čtvrtek 26. května 2016

Vážka


Píše se rok 1980. Je těsně před Vánocemi, když se zřítí letadlo mířící z Istanbulu do Paříže. Na palubě byla kromě dospělých i dvě nemluvňata, sh odou okolností holčičky, navíc narozené ve stejnou dobu. Neštěstí přežila jen jedna. Je to Lyse-Rose z bohaté rodiny Carvilleových nebo Emilie, která se narodila manželům Vitralovým, prostým, obyčejným lidem? Napadá vás to co mě? Že stačí udělat testy DNA a jsme doma? Bohužel v roce 1980 taková možnost neexistovala. Rozhodující bylo soudní rozhodnutí, které ovlivnilo další dívčin osud.
Ani moc či peníze nepomohly Carvilleovým v boji o děvčátko, to bylo nakonec přiřknuto Vitralovým.
Carvilleovi si najímají soukromého detektiva, který osmnáct let pátrá po pravé identitě dívenky, médií zvané Vážky.

Crédul Grand-Duc pracuje jak pro Carvilleovy, zároven se stýká i s rodinou Vitralových. Osmnáct let sleduje Vážčin život, aniž by si uvědomil, že řešení celého problému má přímo před nosem...
Dozví se dívka, kdo doopravdy je? Carvilleová nebo Vitralová? Zatím jí  musí stačit jméno Lylie, zkratka jmen Lyse-Rose a Emilie...

Autor vytvořil barvitý, členitý a především čtivý příběh. Přiznám se, chvíli mi trvalo než jsem se začetla, najednou se na vás doslova vyvalí hodně postav. Jakmile jsem se zorientovala a zvykla si na střídání časových rovin, nemohla jsem se odtrhnout.

Ve Vážce se skrývá vše. Rodinné drama, detektivka a tím vším se proplétá nitka milostného vzplanutí mezi Lylie a Marcem, se kterým vyrůstala. Bude mít láska zelenou nebo dostane stopku kvůli možným rodinným vazbám?
Než se svět seznámí s převratným objevem DNA, bude napětí ještě chvíli trvat. 

Co se dělo během oněch osmnácti let se dozvídáme prostřednictvím deníku, který si vedl soukromý detektiv Grand-Duc. Poznáváme tak nejen Lylie, ale také její prarodiče a především bohaté Carvilleovy, kteří pátrání zasvětili celý život a nemalé finanční prostředky.
Na čí straně je pravda? Byť jsou Vitralovi díky své skromnosti a cti víc sympatičtější než nabubřelí milionáři, kladete si otázku - čí je opravdu Lylie? Jak by probíhalo vyšetřování, kdyby soud rozhodl ve prospěch druhé rodiny?

No, jen přemýšlejte, čtěte a užívejte si příběh, který vás bude napínat až do morku kostí. Přijdete na Vážčinu totožnost sami nebo budete ke konci románu lapat po dechu a spílat autorovi, že vám málem přivodil infarkt?

Vážka je pro mě jedno z letošních knižních překvapení, které můžu směle doporučit. 

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros media a. s.)





neděle 15. května 2016

Bude to dobrý rok


Silvestrovská noc spojí dohromady osudy tří žen, které se až dosud nikdy neviděly. Gemma, Saffron a Caitlin mají mnoho společného, i když o tom doposud ani jedna neví.

Gemma a její manžel Spencer pořádají silvestrovský večírek ve svém novém domě. No, novém... o tom by se dalo silně polemizovat. Rodinu čeká ještě hodně práce, než bude jejich nové bydlení dokonalé. Gemmu irituje představa, že se jí budou hosté procházet po nedodělaném domě. Kdy jí manžel sdělí, že na večírek pozval i bývalou spolužačku, není z toho moc nadšená. Další cizí člověk, který jí bude šmejdit po domě.
Onou spolužačkou je Caitlin. Prochází těžkou životní krizí. Jen těžko se vyrovnává se smrtí milované matky, ztrátou práce a rozchodem s přítelem. To by porazilo i vola, natož křehkou ženu. 
A Saffron? Právě oné silvestrovské noci zazvoní u Gemmy. Pronajala si chalupu vedle a potřebuje pomoc s vypadlými pojistkami.
Dámy ani neví jak, ale najednou si spolu povídají, jako by se znaly léta. Do nového roku vstupují s nadšením a vírou, že vše bude jen dobré...

Jak už to většinou bývá, smůla nechodí po horách, ale po lidech, a většinou na vás padne, když to vůbec nečekáte.
Naše hrdinky se během roku budou potýkat s těžkými situacemi a bude záležet jen na nich, jak se k nim postaví, jestli dokážou čelit nečekaným životním zvratům. Jakým? To vám neprozradím, ať máte nad čím dumat, než se do knížky začtete.

V románu Bude to dobrý rok autorka opět představuje hrdinky, které se musí postavit na vlastní nohy, dokázat svému okolí, že je jen tak něco nerozhází. S každou další kapitolou objevují rezervy, které mají.
Jak to s nimi dopadne? Na konci každého tunelu je světlo. A Gemma, Caitlin i Safffron musí ujít pořádný kus cesty než ho uvidí. Jejich velkou devízou je přátelské pouto, které se mezi nimi vytvořilo. A právě to jim pomůže překonat překážky.

Na knihy Lucy Diamond se vždycky těším. Představují přesně ten typ literatury pro ženy, který mám ráda. Žádná přehnaná romantika, hrdinky by mohly být vašimi sousedkami, a situace, jež řeší, jsou reálné, ze života.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)


Starý kraj

     



Vera a Anna. Dvě ženy, které kromě rodinných pout nespojuje téměř nic. Vera je rázná postarší lékařka žijící ve starém venkovském domě.
Její neteř Anna se rozešla s partnerem, a se svým malým synem hledá útěchu u někoho, kdo ji nebude vyčítat zpackaný život. Teta, kterou téměř nezná, se jeví jako ideální. 

Kdo je Vera? V roce 1945 jí bylo teprve pět let, když se svou matkou utekla z východního Pruska do Německa. Azyl najdou ve starém vesnickém domě, který obývá zahořklá Ida Eckhoffová a její syn Karl. 
Spletité nitky osudu způsobí, že Vera bude s domem, ke kterému nijak extra nepřilnula, srostlá. Byť nemusela, obětovala mu celý život. A teď, na jeho sklonku, pod svou střechou přivítá Annu. Zprvu jsou si cizí, ale později zjistí, že mají leccos společného. 

Autorka ve svém vyprávění sleduje obě hrdinky, zároveň dává prostor i dalším postavám, které se v příběhu objevují a doplňují tak barvitý pohled na venkovský život. Ať už to jsou starousedlíci, zocelení tvrdou prací nebo lidé z města, jenž na vesnici hledají romantiku. 

Jak se na venkově vlastně žije? Záleží na tom, kdo jste. Takový život není pro každého. Toho, kdo neumí chodit v holinách po kluzkém blátě, bez milosti semele. Možná jste i vy plánovali koupi starého domu, těšili se na rekonstrukci, abyste ve finále zjistili, že to není pro vás. Nebo si s úsměvem na rtu každý večer čistíte zablácené boty a na město si ani nevzpomenete?

Tak či tak, Starý kraj je knížka, která si vás podmaní, stejně jako to dokázala se čtenáři v Německu, kde se setkala s mimořádným úspěchem. Není divu. Je to příběh, v němž si nikdo na nic nehraje. Dörte Hansenová taky ne. Píše věcně, střízlivě, přesto v knížce najdete i místa, kdy se zasmějete.

Hledáte-li příběh, který je čtivý, ale nechcete nic tuctového, komorní Starý kraj je skvělou volbou. Za zmínku stojí i grafické zpracování s nádhernou, téměř snovou obálkou.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host)

pátek 6. května 2016

Farma


Maminky mají vždycky pravdu. A tatínkové taky. Jenže co když vám rodiče zavolají nezávisle na sobě a tvrdí, že ten druhý ji nemá? Komu uvěříte? Mámě nebo tátovi?

Daniel žije v Londýně se svým přítelem. Sice se trochu plácá v kapku neuspořádaném životě, ale vcelku je spokojený.
Jeho rodiče Tilde a Chris si koupili starší farmu ve Švédsku, kde chtějí strávit důchod. Daniel je rád, že si rodiče užívají zasloužený odpočinek, dokud jednoho dne nezazvoní telefon, v němž rozrušený otec Danielovi sděluje, že matka psychicky onemocněla. Než Daniel stačí tuto informaci vstřebat, následuje matčin telefonát, aby otcova slova nebral vážně. Ona je v pořádku, a až dorazí do Londýna, dokáže mu, že otec se účastní spiknutí namířeného proti její osobě.

Co se vlastně ve Švédsku stalo?
Zprvu skvělá vesnická idylka se mění v horor. Chris s Tilde plánovali rekonstrukci farmy, chtěli z ní vybudovat útulný penzion pro turisty. To však netušili, že o farmu má velký zájem jejich soused Håkan, s nimž není lehké vyjít. Kolem Tilde se najednou začnou dít podivné věci, a ona je přesvědčená, že se její muž proti ní spolčil právě s Håkanem.

V bezpečí anonymního hotelového pokoje Tilde svému synovi předkládá jeden důkaz za druhým a snaží se ho přesvědčit o své pravdě. A vy spolu s Danielem máte pouze dvě možnosti. Buď uvěříte nebo ne. Protože naservírovanou máte pouze jednu verzi celého příběhu. Jak to tedy bylo? Opravdu je Tilde obětí nebo má pravdu otec, který tvrdí, že je jeho žena psychicky nemocná?
Daniel s pomocí matčina vyprávění odkrývá hluboká tajemství a zjišťuje, že rodinné vztahy nejsou tak idylické, jak se mu doposud zdály...

Tom Rob Smith, autor tohoto bestselleru vám určitě není neznámý. Jeho trilogie o Lvu Děmidovovi, jejíž první díl Dítě číslo 44 se proslavil asi nejvíc, si získala pozornost čtenářů celého světa.
Po letech přichází s další knihou, tentokrát se jedná o psychologický thriller, odehrávající se v současnosti. Děj je zasazen na švédský venkov, který je od nepaměti spojen s legendami, v nichž vystupují trollové. Jakou souvislost mají s příběhem Tilde a Chrise? 

Farma je kniha, od které je velmi těžké se odtrhnout. Atraktivní námět i reálie, stejně jako styl vyprávění (z větší části du forma), zaručují výborný čtenářský zážitek, Zároveň si budete klást otázku, na čí straně je vlastně pravda? Jak snadno je člověk ovlivnitelný, má-li jako důkaz jen pohled jedné strany? A dokáže strana druhá svými argumenty váš pevný názor rozmetat? 
Věřte, že při čtení této knihy nad tím budete dumat.

Já osobně jsem Farmu rozdýchávala hodně dlouho. Psychologické thrillery jsou mým oblíbeným knižním žánrem, vždy jen s údivem žasnu, jak se autorům daří vymýšlet tak důmyslně propletené příběhy, u kterých  nikdy netuším, jak mohou skončit. Ani tomuto románu nechybělo dramatické a šokující rozuzlení, které způsobilo, že jsem ho dočítala s otevřenou pusou.

Bojíte se rádi? Láká vás tajemno? Nimráte se rádi ve složitých rodinných vztazích? Farma čeká právě na vás.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský)