Grace: Kněžna monacká

S monackou knížecí rodinou jsem se blíže seznámila ještě jako náctiletá, když se mi do rukou dostal článek v časopise. Byla to tuším 100+1 ZZ. :-) Pamatuju si, že mě tenkrát zaujala zmínka o autonehodě kněžny Grace a její dcery Stephanie. Od té doby jsem o nich, hlavně tedy knížecích dětech, občas četla leckdy pikantní klípky ve společenských časopisech.

Když se mi do rukou dostala knížka Grace: Kněžna monacká, byla jsem ráda, že si můžu přečíst více o životě této krásné a obdivuhodné ženy, jakož i poznat blíže jejího muže a děti.

Grace se narodila v roce 1929 ve Spojených státech irskému otci a německé matce. Celá rodina byla sportovně založená, jediná Grace tíhla spíše k umění. Zahájila hereckou kariéru, natočila několik filmů. V roce 1956 se provdala za monackého knížete Rainiera III, opustila herecký svět a zcela se oddala své nové roli manželky, matky a monacké kněžny. Se svým mužem měla krásný vztah, ve kterém vychovali tři děti. Dvě dcery a jednoho syna, současného monackého knížete Alberta.
I když Grace opustila hereckou kariéru, na umění nezanevřela, věnovala se divadlu. Bohužel byl její život přerván tragickou automobilovou nehodou, zemřela v pouhých 52 letech.

Knížka vznikla za podpory knížete Rainiera a jeho dětí, kteří se s autorem ochotně podělili o své vzpomínky na Grace. Dozvíme se také něco více o Monaku, jeho ekonomice a sporu s Francií, kdy francouzský prezident požadoval, aby obyvatelé Monaka platili daně. Monako se totiž řídí francouzským právním systémem.

Celá knížka je koncipována spíše jako jedna velká reportáž. Není to ani tak o Grace, ale spíše o monackém knížectví jako celku. Poměrně velká část je věnována právě monacké ekonomice, což mi přišlo rušivé, chtěla jsem, to co slibovala obálka. Prostě biografii Grace Kelly. Chyběly mi takové "drobnosti" z jejího života, přišlo mi, že je to bráno hodně povrchově - honem honem, a teď šup na monackou ekonomiku. Na druhou stranu - zase vím něco navíc :-).

Co se mi líbilo, byl vztah mezi knížetem a Grace. Oba velice nesmělí a plaší, ale zároveň osobnosti, které svým dětem dokázaly vytvořit harmonické rodinné prostředí. Alespoň částečně, neboť byli všichni neustále pronásledováni vlezlými fotografy.

Vcelku se mi knížka líbila - přestala jsem ji totiž brát jako biografii Grace. Pro mě to byla kniha o knížecí rodině jako celku, vždyť poměrná část byla věnovaná dětem a jejich osobním životům.

Díky knížce jsem opět pátrala na internetu a hledala si fotky, které se ke knížecí rodině vztahují.
Knížku ocení milovníci evropské aristokracie.



(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)