středa 19. října 2016

Vdova



Jean Taylorová je ideální manželka. Svého muže Glena zbožňuje a udělala by pro něj všechno. S láskou o něj pečuje a dopřává mu to nejlepší. Vlastně se chová jako ty tři slavné opičky - nevidí, neslyší, nemluví, což je někdy ideální, že? Jednoho dne však Glena srazí autobus, pod jehož koly umírá. Jean zůstává sama s velkou tíhou - její muž byl obžalován z únosu malé Belly Elliottové. Jenže důkazy pro řádné obvinění nestačí a tak případ, který se táhne léta, končí velkou neznámou, jíž může objasnit pouze sama vdova.

Ta však od počátku odmítá s novináři hovořit, pouze jediné osobě se podaří k Jean proniknout. Reportérka Kate Watersová díky své empatii prolomí bariéru mlčenlivosti a Jean rozmluví.
Jak to tedy všechno bylo?
Jean vzpomíná na roky, které prožila vedle milovaného Glena. Navenek ideální manželství však skrývá velkou bolest - Taylorovi neměli děti. Možná i z tohoto důvodu byli až nezdravě upnutí jeden na druhého. Ale i přesto se Glenovi podařilo před manželkou utajit zásadní část svého osobního života.
Vedle Kate se o Glenův případ zajímá i detektiv Bob Sparkes, pro něhož je případ unesené Belly i po letech šrámem v profesní kariéře. Možná by vdovina výpověď mohla objasnit některé nejasnosti.

V jednotlivých kapitolách, v nichž se proplétá minulost a současnost stejně jako osoby vypravěčů (Jean, Kate a Bob), se snažíme rozmotat nitky opravdu spletitého případu. 
Autorka, která je sama novinářka, skvěle vykreslila povahu té nejdůležitější postavy příběhu. Jean Taylorová  - kým vlastně je? Zoufalou, ušlápnutou ženuškou, slepě poslouchající despotického partnera nebo naopak vychytralou manipulátorkou chránící to jediné, co má - manželství? Musím říct, že v průběhu děje se můj vztah k ní měnil od pocitu lítosti až k nesnášenlivosti. Tahá vás za nos nebo je opravdu tou chudinkou, jíž byste podali kapesník, uvařili čaj a nechali vyplakat?

Fiona Barton napsala naprosto vynikající psychologický thriller. Je přirovnáván ke známým světovým bestsellerům jako je Zmizelá nebo Dívka ve vlaku, u kterých taky nevíte, na čem vlastně jste. Zároveň si zachovává kouzlo (můžu-li to tak říct) starých dobrých anglických detektivek.
Vedle Jean sledujeme i osobní životy reportérky Kate i detektiva Boba, které se s hlavní dějovou linkou proplétají.
Autorka vás po celou dobu drží v šachu, rozehrává partii, v níž si nejste vůbec jistí výsledkem. Napětí se pozvolna stupňuje, přesně tak, jak to u správného psychothrilleru má být.

Vdova je knížním debutem Fiony Barton, který se opravdu povedl. Můžeme jen doufat, že autorka v psaní i nadále pokračovat.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

pondělí 17. října 2016

Kdo si umí život vychutnat, ten žije doopravdy

Když Martě Davouze vyšla kniha Dům v Bretani, mezi čtenáři vyvolala hotové pozdvižení. Autorka, která se po padesátce znovu vdala za šarmantního Francouze, v ní popisuje střípky ze společného života v půvabné francouzské provincii. Nyní vychází pokračování nesoucí název Loď v Bretani.


Marta Davouze v nové knize navazuje na historky ze svého francouzského života, které si čtenáři tak moc oblíbili. Není to příběh v klasickém slova smyslu, jednotlivé epizody na sebe nenavazují. Jedná se o soubor příhod, které Marta s manželem, rodinou a přáteli zažila. Prostřednictvím knihy tak můžete i vy poznat kouzlo půvabné, i když leckdy nevyzpytatelné Bretaně. Chcete se projet na lodi a dát si vepřové kotlety s čokoládou? Nebo poznat autorčino vyvdané francouzské příbuzenstvo? Se šarmem sobě vlastním vám naservíruje čtení, z něhož čiší humor a zároveň noblesa i elegance.



čtvrtek 13. října 2016

Rodina ze dne na den


Pamatujete si ještě na Sophii? Zcela oddanou své práci, luxusní pohovce a botám? Tahle mladá žena prošla neuvěřitelnou proměnou, když si k sobě vzala dvě malé dcerky své zemřelé kamarádky. O jejich sžívání jste se mohli dočíst v knize Matkou ze dne na den.

Uběhla nějaká doba a Sophie s holčičkami tvoří skvělý tým, do něhož patří i Louis, otec obou dívenek. Se Sophií spolu zatím nebydlí, jen se scházejí, ale Louis má pocit, že je na čase, aby se jejich vztah posunul dál. Co takhle svatba? Proč ne, ale vězte, že jednoduché to tyhle dvě hrdličky mít nebudou. 
Tak schválně - co byste dělali, kdybyste zjistili, že váš nastávající má dospělého syna, o němž neměl dosud ani potuchy? 

Zrovna takovou situaci řeší Sophie. Jako každá správná ženská se těší na okamžik, kdy v krásných svatebních šatech řekne svému milému sladké ano. Těší se na to, že budou sdílet radosti společného života, řešit běžné starosti a nebudou mít před sebou žádná tajemství. Nebo ne? Sophie musí vyřešit dilema - má Louisovi říct pravdu o Sethovi nebo mlčet, k čemuž ji nabádá mladíkova matka?
Čestná Sophie se rozhodne nelhat a spustí tak lavinu situací, které změní běh dosavadních událostí.
A aby toho nebylo málo, do děje výrazně zasáhne i Louisova studentská láska Wendy, matka jeho syna. Je toho dost, co Sophie na svých bedrech nese, navíc jsou tady i holčičky. A ještě něco, o čemž Sophie neměla až doteď tušení. Právě se rozhodla dát si od všech problémů oddechový čas a odjet k matce, aby si udělala pořádek nejen ve vztahu, ale především sama v sobě.
  
Moc se mi líbilo, že se autorka rozhodla vrátit k osudu Sophie a napsat další pokračování. Ani tentokrát se nevyhýbá vážným tématům a své hrdiny nechává prožít situace, které veselím zrovna nehýří. Konkrétně v tomto románu nesoucím název Rodina ze dne na den se Sophie musí rozhodnout, jestli má říct pravdu a nést důsledky, které z tohoto rozhodnutí vyplývají. Vážnější situace střídají ty veselé, o které není v knize nouze. Scénky s Izzy a Bellou nebo Sophiiny hovory s Grace, sousedkou z penzionu, mě vždycky pobavily. A na druhou stranu - zuřila jsem ve chvíli, kdy na scénu nakráčela Wendy.
Rowan Coleman prostě umí zadrnkat na tu správnou strunu. Jak už dokázala ve svých předchozích románech, zahraje vám na city pořádným romantickým příběhem, zároveň vám dokáže, že život je i o vážných věcech. Když přidá i kapku humoru, výsledkem je další ze skvělých románů z edice Inteligentní romány pro inteligentní ženy.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)




pondělí 3. října 2016

Dobrou chuť z Francie

Jaká je americká kuchyně? Tak to vám tahle kniha neřekne. Naopak, dozvíte se, jak jedna Američanka objevila tajemství francouzské gastronomie, které zcela podlehla.

Píše se rok 1948. Manželé Paul a Julia Childovi se stěhují do Paříže, kde má Paul pracovat. Julia, jíž bylo do té doby nějaké vaření ukradené, se přihlásí do gastronomické školy. A právě v tom okamžiku se začíná psát jak nová životní etapa této charismatické ženy, tak i kniha, která změnila pohled na kuchařinu spoustě lidí.

Když Julia v sobě objevila vášeň a nadání pro vaření, rozhodla se své poznatky zúročit v kuchařce, která by obsahovala recepty s přesnými, precizními postupy. Julia na ní spolupracovala se svými kamarádkami a během dlouhých let vytvořila více než sedmisetstránkovou bibli všech kuchařek. Bojovala s nakladateli, kterým se nelíbila forma a především obsáhlost díla. Zastávali názor, že žena má v kuchyni strávit minimum času. Psala se padesátá léta dvacátého století, ženy chtěly od života víc než jen čistou bílou zástěrku a vařečku v ruce. Do detailů propracovaná kniha poctivých receptů se dost dobře nesnesla s polotovary a instantními potravinami.
Julia však nakonec zvítězila, kuchařku vydala a proslavila tak umění francouzské kuchyně po celém světě.

V autobiograficky laděné knize Můj život ve Francii Julia Childová docela podrobně popisuje vznik slavné kuchařské bible, ale nemusíte se bát, že by tohle dílo bylo jen a jen o vaření. Vaše chuťové pohárky sice dostanou pořádně zabrat, takže budete u čtení asi pořád něco uzobávat, zároveň s Childovými objevíte Francii tak, jak ji viděli oni dva. Prožili zde pár let, během nichž si stačili tuto svéráznou zemi zamilovat. I přestože se během manželství kvůli Paulově práci několikrát stěhovali po světě, Francie zůstala jejich srdcovou záležitostí.I když čtete o dobrém jídle, nemůžete si nevšimnout vzájemné lásky mezi manželi Childovými, která prostupuje celým vyprávěním. Nebylo jim dopřáno mít děti, o to víc se semkli jeden k druhému a prožili spolu spoustu krásných let ve spokojeném manželství.


Hold krásné zemi, hold skvělé kuchyni i hold životu manželskému - to vše je Můj život ve Francii. Julia Childová jej napsala ve spolupráci se svým synovcem Alexem Prud´hommem a psaní si opravdu užívala.
Přiložené fotografie ještě víc umocňují prožitek z četby této neobyčejně “výživné” knihy.

Tak dobrou chuť!


(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)

Příliš hořké mládí

Měl jim patřit svět, místo toho bojovali o holý život. Čtyři mladí lidé, jejichž budoucnost si do svých rukou vzala druhá světová válka, by se normálně zřejmě nikdy nepotkali. Joanna, Emilia, Alfred a Florian pocházejí z různých koutů Evropy a společné mají jen jedno. Dostat se na loď Wilhelm Gustloff a plout vstříc svobodě. Kromě válečných traumat si každý z nich v sobě nese i tajemství, které může ohrozit jejich budoucnost.


Joanna, litevská zdravotní sestra, tajemný Němec Florian, navenek křehká Polka Emilia a Alfred, jehož posláním je sloužit Říši, vám budou vyprávět o své touze přežít.

Skupinka teenagerů putuje Východním Pruskem během tuhé zimy roku 1945. Válka se sice blíží ke svému konci, pro ně je to však jen vzdálená pohádka. Stejně tak vzdálená, jako loď Wilhelm Gustloff, která je má spasit. Ostražitost a nedůvěra je provází na každém kroku. Je třeba hlídat si každý krok, každé pronesené slovo. Válka se neptá, jestli je vám sladkých náct nebo si na zádech nesete pěkných pár křížků. Sebemenší zaváhání vás může dostat do hrobu. Když se jim po menších eskapádách podaří nalodit, netuší, že ten největší boj mají ještě před sebou.

Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor