pátek 29. května 2015

Jsem Ir, jsem bojovník, jsem zrádce

Tyrone Meehan je zrádce. Ví to jeho rodina, ví to IRA a ví to on sám. Že si pod sebou řeže větev bylo jasné ve chvíli, kdy se ke zradě veřejně přiznal. Ale nic není jen černé, nebo bílé, prostřednictvím tohoto románu autor nechává Tyrona vyprávět svůj příběh…


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

pondělí 25. května 2015

Smrt přichází zvenčí


Joona Linna je sice pryč, ale zločiny se páchají dál...

Stockholmské policii na stole přistává video se záběry oblékající se ženy. Než stačí zareagovat, žena je nalezená mrtvá, někdo ji zavraždil. Stopy obzvláště brutálního činu vedou k Rockymu Kyrklundovi, pastorovi, který je zavřený v psychiatrické léčebně za podobnou vraždu, kterou spáchal před mnoha lety. Jak by tedy mohl vraždit znovu? Rocky navíc trpí ztrátou paměti po autonehodě, takže si ze své minulosti nic nepamatuje. A než se vyšetřovací tým naděje, dostane “dáreček” v podobě dalšího videa, po kterém opět následuje vražda.

Komisařka Margaret Silvermanová, která nahradila zmizelého Joonu Linnu, je těhotná a ráda by případ co nejdříve vyřešila. Je pevně přesvědčená, že za činy stojí sériový vrah. Ale jak do toho všeho zapadá Rocky Kyrklund? K případu je povolán doktor Erik Bark, uznávaný psychiatr, aby Rockymu pomocí hypnózy pomohl vrátit vzpomínky.
Podaří se případ vyřešit i bez Joony? Existuje snad naděje, že je někde naživu?

Stalker je pátým pokračování ze série detektivních případů Larse Keplera, což je pseudonym autorů a zároveň manželů Ahndorilových, které jejich knihy proslavily po celém světě a jejich hlavní hrdina Joona Linna, švédský detektiv s finskými kořeny, si získal sympatie čtenářů.

Mohlo by se zdát, že pátá kniha už bude slabým odvarem toho, co již bylo napsáno, ale opak je pravdou. S každým dalším případem Joony se napětí stupňuje. Máte-li ještě v paměti Písečného muže, víte o čem mluvím. Ani Stalker nezůstává pozadu. Záhadný vrah, který se neštítí ničeho, ztracený Joona a nová krev v podobě Margot slibují pořádnou dávku emocí. Do hry se také vrací zásadní postava z pilotního Hypnotizéra, doktor Erik Bark, který také pořádně zahýbe dějem.

Před autory smekám klobouk. Psát román ve dvou, ještě k tomu detektivku, u které je nutno přemýšlet a kombinovat, je nesmírně náročné. A jsou-li spisovatelé navíc manželé, bez jisté dávky tolerance se to určitě neobejde.
I tentokrát na nás čeká brilantně promyšlený příběh s vrahem, který si nebere servítky. Jeho vraždy jsou promyšlené do posledního detailu, šokující, děsivé, ale zároveň fascinující. Poslední třetina vás doslova přiková k židli.
Úctyhodných skoro 600 stran nebude nudným čtením, ale pořádně divokou jízdou, kterou budete mít problém přerušit.

Ale dříve než se začtete, zkontrolujte, jestli se nikdo nedívá…



čtvrtek 21. května 2015

Přijelo čtení


Přijelo čtení, hurááá!!! Sice už minulý týden, ale než jsem to vyfotila a stáhla...znáte to, ne? :)

Ty je výborný román z nakladatelství Domino, který má skvělé recenze. Po přečtení prý budete chtít rušit účty na sociálních sítích..

Tenkrát v ráji vydává Fragment. Knihu o osudech horolezce z třicátých let 20. stoletní napsal Josef Urban, od něhož pochází i Habermannův mlýn a 7 dní hříchů. Tak se máme na co těšit.

Nuda v Anglii? V Hinstonu rozhodně ne!

Volné pokračování knihy Jak si na anglické zahradě vypěstovat českého trpaslíka přibližuje další osudy Hany Parkánové-Whitton, české spisovatelky, která se provdala do Anglie. Přestěhováním do malé vísky Haně začíná nová životní etapa lemovaná leckdy dobrodružnými zážitky při poznávání britského životního stylu.


(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

středa 20. května 2015

Být prosťáčkem je někdy děsně komplikované

Johnsey Cunliffe je takový irský Forrest Gump. Příroda mu toho pod čepici moc nenadělila, zato jeho rodiče ho milovali a vychovávali ho v sice prostém, leč láskyplném prostředí. Čím víc ho chránili před nástrahami světa, tím víc mu spíše ubližovali. Když oba předčasně zemřeli, Johnsey zůstal sám na rodinné farmě, aniž by tušil, jak se zvládne postarat o hospodářství natož sám o sebe.


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:


(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

pátek 15. května 2015

Cartierova panteřice


Napříč 20. stoletím se odehrávají neobyčejné životní osudy Jeanne Touissantové, která se z chudých poměrů vypracuje na návrhářku šperků u samotného Louise Cartiera. Jak se ze zakřiknuté dívenky stala klenotníkovou múzou? Dravou a úspěšnou panteřicí?

Jeanne se narodila v Bruselu. Neměla příliš šťastné dětství. Matka měla co dělat, aby uživila rodinu, protože otec neustále postonával. A vlastně o své děti nikdy nejevila přílišný zájem. Když už to s rodinou vypadá zle, jako na zavolanou přichází tajemný Němec, který rodinu dostává z problémů. Ale za jakou cenu? Když starší dcera Charlotte uteče z domova, Jeanne vůbec netuší proč. Jen však do té doby než ji v noci německý "přítel" navštíví v pokoji...
Zoufalá dívka následuje svou sestru a prchá z domu. Když se jí podaří dostat do Paříže, snaží se najít Charlotte.  Náhoda tomu chce, že na ni Jeanne opravdu natrefí a nestačí se divit, jak se má sestra dobře. Bodejť by ne, je vydržovanou kurtizánou. I Jeanne takhle začne žít. Bohužel v lásce se jí nedaří tak, jak by si přála, muži ji opouštějí, aby dostáli rodovým závazkům. Ale ani to Jeanne nebrání v užívání života plnými doušky. Milenci, večírky, šampaňské, bohémští přátelé, to vše v úchvatné éře 20. let minulého století.
Jeanne se spřátelí s návrhářkou Coco Chanel, Jeanem Cocteau, životem se jí mihne Hemingway nebo F. S. Fitzgerald. Když si jí povšimne Louis Cartier, pařížský klenotník, nastanou pro Jeanne nové časy. Ve firmě navrhuje šperky, které se stávají proslulými mezi místní smetánkou a aristokracií. Ovšem štěstí v lásce se jí neustále vyhýbá. Ani Louis, pro kterého je Jeanne dravou panteřicí, životní výzvou a osudovou láskou, si ji za manželku nevezme, aby nepoškodil dobré jméno rodinného klenotnictví.
I přesto jsou jejich životy svázány pevnými pouty přátelství a vzájemné úcty, kterou k sobě navzájem chovají.
Na Jeanne čekají i horké chvilky. Přichází 2. světová válka a život Jeanne Touissantové jakož i prestiž Cartierova klenotnictví jsou v ohrožení...

Jeanne byla velmi silná osobnost, žena, která napříč osudu kráčela se vztyčenou hlavou. Můžeme jen obdivovat její pracovitost a usilovnou snahu dostat se ze dna společnosti až na její vrchol. Dokázala využít všechny životní šance, které jí osud dal, jakož i vytěžit z nepříznivých chvil jen to nejlepší. Vyprávění v první osobě dodává knize punc autentičnosti a lepší představivosti. 

Cartierova panteřice je přesně tou knihou, která vás zaujme, pokud milujete biografie zajímavých osobností.  Užijete si ji, je-li vám blízká zlatá éra dvacátých a třicátých let.
Já osobně měla tušení jen o Cartierovi jako klenotníkovi, jehož šperky můžu obdivovat maximálně přes monitor počítače, ale s jeho životní múzou jsem se seznámila až díky této knize a jsem ráda, že jsem si opět mohla rozšířit obzory.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)


středa 6. května 2015

Ostrov lhářů


Bylo nebylo....
Žil byl....
Za devatero horami, devatero řekami...
Mohla bych začít pohádkově. Mohla bych vám říct pravdu a mohla bych vám taky lhát...
Co si vyberete? Je to na vás.

Rodina Sinclairových má domeček, v tom domečku stoleček...prostě jsou tak bohatí, že vlastní ostrov a na něm honosný letní dům, kde tráví každý rok letní prázdniny. Všichni Sinclairovi jsou jedním slovem úžasní, bez sebemenší chybičky.
Taková je i Cadence, nejstarší vnučka starého pána, jenž celé impérium vybudoval.
Má patnáct, je zamilovaná a nemůže se dočkat léta.
Rodiče se sice rozvedli, ale co... prázdniny se blíží, to bude zážitků. Na ostrov kromě bratranců a sestřenice přijede rodinný přítel Gat a Cadence se těší, že bude pokračovat v milostném románku, který mezi nimi započal minulé léto...

O dva roky později má Cadence v hlavě zmatek. Když přijede na ostrov, vůbec ho nepoznává. Všechno je jinak. Dokonalí Sinclairovi jsou jiní. A všichni mlží.
Cadence musí rozmotat nitky spletitého příběhu a zjistit, co se tehdy v létě stalo. A stalo se vůbec něco nebo jen Cadence dospěla a nechce si to připustit?

Příběh je nám podán z pohledu hlavní hrdinky, může nám tudíž lhát, ale také nemusí. Stejně tak je to se mnou. Buď vám říkám pravdu a nebo je celá knížka úplně o něčem jiném. Můžu vám jen prozradit, že v určité části příběhu mi doslova spadla čelist. Já, která mám načteno na padesát let dopředu, já na tu pointu nepřišla. 

Ať už je pravda jakákoli, autorce se podařilo napsat román v žánru young adult, který vás doslova přibije k židli (posteli, koberci - záleží, kde si právě čtete).
A je jedno, jestli máte patnáct, dvacet nebo čtyřicet. Mistrně podaný příběh se zápletkou, kterou jen tak neodhalíte, přelouskáte za odpoledne. Ale připravte se, že vám po přečtení asi praskne hlava, autorka vás nenechá ani na chvíli vydechnout, budete chtít zjistit, kde je vlastně pravda lež.

Jak praví anotace -  přečtěte si to. A jestli se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE!

(Za recenzní e-book děkuji nakladelství Host)


Hop do (peřin) knih

A máme tady novou várku recenzáků. 
Na Návrat do Killybegs jsem se těšila hodně moc, Irsko je moje srdcovka. Jednoduchý příběh to tedy nebude, hlavní hrdina se musí vypořádat se svou kontroverzní minulostí. Vydává Argo.

Vila v Sadové mě překvapila svou velikostí a tloušťkou (u knih to není nikdy na škodu, víme).  Děj se odehrává ve dvou časových rovinách - současnost a období 2. světové války, částečně vyprávění v první osobě, částečně deník. Děj se odehrává v Moravské Ostravě. No tady jsem tedy neváhala ani minutu. Knihu vydal Fragment.

Ještě Cartierova panteřice - napříč dvacátým stoletím mapuje životní osudy Jeanne, která po různých peripetiích, které jí život připravil, zakotví u klenotníka Cartiera. Beletrizované životopisy se Metafoře opravdu povedly  a stojí za přečtení.

Už jsem začala číst Killybegs a musím říct, není to veselé čtení, hrdina vyrůstal v chudé rodině irského fanatika a....a už mlčím, počkejte si na recenzi :-).


úterý 5. května 2015

Longbourn





Napadlo vás někdy, co se děje za dveřmi panských sídel? Ne za těmi hlavními, kterými se do domu vchází, ale za těmi do kuchyně, kde kuchařka zrovna škube slepici, lokaj v rychlosti hltá vychladlý šálek čaje a děvečka drhne připálenou pánev.
Co se děje, zatímco panstvo spí, obědvá nebo se chystá na ples?
Román Longbourn nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do domácnosti rodiny Bennetových očima sloužících.
A bingo, jsou to TI Bennetovi z Pýchy a předsudku Jane Austenové.

Kniha Longbourn servíruje téměř zrcadlový pohled na světoznámé dílo. Zatímco v Pýše a předsudku byli v popředí Bennetovi (jasně, že nejvíc Lízinka se svým Darcym, ano, ano :-)), zde jsou to právě sloužící.
V čele stojí hospodyně, paní Hillová, která svému království vládne pevnou rukou a je jeho dobrou duší. Její muž, který zastává funkci majordoma, a dvě pomocnice, Sára a Polly, mají co dělat, aby uspokojili běžné nároky svých zaměstnavatelů. Uvařit, poklidit, vyprat (vše samozřejmě bez nám dostupných moderních pomocníků), zapřáhnout koně, odvézt panstvo a počkat na jeho návrat do hluboké noci.  A brzy ráno zase ten stejný kolotoč. Bennetovi mají sice své mouchy, ale v jádru jsou to zaměstnavatelé, se kterými se dá vyjít. A tak si náš těžce pracující lid jede ve svých zajetých kolejích, dokud se neobjeví nový sloužící James Smith. Proč mu Sára nedůvěřuje? Jak se s jeho přítomností srovná rázná paní Hillová?

Čtivý román, který dopodrobna popisuje, jak se žilo sloužícím na počátku 19. století v Anglii. Autorka si někdy nebere servítky a tak máme příběh naservírovaný se všemi splašky, které v domácnosti sesbírali :-). Asi jste nevěděli, že Elizabeth Bennetová, budoucí paní Darcyová, nepoužívá deodorant. (No kde by ho asi ve své době vzala, že? :-)). Zatímco Jane Austenová tyto věci vůbec neřeší, pro dámu se to přeci nehodí, Jo Bakerová nám to s přehledem detailně popíše.
Při čtení mě dokonce napadla i věta, který by mohla celou knihu provázet: "A prdel si už milostpaní utře sama?"

Longbourn si přečtěte, jste-li fanoušky Jane Austenové, milujete-li starou dobrou Anglii a chcete-li vědět, jak to vlastně tehdy chodilo. Nejen panstvo, ale i jejich sloužící žijí své životy a sní leckdy nesplnitelné sny.



Otto a Etta a Russell a James



Etta má přes osmdesát let, většinu života prožila v malé vesnici po boku svého muže. Moc ráda by si ještě splnila životní sen, chtěla by vidět moře. A tak když se jednoho dne Otto vzbudí, jeho žena je pryč. Na stole leží vzkaz – „Snad se nezapomenu vrátit“. Etta se vydává na dlouhou cestu napříč Kanadou, vstříc svému snu. Cestou potkává potulného kojota, kterého pojmenuje James. Stává se jejím společníkem, se kterým Etta vede hovory.

Russell Ettu miloval už od mládí a její výlet se mu ani za mák nezamlouvá, vydává se ji hledat i přes Ottovy protesty.

V tomto románu se snoubí současnost a minulost, realita i sny. Všichni hrdinové vědí, že jejich pozemský čas se chýlí ke konci a mají jen krátkou dobu, aby si splnili to, po čem toužili celý život.

Příběh poutavě líčí Ettino putování k vysněnému moři, zároveň se vrací do minulosti, aby nám přiblížil dětství a mládí obou hrdinů. Jak se vlastně Russell stal blízkým přítelem Otty? Co všechno předcházelo tomu, než se Etta a Otto dali dohromady?
Poutavé, místy velmi křehké a snové vyprávění spojuje pevná nitka přátelství a rodinných vazeb, prostupující celým dějem. Dalším pojítkem jsou recepty. Etta svému muži pekla jeho oblíbené skořicové šneky, předpis na ně je jednou z mála věcí, které Ottovi po jejím odchodu zůstaly.

Román si získal příznivce mezi čtenáři na celém světě, autorku k napsání inspirovala rodinná historie a taky již zmínění skořicoví šneci. :-)

Zamilovala jsem si tento něžný příběh hned při pohledu na nádhernou obálku a můžu jej doporučit všem, kteří mají rádi příběhy s "duší". Romantika, vzpomínky, láska, přátelství - to jsou stěžejní témata této knihy, dohromady tvoří příběh, na který jen tak nezapomenete, hlavní hrdinové se vám svým odhodláním jít za svým cílem vryjí pod kůži.