čtvrtek 22. prosince 2011

Číňan




Jednoho mrazivého lednového rána je v malé vesničce, která se nachází na severu Švédska, nalezeno mrtvé tělo. Tento hrůzný nález však není jediný, policie zjišťuje, že mrtvých je víc. V domcích jsou nalezena další mrtvá těla, téměř celá vesnice, až na několik málo lidí, byla vyvražděna obzvláště krutým způsobem. Proč? To nikdo netuší, jediným nálezem, který policisté mají, je červená stužka. Do případu se zaplétá soudkyně Birgitta Roslinová. Zjistila, že mezi zavražděnými jsou i její příbuzní. Ve svém osobním i profesním životě neprožívá zrovna příjemné období a tak radu lékaře, aby si odpočala, bere jako příležitost k vlastnímu vyšetřování. Do rukou se jí dostává deník, který si v 19. století vedl jeden z jejich předků. Birgitta odhaluje příběh pomsty, který sahá do více než staleté minulosti. Vražda nebohých vesničanů, které mezi sebou pojí rodinné vazby, spojuje také Ameriku 19. století, současné Švédsko a Čínu. Policie, která zatkla údajného vraha, Birgitě příliš nevěří a k jejim důkazům se tváří lhostejně. Birgita odjíždí do Pekingu, kde její pátrání pokračuje. Někdo se snaží Birgitě v akci zabránit. Jenže, jak už to bývá, pravda vyjde najevo. Čtenáře čeká výborně propracovaný příběh, který ho zavede na chladný sever Švédska, do nepřístupné Číny i průkopnické Ameriky 19. století. Nevšední příběh a napínavá zápletka slibují kvalitní čtenářský zážitek, já jsem si tuto detektivku opravdu užívala.

pondělí 19. prosince 2011

Honba za Hemingwayem


Také druhá literární záhada DD McGilové čtenáře zavádí do Chicaga. Tentokrát pojišťovací agentka DD pátrá po ztracených rukopisech věhlasného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Je známo, že když Hemingway ve dvacátých letech cestoval po Evropě, prosil svou tehdejší ženu Hadley, aby za ním přijela vlakem a dovezla mu kufřík s rukopisy. Jenže ty se záhadně ztratily, Hemingway nepřímo svou ženu obviňoval a toto vedlo k rozpadu jejich manželství. Po letech se rukopisy nacházejí, u sebe je má profesor David Barnes, s nímž DD pojí minulost. DD zastihujeme ve chvíli, kdy se jen těžko vzpamatovává ze ztráty svého přítele Scottyho, o němž nemá žádné zprávy. Netuší, jestli je mrtvý nebo, jak tvrdí jistí lidé, je v programu na ochranu svědků a tudíž ho DD nesmí do konce života kontaktovat. DD se potřebuje odreagovat, od kamaráda dostává vstupenku na pořad o Hemingwayovi, v němž vystupuje její dávný milenec David Barnes, a od něj se dozvídá, že má rukopisy u sebe. DD a David spolu stráví noc. Jenže na druhý den je David zavražděn a jedinou podezřelou se stává právě naše ztřeštěná pojišťovací agentka. DD se ale nevzdává a snaží se najít Davidova vraha a také očistit své jméno v očích policistů. Když do hry vstoupí také její vizionářská prateta, milé ochranitelské sousedky a jeden sympatický muž, který má s DD spolupracovat, je o zábavu postaráno. Také v tomto příběhu nechybí napětí, humor a láska. Někdy mi běhal mráz po zádech, když šlo DD o život (a že to bylo poměrně často), docela jsem se o ni bála, protože je to moc sympatická holka. Teda spíše žena, v knize je zmínka o věku DD a věřte, že bych jí ho vůbec nehádala. Honbu za Hemingwayem jsem si opravdu užila, těším se na další literární záhadu, kterou bude DD řešit a taky na její milostné eskapády, které se prolínají s jejím pracovním životem. Tuto lehkou, zábavnou a také poučnou detektivku doporučuju, člověk se dozví i spoustu informací o světoznámém spisovateli.
(Recenze pro Metaforu)

čtvrtek 15. prosince 2011

Pentagram



Další skvělý kriminální thriller z pera výborného norského autora. Opět se setkáváme se svérázným detektivem Harrym Holem. I tentokrát má problémy s alkoholem, po nezdařeném honu na svého policejního kolegu Toma Waalera, kterého podezřívá z vraždy své kolegyně, se zhroutí a zcela se oddává svému démonu. V práci mu díky tomu hrozí vyhazov. Ve chvíli, kdy leží zhroucený ve svém bytě a neví o světě, mu volá jeho nadřízený. Je třeba vyřešit podivný případ vraždy, kdy je nalezena mladá žena s odseknutým ukazováčkem. V Oslu vládne horké léto a je doba dovolených, případ nemá kdo převzít. Na starosti ho tedy dostává Harry spolu s nenáviděným kolegou Waalerem, od kterého dostává jistou nabídku a je na něm, jak se rozhodne. Harry má dost starostí se sebou, svým soukromým životem i přiděleným případem. Do toho dostává policie hlášení, že zmizela manželka známého producenta, který pro ni připravoval roli ve svém muzikálu. Vzápětí na stanici dorazí obálka s useknutým prstem...
Oba případy spojuje několik stejných indicií, jedním z nich je malý červený diamant, vybroušený do podoby pentagramu. Stopy k němu vedou do Prahy...
Harry, otupělý alkoholem, má jen pár dní na to, aby šifry, které vedou k vrahovi, rozluštil. Navíc hrozí, že vražd bude celkem pět, tolik, kolik stran má pentagram. Pětka hraje v celém případu velkou roli, Harry už tuší, oč vlastně jde. Podaří se mu přijít na to, kdo je vrah a proč vraždí tímto způsobem? A co sledoval Tom Waaler nabídkou, kterou Harrymu učinil? To vše se čtenář dozví v tomto napínavém thrilleru, který se čte jedním dechem. Moc se mi líbil i krimithriller Nemesis, který vyšel před Pentagramem, takže můžu jen doporučit.

středa 14. prosince 2011

Do knihovny jedině se sirkami

"Máte mapu Karviné?"
"Máme".
"Kolik stojí?"
"To se u nás nekupuje, ale půjčuje."
"Ne???? A nešlo by to nějak ztopit?"
"To nešlo, vidíte, že to má čárový kód. Zkuste naše městské informační centrum."
"Fakt ne? Jakože to třeba shořelo." :D:D:D:D:D:D

pondělí 12. prosince 2011

Hřbitov pátera Hansena


Další úžasný psychologický thriller z pera Teda Dekkera, který stojí za přečtení. Narkomanka Renee Gilmorová je na útěku před svými pronásledovateli. Téměř přichází o život, naštěstí ji zachrání kolemjedoucí muž v autě. Ujímá se polomrtvé Renee, zaveze ji do svého domu a poskytne ji veškerou péči. Renee se do svého zachránce Lamonta zamiluje, žijí spolu jako muž a žena podle přesně vytyčených pravidel, která by se mohla zdát podivnými, ale Renee, šťastná, že unikla špatnému osudu, to neřeší. Jednoho dne však Lamont zmizí a Renee chce zjistit, co se vlastně stalo. Je přesvědčená, že jejího přítele někdo zavraždil. Renee je odhodlaná Lamontovu smrt pomstít a hledá vraha. Na své pouti potkává kněze Dannyho Hansena. Jejich životy se osudově kříží. Danny má totiž svérázný názor na spravedlnost. Je zastáncem slabých žen, pokud je jim ublíženo, Danny viníky trestá po svém. Renee ho žádá, aby jí pomohl zabít Lamontova vraha. Začíná vražedná hra, kdo bude vítěz? Tento román je nejen výbornou detektivkou, ale zároveň skvělým psychothrillerm, který si klade otázku, může-li člověk brát právo do svých rukou a stát se samozvaným soudcem. Od čtení knihy jsem se nemohla odtrhnout. Danny na mě působil jako Jánošík nebo Dexter, prostě obhájce nevinných. V sobě si nese trauma z dětství, které prožil ve válečné vřavě Bosny, násilným způsobem přišel o matku a sestry a to bylo zřejmě impulsem, že se stal ochráncem slabých a nevinných žen. Jeho nekompromisní tresty tak budí smíšené pocity. Na jedné straně sympatie, na druhé člověk kouká s otevřenou pusou, čeho všeho je člověk schopen, i když je to, dle jeho mínění, pro dobrou věc. Ted Dekker dokáže čtenáře napnout až do poslední stránky, děj se stupňuje, když už má čtenář pocit, že ho nic nemůže překvapit, je opak pravdou. Doporučuji tuto knihu, přečtete si výborný psychologický román a zároveň popřemýšlíte nad tím, jaká by vlastně spravedlnost měla být.

(recenze pro Metaforu)

sobota 10. prosince 2011

Lži


Módní návrhářka Viola a její manžel Viktor žijí ve spokojeném manželství. Viola pracuje na plný úvazek ve své firmě, navrhuje modely a pořádá módní přehlídky, Viktor je s malou dcerkou Nikolkou na mateřské dovolené. Zdálo by se, že je vše v pořádku, oběma tento systém vyhovuje. Na povrch však, jak to již bývá, vyplynou tajemství, která změní osudy všech. Viktor není tím milujícím mužem a otcem, za jakého ho Viola měla. Najevo vychází, že má z předchozího vztahu sedmiletého syna, o kterém manželce neřekl. Viola se cítí ublíženě, utíká ke své práci a snaží se zapomenout. Jenže také ona má svou třináctou komnatu. Tou je její o šestnáct let mladší sestra Sára, se kterou Viola příliš nevychází. Dvacet let Viola před světem tají, že Sára je ve skutečnosti její dcera, kterou počala, když byla na studentském večírku znásilněna. Viola má pocit, že když se Viktorovi přizná, bude vše v pořádku a oba dokážou najít cestu zpátky. Jenže opak je pravdou. Viktor Viole nevěří a požádá o rozvod. Zároveň chce Nikolku do vlastní péče. Viola, která si mezitím se Sárou vše vyříká a zdá se, že jejich vztah je na dobré cestě, musí znovu čelit nepříjemnostem osudu. Jak to vše dopadne? O tom vypráví tento román, jehož autorka je nazývána slovenskou Danielle Steelovou.

úterý 6. prosince 2011

Žena v (kon)kursu




Knížka autorky Evy Brabcové, která ve svých dílech nešetří humorem, mě hodně bavila. Příběh skoročtyřicátnice Viki, která pracuje jako porodní asistentka a žije jen s dcerou. Ta jí jednoho krásného dne oznámí, že čeká dítě. Příběh je čtivý, vtipný a taky trochu nutí k zamyšlení nad tím, kam vede opičí láska matky k dítěti.
Viktorie se musí srovnat s představou, že její dcera Dominika, které doslova umetala cestičku životem, zakládá vlastní rodinu. Na tom by nebylo nic špatného, ale...To „ale“ je budoucí otec a Vikiin zeť Radek, kterému hrdinka přezdívá „fracek“ (a to právem :-)). Dominika i její manžel nadále vyžadují kompletní servis, neuvědomují si, že by se měli s novým začátkem osamostatnit a nechat Viki žít svůj život. Naštěstí má Viktorie své dobré kamarádky, které ji nenechají ve štychu a pomůžou slovem i činem. Aby všeho nebylo málo, do Viktoriina života vstupuje i bývalý manžel a otec Dominiky, který by se rád vrátil, protože v novém manželství není spokojený. Co na to Viki? Zhroutí se ze všeho nebo díky své optimistické povaze a smyslu pro humor dokáže žít po svém? Na to odpoví tento humorný románek, který se čte opravdu výborně, aktéři příběhu jsou vylíčeni věrohodně. Viktorii jsem držela palce, byla mi velmi sympatická, klidně bych s ní šla na kafe :). Knížku doporučuju, zasmějete se i zamyslíte, funguje tak trochu jako příručka pro ženy, které si ve svém životě neví rady. Plusem je i skladný kabelkový formát, knížku tak můžete mít všude sebou.
(Recenze pro Metaforu)

V knihovně je veselo....

Další dávka perliček, které jsem posbírala v knihovně od našich milých čtenářek a čtenářů. :)


Paní si prohlíží letáček s prázdninovou výpůjční dobou a ptá se: "To je váš program?" :)))))))))

"Dobrý den, jde vám kopírák?" :)))))

"Dobrý den, máte od Nerudy Staré pověsti české?" :D

Dnes na besedě o kyberšikaně: "VY máte taky Facebook?" V překladu: Taková stará a Facebook? :D:D:D:D

Čtenářka si před chvílí posteskla: "Škoda té Monyové...fakt psala dobře..Novodobá Javořická."

"Prosím vás, vracel jsem už knihu Strakonický dukát, že?" :D

"Dobrý den,prosím vás, máte Já a vejce?"

"Prosím vás, kde máte takové ty knížky, co mají tvrdé stránky?"

pondělí 28. listopadu 2011

Marta v roce vetřelce





Martě Žákové je devatenáct let. Žije s rodiči a mladší sestrou Karlou, a prožívá klasické problémy své generace. Ráda čte, dívá se na filmy a baví se s přáteli. Je přijata ke studiu na Filozofické fakultě, o prázdninách si přivydělává na brigádě, kde se sblíží se svým kolegou. Románek nezůstává bez následků, Marta zjišťuje, že je těhotná. Kromě toho vyjde najevo i další nemilá věc. Robert, Martin přítel, je ženatý. Martu nutí k potratu, její rodiče s tím nesouhlasí a chtějí jí pomoct dítě vychovat. Ve zkouškovém období Marta potratí. Zdánlivě je vše vyřešeno, ale nikdo netuší, jak špatně se Marta ve skutečnosti cítí. Nechá školy a zaplétá se do pavučiny lží. K tomu nadměrně pije, ve společnosti i doma. Zoufalí rodiče už nevědí co s ní. Marta užívá antidepresiva a snaží se začít znovu. Její život změní až nález malého štěněte, které někdo odhodil do odpadkového koše. Marta se učí starat nejen sama o sebe, ale také nést odpovědnost za někoho jiného. Kniha Marta v roce vetřelce je osobitou deníkovou výpovědi dnešní náctileté dívky. Martin život sledujeme prostřednictvím deníkových zápisků, které si hrdinka vede. Deník je psát strohým, až telegrafickým stylem, ale je velmi čtivý a osobitý, vypovídá o dnešním světě mladých lidí, jejich radostech i problémech, které prožívají.

čtvrtek 24. listopadu 2011

Peří v průvanu



Irena Podhorná pracuje jako psycholožka, je uznávanou autorkou několika odborných publikací. V práci se jí daří, ovšem její soukromý život nestojí za nic. Překročila čtyřicítku, nemá děti, stýká se s ženatým mužem. Sama cítí, že je třeba rozhodnout se, jak dál. Její spolužačka z vysoké školy a dávná kamarádka Věra Karasová Irenu pozve na velkolepou oslavu dvacátého výročí svatby a současně i patnácti let existence jejich firmy. Irena neví, co má od večírku čekat. Najde spokojené manžele a podnikatele, kteří potřebují světu ukázat svůj úspěch? Nebo se za dokonalou fasádou skrývá něco jiného? Irena je bystrou pozorovatelkou a zjišťuje, že všechno není tak idylické, jak to na první pohled vypadá. Věra je nervózní a roztěkaná, její manžel Vašek ji má rád, ale cítí, že jejich vztah vyšuměl a hledá porozumění u milenky. Valérie, dcera Karasových, je znuděná studentka, která se zaplete do věcí, jež téměř vyústí v tragédii. Dokonalý svět se rozpadá, večírek končí a manželé Karasovi se musí vyrovnávat se změnami, které vyvolal Valériin čin. Román Peří v průvanu je výborně propracovaný psychologický román, autorka mistrně vykreslila spletité vztahy mezi hrdiny, jejich charakterové vlastnosti, klady i zápory.

úterý 15. listopadu 2011

Led v žilách


Další příběh z pera mé oblíbené spisovatelky, na který jsem napjatě čekala. Ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Příběh mě vtáhl hned od první stránky, nemohla jsem se odtrhnout. Hlavní hrdinka všech dosavadních románů Yrsy Sigurdardóttir, advokátka Tóra řeší další zapeklitý případ. Potkáváme ji ve chvíli, kdy žije spokojený život po boku svého německého přítele Matthiase. Právě její partner Tóru přemluví, aby souhlasila, že bude vyšetřovat případ islandské důlní společnosti, která připravovala otevření jednoho dolu v Grónsku, ale zničehonic přerušila práci i veškeré kontakty. Tóra, její svérázná asistentka Bela, Matthias a jeho spolupracovníci se vydávají do ledového Grónska, aby záhadu vyšetřili. Ve chvíli, kdy v mrazírně nacházejí mrtvé tělo a v zásuvce jednoho stolu lidské kosti, zjišťují, že jde o něco velmi vážného. Skutečnost se prolíná s grónskými legendami, na scéně se objevuje domorodý lovec, který všechny varuje před pomstou dávných duchů...
Detektivka má příznačný název, při čtení opravdu tuhne krev v žilách, jak je příběh napínavý a dramatický. Pro nováčky, kteří islandské detektivky neznají, bude asi rušícím prvkem tykání, které je pro tuto zemi typické, tykají si přátelé i docela neznámí lidé. Ale i na tento jev se dá zvyknout, stačí se ponořit do děje této výborné detektivky a číst, dokud neobrátíte poslední stránku. Doporučuji tuto skvělou knihu všem fanouškům Yrsy Sigurardóttir, všem, kteří milují napínavé detektivní příběhy s ponurou a tajemnou atmosférou.

(recenze pro Metaforu)

úterý 8. listopadu 2011

Paganiniho smlouva




Nový a ještě lepší Lars Kepler! Není tajemstvím, že pod tímto pseudonymem se skrývá švédský manželský pár, z jehož pera nedávno vyšel úspěšný psychothriller Hypnotizér. Také druhý román, Paganiniho smlouva, čtenáře a příznivce Larse Keplera nezklame.
Penelope Fernandezová je známá mírová aktivistka a odpůrkyně zbraní. Předsedá Švédské společnosti pro mír a odzbrojení, je častým hostem televizních politických debat. Po jedné obzvláště náročné debatě se rozhodne, že si spolu se svým přítelem Björnem vyjede na jachtě. Spolu s nimi se na plavbu vydává i její mladší sestra Viola. Ani jeden z nich netuší, že se zprvu poklidný výlet stane bojem o přežití, z něhož není úniku. Výsledkem je jedna mrtvá žena v kajutě jachty a dva přeživší na útěku. Je Penelope obětí zločinu? Jakou roli v celém případu hraje její přítel Björn? A jak s celým případem, který se točí kolem nelegálního vývozu zbraní, souvisí slavný italský hudebník Niccolo Paganini? To se čtenář dozví v tomto výborném a čtivém psychothrilleru, kterému nechybí napětí, spád a především do detailů promyšlená zápletka.

pátek 4. listopadu 2011

Nejsem jako vy



Americká autorka, která ve svých knihách zpracovává kontroverzní témata, se tentokrát zaměřila na autismus, konkrétně se jedná o Aspergerův syndrom. Jacob, hlavní hrdina tohoto románu žije s matkou a o tři roky mladším bratrem v malém americkém městečku. Je mu osmnáct let a má Aspergerův syndrom. Na první pohled působí jako klasický teenager, je výborný matematik, má smysl pro pořádek, nesnáší změny a zajímá se o forenzní analýzu, takže rád navštěvuje místa činu a radí policistům, jak by měli své případy vyšetřovat. Nesnáší vybočení ze svého zavedeného stereotypu. Jacob žije ve svém jedinečném světě, jeho povahové vlastnosti a dovednosti souvisí s Aspergerovým syndromem. Jednoho dne Jacobovi matka oznámí, že byla zavražděna jeho mladičká učitelka Jessie. Policie nejprve podezřívá Jessiina přítele Marka, všechny stopy však vedou k Jacobovi, který se rázem stává jediným podezřelým. Jeho matka shání obhájce a snaží se synovi pomoc. Román je psán z pohledu všech hlavních zúčastněných osob, každá kapitola je vyprávěna někým jiným. Čtenář má možnost sledovat případ z pohledu Jacobovy matky Emmy, jeho bratra Thea, který, ač je zdravý, nemá po boku postiženého bratra jednoduchý život. Vypravěči jsou také obhájce Jacoba, mladý právník, který teprve sbírá zkušenosti, a také Rich, vyšetřovatel celého případu. Nechybí ani Jacobův pohled. Kniha Nejsem jako vy je výborný psychologický román, který stojí za přečtení.

čtvrtek 3. listopadu 2011

A taková to byla láska


Známá francouzská spisovatelka v tomto románu rozvíjí příběh Chloe, vdané matky dvou malých dcerušek, která se musí vyrovnat s manželovou nevěrou. Tuto zradu se snaží rozdýchat v jiném prostředí, odjíždí i s holčičkami na venkov. Doprovází ji tchán, který si o Chloe dělá obavy. Čeká-li čtenář pikantní milostný románek mezi nimi, mýlí se. Oba mají šrámy na duši, prostřednictvím vzájemných rozhovorů si poskytují útěchu ve smutku nad nedořešenými milostnými vztahy. Chloe bilancuje svůj vztah s manželem, tchán otevírá třináctou komnatu svého života. Během manželství potkal ženu, se kterou prožil vášnivý milostný vztah a považoval ji za svou osudovou lásku. Během pobytu se snaše svěří se svým životním příběhem, Chloe zjišťuje, že pod slupkou chladného a přísného muže se skrývá někdo úplně jiný. Rozhovory a úvahy, které spolu vedou, přispívají k ozdravení jejich duší. Autorka dokázala na několika málo stránkách rozvinout silný příběh a vcítit se do pocitů svých hrdinů, lehce ironické Chloe a zprvu rozpačitého tchána, jejichž dialogy srší sarkasmem, jsou stručné, ale přesto velmi výstižné. Román čtenář přečte jedním dechem, dojem z něj přetrvává však velmi dlouho a nutí k zamyšlení.

pondělí 24. října 2011

Prokletý maturiťák


Tato kniha přináší soubor povídek amerických autorek, jejichž díla jsou velmi oblíbená mezi mladými čtenáři pro atraktivní témata jako jsou upíři nebo nadpřirozené bytosti. Také tyto povídky jsou plné tajemna a kouzel, pojítkem mezi nimi je maturitní ples, událost, která je životním mezníkem v životě mladých lidí. Především dívky ji prožívají přímo osudově. Snem každé je být královnou plesu, mít nejhezčí šaty a nejkrásnějšího kluka jako doprovod. Také hrdinky povídek řeší podobné problémy. Mary, dívka z povídky Likvidátorčina dcera od Meg Cabotové, má nadpřirozené schopnosti, které před svými spolužáky tají. Blíží se maturitní ples a ona si musí sehnat partnera. Do toho řeší milostné trable své nejlepší kamarádky, která chce svého hodného kluka vyměnit za krásného, leč nebezpečného spolužáka, se kterým se Mary zná více než dobře. Autorka další povídky Kytička na ruku, Lauren Myracle, se nechala inspirovat slavnou povídkou o opičí pracce, která svým majitelům sice splní vysněná přání, ale cena, kterou zaplatí, je velice drahá. V tomto příběhu hraje hlavní roli malá kytička, která se na plese nosí na ruce. Studentka Frankie se nechá zlákat dávnou legendou a prosí kytičku o splnění svých tajných přání. Ta se sice splní, ale jinak, než by si Frankie přála.
Povídky v této knize jsou velmi čtivé a napínavé, autorky čtenáře doslova vtáhnou do děje. Prokletý maturiťák by neměl chybět v knihotéce milovníků fantasy literatury, kteří mají rádi tajemné příběhy s nádechem romantiky.

čtvrtek 20. října 2011

Tajná kniha


Nová kniha známé spisovatelky, na kterou čekala celá česká společnost. Autorka tvrdí, že kniha je fiktivním deníkovým záznamem jednoho roku v jejím životě. Ihned po vydání vzbudila ohlasy kladné i záporné. Jednou z postav, které prošly životem hlavní hrdinky, je Největší Čech, jehož věrná podoba s českým exprezidentem vyvolala mezi čtenáři bouřlivé diskuse na téma, měla-li s ním autorka knihy intimní vztah nebo zda pouze fabulovala. Ať je pravda jakákoli, čtenář má možnost sledovat život hlavní hrdinky, spisovatelky a scénáristky, která řeší nejen profesní, ale především osobní život. Potkáváme ji ve chvíli, kdy si při pádu na kluzkém chodníku zlomí ruku. Problémy se vrší, kromě zranění řeší i odmítavý postoj televize ke svému scénáři, na jehož základě se má točit seriál. I přesto, že má milostný vztah, žije sama, protože její přítel je ženatý. Jednoho dne dostává pozvánku na divadelní hru, kterou napsal Největší Čech. Spisovatelka se s ním sbližuje a prožívá vztah, který je však přísně tajný. Společné chvilky tráví buď v hospůdkách, nebo u ní doma. Největší Čech je nevyzpytatelný, hrdinka nikdy neví, kdy zavolá...
Deníkové zápisky jsou u čtenářů všeobecně oblíbené pro svou autentičnost, Tajná kniha není výjimkou a je jen na čtenáři, jak k ní bude přistupovat. Mně osobně se líbila, i když jsem byla původně docela skeptická. Jednak proto, že tvorbu Ireny Obermannové moc neznám, nikdy jsem se do jejich knih nemohla včíst (zkusím tedy znovu ;-), a taky mě docela překvapil humbuk, který se kolem knihy rozpoutal. Musím říct, že jsem ji přečetla na jeden zátah, brala jsem ji opravdu jako deník spisovatelky. V Největším Čechovi jsem pod vlivem diskusí a recenzí Václava Havla viděla (asi jako všichni), výsledný dojem to však nijak nenarušilo. Takže máte-li rádi romány ve formě deníků a chcete se něco dozvědět ze spisovatelského života i ze života pražské společnosti, směle do toho.

středa 19. října 2011

Máme to za pár......

Tak sen se stal skutečností, z mého malého Sarajeva se vyklubala docela fešná a moderní knihovna. :-)

úterý 18. října 2011

Čas odpouštění

Další román oblíbené české autorky románů pro ženy, které jsou vtipné a ze života, čtenářům přibližuje další osudy sester Kalendových. Tentokrát se soustřeďuje na Jitku, sestru Báry, jejíž život autorka popsala v románu Převozníci. Jitka, mladá zubařka a spisovatelka romantických příběhů, se osamostatnila, odešla z rodinné vily, aby začala žít svůj vlastní život. S kamarádkou si pronajaly byt u sympatické domácí. Jitka netuší, že do vedlejšího bytu se stěhuje muž, který má na svědomí její panický strach a hrůzu trvající několik let. Hrozí Jitce nějaké nebezpečí nebo čas otupil hrany a oba dokáží překonat vzájemné nesympatie a všechno si vysvětlit? Autorka opět dokázala, že rozumí lidské duši, ve svých knihách dokáže poutavě, citlivě a zároveň s humorem přiblížit vztahy mezi lidmi. Láska, mezilidské vztahy, rodinné vazby i přátelství, to vše čtenář najde v tomto čtivém románu.

pondělí 17. října 2011

Jak se chovat v Anglii

Vtipné spoty o tom, jak se chovat ve Velké Británii. Londýn se připravuje na olympiádu, součásti propagace jsou i tyto prezentace, ve kterých vystupuje slavný "montypythoňák" :-) John Cleese.

pátek 14. října 2011

Špatná matka knihovnice

Hrajeme takhle se školákem v sobotu večer stolní lední hokej. Jeho družstvo bylo složeno ze členů poroty a moderátorů soutěže Česko Slovensko má talent, já měla mužstvo tříkorunkové (švédské). Hráči nesli jména: Fredriksson, Larsson, Ericksson, Gustavsson, pro zasmání mě napadli ještě Pivson a Klakson :).
"Vymysli jim i křestní jména", říká školák.
"No tak třeba Lasse, Bosse, Olle, Kalle..." napadají mě jména slavných hrdinů švédských knih pro děti.
"Děti z Bullerbynu jsou švédská kniha?", táže se školák.
"No jasně", odpovídám.
"Božena Němcová byla Švédka?"
Pif, paf, umírám :-D

Senioři

Dnes jsem zažila dvě různá setkání se seniory. První: Viděla jsem starší pár (manželský, milenecký, kamarádský....?). Pán vyprovázel paní a při loučení jí mlaskl takovou pusu, za kterou by se nemuseli stydět ani dnešní teenageři. Druhé: Asi sedmdesátiletá řidička couvala a vůbec si mě nevšimla..Ještěže mám rychlé nohy :-D. Pečlivě a pomalu (stihla jsem tedy v klidu utéct ;-) vycouvala na cestu, kousek popojela a vjela na menší parkoviště, asi trénovat :).

pondělí 3. října 2011

Hajný a já


Nenápadná útlá knížečka z pera Evy Bešťákové vypráví příběh mladé absolventky filozofické fakulty z Prahy, která se během studií provdá za myslivce a porodí chlapečka. Po studiích následuje svého muže na šumavskou samotu. Zatímco její manžel je šťastný uprostřed lesů, naše hrdinka se musí srovnat s hospodářstvím, které na ni čeká, nejrůznějším zvířectvem, domácností, prostě se všemi radostmi i strastmi, které na ni v šumavských hvozdech čekají. Autorka se inspirovala oblíbenou Betty MacDonaldovou a napsala humorný příběh, který je neprávem zapomenutý. Přečtení doporučuju všem, kteří mají rádi příběhy tohoto druhu.

Čtení s kapkou krve

Knihy s upíří tématikou mě pořád baví. V poslední době jsem přečetla pár, které mě opravdu zaujaly.
První z nich je román Radleyovi - Upíři odvedle od britského autora Matta Haiga.Vypráví příběh zdánlivě obyčejné britské rodiny. Lékař Martin, jeho žena Helen spolu s dětmi - teenagery Rowanem a Klárou žijí na jednom klidném anglickém předměstí. Všechno je v pohodě, dokud Klára, kterou ohrožuje opilý spolužák, na tento útok nezareaguje tak, že ho roztrhá na cucky. A tak se obě děti dozví, že nejsou potomky obyčejných lidí, ale upírů. Jejich rodiče se jim to snažili tajit v domnění, že žádné nebezpečí nehrozí. Oni sami se bez krve dokázali obejít, pro ně je to droga stejně jako nikotin pro kuřáka. Po prozrazení se rozjíždí kolotoč šílených akcí, olej do ohně přilívá i dávno ztracený strýček Will, který kromě toho, že je pravým a nefalšovaným upírem, miluje Helen...
Román není jen další čárkou v seznamu knih s upíří tématikou, zároveň popisuje vztahy uvnitř rodiny i mezi lidmi v městečku. Jako správnému "britskému" dílu mu nechybí ani suchý humor, ironie a nadhled. Tahle knížka stojí za přečtení. A ta obálka, to je třešinka na dortu ;-).


Další krevní konzervou :) byly dvě knihy od Kimberly Pauley: Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí a Pořád mi pijou krev. V první z nich poznáváme mladou studentku americké střední školy Minu. Ta ví, že její rodiče jsou upíři, co však netuší je to, že se sama bude muset rozhodnout, jestli dá přednost životu lidskému nebo věčnému. Musí se rozhodnout rychle - do týdne. Začne navštěvovat seminář pro adepty na proměnu v upíry, zároveň se věnuje běžnému studiu, kamarádkám i prvním láskám. Nevadí, když prozradím, že se Mina rozhodne pro proměnu. V další knize se s Minou a jejími rodiči dostáváme do malého ospalého městečka, kam se rodina po proměně Miny uchýlila. Musí před světem skrývat svou totožnost. Mina čeká na jakoukoli zprávu od svého přítele Georga, který odjel za svými rodiči do Brazílie. Kartami zamíchá nejen Minina nejlepší kamarádka, která o všem ví a chce se proměnit taky, ale nový Minin spolužák Cameron, který je taky upír.
Obě knížky se mi líbily, i když nejsem "náctka", koho upíři baví, ten se může začíst :).

čtvrtek 22. září 2011

Když staré děti pláčou


Oblíbená autorka, která umí i ty nejobyčejnější situace podat čtenáři tak, že nestačí vycházet z údivu, napsala povídkovou knihu, ve které se zabývá mezilidskými vztahy. S humorem i citem popisuje vztahy manželské, milenecké, pracovní, přátelské i rodinné. Nebojí se naťuknout ožehavá témata jako je domácí násilí či nesoulad v sexuálním životě. V příběhu „Miluji tě, Bruno“ hlavní hrdina řeší problém kam s ním. S kým? Se psem, kterého mají s bývalou přítelkyní společně. Spolu se již před časem rozešli, neboť jim to neklapalo v milostném životě. Kvůli psímu miláčkovi i po rozchodu nadále bydleli ve společném bytě. Aniž by se domluvili, oba chtějí udělat rázný krok k samostatnosti, jenže co Bruno? U koho bude, když ho oba tak moc milují? V povídce „Rozloučení“ přijíždí hrdinka ke své matce. Čeká ji nejtěžší chvíle jejího života, jde se rozloučit neboť je to naposledy, co se s matkou vidí. Místo vřelého objetí ji čeká studená sprcha. „ Nadace Slza“ nás zavádí do ordinace psycholožky, která pomáhá obětem domácího násilí. Druhým radí skvěle, ale co její život? Co na ni čeká, když za ní zaklapnou dveře jejího domova? Povídky mívají často šokující konec, nad kterým musí čtenář přemýšlet. Autorka opět dokazuje, že má oči otevřené a to, co vidí, dokáže popsat velmi čtivě a především citlivě.

Když muž miluje muže



Ve své další povídkové knize autorka rozehrává příběhy lásky. Lásky, která je v dnešní moderní době ještě tak málo tolerována. Lásky, kterou když někteří vidí, zakrývají si oči. Irena Fuchsová dokázala, že i muži – gayové si lásku zaslouží. Jsme tedy svědky milostných vzplanutí mladíků, kteří si uvědomili, že jejich srdce netouží po ženě, ale po osobě stejného pohlaví. V jedné z povídek dochází k dojemnému setkání invalidy, který jako mladičký student nerozvážně skočil do vody a ochrnul. Po letech se setkává s mužem, který byl svědkem této události. A osud jim konečně dopřál štěstí – oba jsou gayové a tak jim nic nebrání ve společné cestě životem. V další povídce se hrdina potýká s těžkým úkolem. Musí svým rodičům říct, že se nikdy nedočkají jeho svatby ani vnoučat. Jak se s tím vyrovnají? Jedna z povídek nás zavede do života spokojeného páru dvou mužů, kterým chybí jen jedno – dítě. Když se objeví nešťastná kolegyně z práce, která je týraná svým partnerem, v hlavách obou vzniká nápad. Všechny příběhy jsou psány s laskavostí a porozuměním, nechybí ani jemný humor. Povídky by si měli přečíst všichni. Ti, kteří s láskou mezi muži problém nemají, i ti, kteří homosexuální vztahy sledují s rozpaky. Čtenář, který knihu otevře a nebude se bát dočíst ji až do konce, pozná, že láska se nevyhýbá nikomu, a každý potřebuje k životu pořádný kus tohoto nejkrásnějšího citu na světě.

čtvrtek 15. září 2011

Kdysi


Bylo nebylo... Tak začínají pohádky pro děti.I dospělí, ač to někdy nepřiznají, po pohádkách sáhnou, aby si připomněli, jakéto bylo, když byli dětmi, či aby si odpočinuli od starostí dospělých. Právě proty, kteří pohádkám neodolají, je určen příběh z pera uznávaného britského autora Jamese Herberta.
Hlavní hrdina Thom Kindred pracuje jako truhlář. Jednoho dne, když jede v autě,dostane mrtvici. Po následné autohavárii se zotavuje na zámku Bracken, kde kdysi vyrůstal spolu s matkou. Po letech se znovu setkává se svým přítelem, dědicem tohoto panství, se kterým jako děti vyrůstali. Hugo mu sežene pečovatelku, léčitelku Nell Quickovou. Zdálo by se, že Thomova rekonvalesce nebude probíhat poklidně, ale opak je pravdou. Thom zjišťuje, že svět není takový, jaký se nám zdá. Všude kolem nás jsou pohádkové bytosti, dobré i zlé, je na nás, zda v ně věříme. Thomovi kdosi usiluje o život. Jsou to démoni či skuteční lidé? Začíná boj o život, nejhorší noční můry se mění veskutečnost. Napětí, vášeň i erotika, boj dobra se zlem či nenávist a láska, to vše najde čtenář v tomto výborném fantasy románu, který je čtivý a napínavý od první do poslední stránky.

středa 14. září 2011

Jak se stát Britem



Autor této knihy, původem Maďar, před začátkem druhé světové války přijel do Londýna na pár dní, aby zde napsal o Mnichovské dohodě. V Anglii nakonec zůstal navždy. V knize Jak se stát Britem formou vtipných fejetonů popisuje zvyky a tradice Angličanů. V této ostrovní zemi je vše jinak. Kdo se chce stát pravým Britem (či Angličanem – jak je libo), musí ovládat pravou anglickou konverzaci, která je dlouhá, nudná a v podstatě o ničem. Existují určité situace, kdy pravověrný Angličan nesmí odmítnout čaj. Jste-li u někoho na návštěvě, nesmí vás překvapit, že v pět hodin ráno dostanete svůj první šálek čaje, který musíte přijmout s úsměvem, i když je tento čas pro vás v podstatě půlnoc. Nákupy v Británii – ty vyžadují milovníky dlouhých front. Stání ve frontě – to je pro Angličany typické, stejně jako je toreador pro Španěla. Nakupování je věc společenská, jejím účelem je pomoci obchodníkovi od zboží, které se mu hromadí a překáží. Aby se člověk stal hodnověrným Britem, musí si osvojit mnoho specifických tradic, tak typických pro tento svérázný, na první pohled citově chladný národ. Humorná příručka George Mikese potěší všechny milovníky staré dobré Anglie, je psána natolik vtipně, že si ji oblíbili i samotní Angličané.

úterý 13. září 2011

Poklidné a tiché místo



Téměř snový román, jehož děj plyne pomalu, což jej v dnešní uspěchané době činí mile staromódním. Na newyorském hřbitově žije už devatenáct let zkrachovalý lékárník Jonathan Rebeck. Jeho domovem je opuštěná hrobka, společníky mu jsou mrtví, se kterými rozmlouvá a cynický havran, který jej zásobuje jídlem a šachovými figurkami. Duším, které mířily na svou posmrtnou pouť, Rebeck poskytoval útěchu, hrál s nimi šachy a hovořil s nimi o smrti i životě. Samota lékárníka Rebecka je však náhle přerušena, mezi dvěma mrtvými vzplane milostný vztah, do kterého je on sám vtažen. Také jemu se láska nevyhýbá, poznává židovskou vdovu, pravidelnou návštěvnici hřbitova. Čtyři lidské duše se díky lásce naučí poznávat skutečné rozdíly mezi životem a smrtí a dochází k rozhodnutí, které navždy ovlivní jejich další osudy. Kniha Poklidné a tiché místo byla zprvu přijata s rozpaky, teprve později se stala klasikou mezi romány žánru fantasy. Sonda do života mrtvých dává čtenáři poznat mnoho mouder a pravd ze života.

Slib, že mě zabiješ

Kniha Slib, že mě zabiješ je internetovým románem, který autor zveřejňoval na svém blogu. Setkáváme se v něm s ním samotným (i když Martin Fendrych nepotvrzuje ani nevyvrací autentičnost vlastní osoby), s jeho přítelem Láďou, zapáleným horolezcem, který se zmítá v milostném vztahu s vdanou vědeckou pracovnicí Věrou. Márty, Lezec a Vědkyně, jak zní internetové přezdívky zúčastněných, zažívají přátelské vztahy i milostné propletence. Márty vše sleduje a následně o tom píše ve svém blogu vtipnou formou, které nechybí nadhled, díky hovorovému jazyku se celý příběh stává reálnějším. Martin Fendrych se v tomto románu zabývá nejen spletitým vztahem Věry a Lezce, ale také glosuje odvěká témata společnosti jako je nevěra, víra, přátelství mezi mužem a ženou či stárnutí. Každá kapitola je ukončená čtenářskou diskusí, ohlasy kladné i záporné jsou důkazem, že čtenáři a návštěvníci Fendrychova blogu napjatě čekali na vývoj příběhu, který dokáže zaujmout a nepustit, dokud není dočtená poslední stránka.
Musím přiznat, že mi zprvu hovorový jazyk dělal problém, ale jakmile jsem se včetla, nemohla jsem přestat.

pondělí 12. září 2011

Nový Zéland : krajinou Pána prstenů na kole a bez víz


V tomto poutavém cestopise přibližuje známý cestovatel a člen klubu cestovatelů své zážitky z cesty na Nový Zéland. Antonín Červený už od dětství toužil poznat tuto krásnou zemi, známou z filmového zpracování trilogie Pán prstenu. Těsně po revoluci, když se otevřely hranice, byla cesta k protinožcům pro Antonína Červeného nereálná, chyběly peníze a tolik potřebné vízum. Po několika dalších letech se podařilo získat finanční prostředky a zpráva, že vízum na Nový Zéland již není třeba, byla příjemným bonusem. Zbývalo tedy sehnat letenky a výlet se mohl uskutečnit. Cestovatel se rozhodl, že na Zélandě se bude pohybovat na svém horském kole. Po absolvování dlouhého letu a několika byrokratických překážek, kdy se zdálo, že vysněná cesta bude zmařena, Antonín Červený dosáhl svého cíle. Na začátku cesty potkává amerického cyklistu Davida, se kterým absolvuje celou expedici. Na svých cestách poznávají vstřícné novozélanďany, jejichž poznávacím znamením je tetování (mají je téměř všichni :-)) a ochota pomáhat nezkušeným turistům. Na Novém Zélandě je téměř nulová kriminalita. Ve městech nejsou k vidění skoro žádní policisté, na ulicích stojí stánky s ovocem a zeleninou bez prodavačů. Zákazník si vybere zboží a peníze hodí do kasičky. Ve veřejných lázních nebývají uzamykatelné skříňky, osobní věci si návštěvníci nechávají ve volně položených košících. Pro našince je to neuvěřitelná věc. Tyto a mnohé další zajímavosti z Nového Zélandu přibližuje Antonín Červený ve svém poutavém cestopise, který slouží nejen jako účinný průvodce, ale především jako autentický záznam z dobrodružného výletu na kole po této krásné a čisté zemi.

úterý 6. září 2011

Nedodržený slib

V neděli jsem se dívala na ČT 1. V deset večer (!!!) dávali výborný slovenský film (natočený ve spolupráci s ČR a USA, režie Jiří Chlumský) Nedodržený slib
Jak jsem k televizi v deset usedla, vstala jsem až na konci filmu, dojatá, plná emocí a musela jsem o filmu přemýšlet dlouho do noci.

Film zpracoval skutečný příběh židovského mladíka Martina Friedmanna (Samo Spišák), odehrává se za druhé světové války. Martin je talentovaný fotbalista, pochází z velké rodiny. Riziko války jde mimo něj, zcela se soustředil na svůj oblíbený sport, který následuje kamkoli - třeba i do pracovního tábora. Tam, díky svému talentu a troše štěstí dokáže uniknout transportu do koncentračního tábora. Neujde však vážné nemoci, která ho zavede do plicního sanatoria, tam se setkává s židovským lékařem, který se mu snaží pomoci, a s mnichem Rudolfem. Díky němu se po propuštění z léčebny dostává do kláštera, kde prožívá další část války. Jenže ani tam není v bezpečí, nakonec se vydává do slovenských hor, aby se stal členem partyzánského hnutí a bojoval zde ve Slovenském národním povstání. Mezitím zbylí členové jeho rodiny, kterým se nepodařilo uprchnout z fašistického Slovenska, umírají v koncentračních táborech. Jen dvěma bratrům se podařilo emigrovat, Martin se s nimi po válce setkává.

Celý příběh je velmi silný, skvěle natočený, s plejádou vynikajících slovenských i českých herců (Roman Luknár, Ľubomír Paulovič, Vlado Černý, Ondřej Vetchý, Pavel Kříž,...). V hlavní roli Martina Friedmanna se představil Samo Spišák, který v současné době hraje v seriálu Panelák. Díky roli mladého židovského fotbalisty, kterou ztvárnil velmi přesvědčivě, má podle mého našlápnuto na skvělou hereckou kariéru.

Jak jsem už napsala výše, film mě dojal, nemohla jsem usnout, prostě silný zážitek.
Jen je škoda, že zůstává v ústraní za jinými filmy s touto tématikou, a že ho televize zařadila v tak pozdní hodinu, kdy mnohým zbytečně unikl, opravdu stojí za to.





pondělí 5. září 2011

Stanice odložených lásek

Nový román autorky, která je známá spíše svými historickými romány, jejichž děj bývá zasazen do Francie. V této knize líčí osudy dvou kamarádek, které pocházejí z malé vesničky. Děj se odehrává v sedmdesátých až devadesátých letech 20. století. Kamila i Laděna se snaží uniknout neutěšenému rodinnému prostředí. Kamila studuje zdravotní školu, je svérázná, nebojí se ozvat, což jí dělá problémy ve škole. Seznámí se s mladým rozvedeným doktorem, se kterým si začne románek. Jenže on se vrací ke své bývalé ženě, kvůli synkovi, na němž lpí. Kamila zjistí, že jejich vztah nezůstal bez následků.
Laděna se má vdávat, jenže ženich se na svatbu nedostaví, protože bouřlivě oslavoval ztrátu svobody právě na výročí okupace republiky sovětskými vojsky, je zavřen do vězení. Laděna zůstává u rodičů, zanedlouho se jí má narodit dítě. 
Obě kamarádky prožívají své osudy v nelehké době normalizace, kdy jakékoli vybočení z předem daných kolejí je trestáno opovržením okolí, zvláště, žijí-li na malé vsi, kde je všem vidět "do talíře".
Román se mi četl výborně, doporučuji všem, kteří si chtějí připomenout atmosféru této doby, a také těm, kteří mají rádi příběhy ze života.


Knižní jarmark a "Horničák" 2011

Rok se s rokem sešel a naše knihovna ve spolupráci s městem pořádala další ročník Knižního jarmarku, tentokrát to byl už ročník sedmnáctý :). Po dvou letech jsem se zase dostala k prodeji knih, loni jsem byla na pobočce, někdo přece musel půjčovat :). Takže jsem si užívala atmosféru, knihy šly na dračku..bodejť by ne, když byly za babku ;-). Pět korun stála jedna, no nekup to. Večer jsem sice necítila nohy, ale stálo to za to, už se těším na další ročník.


V sobotu se konaly tradiční Hornické slavnosti, nadace OKD pořádala slavnostní průvod neziskových a příspěvkových organizací., Naše knihovna se zúčastnila taky, knihovnice šly za knihy nebo časopisy :), děti měly pohádkové masky. Sranda byla. A nejlepší na průvodu byli lonštní účastnici soutěže Česko Slovensko má talent - Long vehicle circus. Parádní, ani jsem nedýchala, když kolem nás na těch svých dlouhých nohách tančili :). Taky masky v nadživotní velikosti skupiny Teatro Cirkus byly ohromující. Více tady.



Má noc je tvůj den

Kniha Má noc je tvůj den je dalším románem z edice Kassandra, která přináší romantické příběhy. Zprvu jsem se trochu bála toho, že té romantiky tam bude až moc, nejsem příznivcem přeslazené „dámské četby“, ale opak byl pravdou. Jakmile jsem se jednou začetla, nemohla jsem se odtrhnout, četla jsem doma, v práci o polední pauze, i v autobuse. Příběh Jessiky, mladé Angličanky, kterou jednou při bouřce zasáhne blesk, a ona se v nemocnici probouzí jako Lauren, manželka a matka čtyř malých dětí je napsán velmi poutavě. Jak je možné, že Jessičina duše je schopná žít ve dvou tělech? Co se děje, když Jessika spí a Lauren je vzhůru? Svobodná mladá dívka se musí po probuzení vyrovnávat s rolí matky, jedno „její“ dítě je navíc psychicky nemocné. Laurenin manžel nemůže uvěřit, že si jeho žena nepamatuje nic z předchozího života a má o své ženě pochybnosti, je najednou tak jiná. Jessika se musí vyrovnat nejen s vlastním životem, do kterého vstupuje nový muž, stejně tak s životem vdané ženy a matky, který pro ni byl doposud cizí. Také je jí jasné, že žít dvojí život nejde donekonečna. Jak to dopadne? To prozradit nemůžu, jedině snad to, že láska je silná a zmůže vše. Tohle „fantasy pro ženy“ v praktickém kapesním formátu můžu jen a jen doporučit.

(recenze pro Metaforu)

čtvrtek 1. září 2011

Klíč


Jeden z nejslavnějších románů významného japonského spisovatele Džuničira Tanizakiho. V deníkových záznamech stárnoucího muže i jeho výrazně mladší manželky Ikuko sledujeme souběžně jejich pohledy na manželství a sexuální život, který vedou. Muž svou ženu miluje, ale cítí, že manželčina láska k němu není tak žhavá jako jeho. Jejich sňatek byl domluven podle dávných tradic rodiči. Z manželského svazku se jim narodila dcera Tošiko, která se má nyní vdávat. Oba manželé si myslí, že si navzájem deníky potají čtou, proto jeden druhému kladou pasti, aby zjistili, zda tomu tak opravdu je. Z obou deníků poznáváme intimní život manželů, jejich nevyřčená přání, touhy i tajemství. Ve své době rozvířil tento román v Japonsku stojaté vody této konzervativní země. Dokonce i v parlamentu docházelo k bouřlivé diskusi, byl nařčen z amorálnosti. Román Klíč, jehož název byl zvolen podle klíče, který vedl k zásuvce s tajným deníkem manžela, je zároveň i metaforou k rozluštění tajných erotických přání obou manželů.

čtvrtek 25. srpna 2011

Stesti.cz aneb Jak je těžké najít chlapa

Stesti.cz aneb Jak je těžké najít chlapa je kniha, kterou neodložíte dřív než přečtete poslední stránku. Autorka, která při psaní čerpala ze svých zážitků při seznamování s muži, vtipnou formou vypráví o tom, jaké peripetie ji čekaly. Sledujeme hlavní hrdinku, učitelku Anetu, která se po rozvodu s manželem rozhodla, že svůj další život nechce prožít v osamění, ale po boku nového muže. Po zkušenostech s klasickou seznamovací agenturou i rychloseznamkou, volí moderní způsob. Zakládá si profil na internetové seznamce Stesti. cz. Mezi adepty na muže pro celý život se objevují podvodníci, kteří hledají milenky pro zpestření stereotypního manželství, koumáci a filutové co partnerky ani nepotřebují, jen se chtějí zviditelnit, jakož i sexuální náruživci nebo naprostí zoufalci. Už to vypadá, že hledání bude neúspěšné, jak se ale říká, naděje umírá poslední...
Kniha malého kapesního formátu, která srší vtipem, by neměla chybět v knihovně všech příznivců nejen internetového seznamování, ale i humoru.

čtvrtek 18. srpna 2011

Stíny zůstávají


V tomto debutu amerického spisovatele Petera De Jongeho se setkáváme se sympatickou policistkou Darlene O´Haraovou, detektivem manhattanského sedmého okrsku. V prodlouženém víkendu svátku Díkůvzdání si bere dobrovolně přesčasovou směnu. Darlene dostává případ pohřešované studentky Francescy Penaové, která po večeru stráveném s přítelkyněmi v baru, nepřišla domů. Darlene a její kolega Krekorian rozjíždějí pátrání. Když se najde tělo mrtvé dívky, která je otřesně zohavena, případ přebírá oddělení vražd a Darlene se má vrátit ke své běžné práci, kdy řeší drobné přestupky a krádeže. Jako matka dospívajícího syna se těžce smiřuje s představou, že mladá perspektivní studentka byla náhle a zdánlivě bezdůvodně zavražděna a začne pátrat na vlastní pěst, i když při tom riskuje svou vlastní slibnou kariéru. Zjišťuje, že dívka nebyla jen vzornou studentkou, za jakou ji všichni považovali. Darlene rozplétá složitý propletenec mezilidských vztahů, ve kterém hraje velkou roli dětská prostituce. Jak toto s mrtvou Francescou souvisí, se dočteme v tomto velmi napínavém thrilleru s velmi překvapivým rozuzlením, od kterého je těžké se odtrhnout.
Mně osobně se tenhle thriller líbil hodně, ač mě před čtením odrazoval styl psaní - děj v přítomném čase, který moc nemusím. Po pár stránkách jsem zjistila, že to vůbec není rušivé, naopak, vtáhlo mě to do děje.

pondělí 1. srpna 2011

Poklad skotské dračice

Detektivka Poklad skotské dračice je prvním setkáním s DD McGilovou, která pracuje jako vyšetřovatelka pojistných událostí. Zdánlivě jednoduchý případ, kdy má prověřit nové zaměstnance v jedné počítačové firmě, se mění v boj o život. DD píchla do vosího hnízda a stává se tak cílem zabijáků, kteří mají co tajit. Do toho všeho vstupuje svérázná skotská tetička, která prosí DD o pomoc při prokazování pravosti svého pokladu. Tím jsou skleněné střepy, které měl verši popsat slavný skotský básník Robert Burns. Místo klidných vánočních svátků DD prožívá největší dobrodružství svého života, prchá před neznámými vrahy, kteří za sebou nechávají spoustu mrtvol, řeší problém se svou kanceláří, která se nachází v budově určené k demolici, a pátrá po pravosti oněch skleněných střepů. Na ty si brousí zuby neznámý zloděj. Jak to všechno nakonec dopadne?
Tato detektivka se mi četla skvěle, nechybí napětí ani humor, svižný děj a vyprávění v první osobě z pohledu DD činí tuto knížku velmi zajímavou a čtivou. Neměla by uniknout žádnému milovníkovi klasické detektivní literatury.




(recenze pro Metaforu)

Myslím, že tě miluju



Děj tohoto poutavého románu zavádí čtenáře do sedmdesátých let 20. století. Petře a Sharon je třináct let, vyrůstají v jižním Walesu a milují idola dívčích srdcí, zpěváka Davida Cassidyho. Jako správné fanynky si kupují časopis, který je celý jen o Davidovi, učí se zpaměti texty jeho písní i dopisů, které adresuje svým fanynkám, a doufají, že se jedna z nich stane zpěvákovou manželkou. Ani jedna z nich nemá tušení, že dopisy nepíše jejich idol, ale najatý novinář Bill, který tuto práci považuje za podřadnou. Roztoužených mladých dívenek i zpěváka má plné zuby. Jednoho dne se Petra s kamarádkami vydá tajně do Londýna na koncert Davida Cassidyho, zároveň posílá odpověď do soutěžního kvízu, jehož výherkyně se má se zpěvákem setkat.
O dvacet let později má Petra třináctiletou dceru, krachující manželství a pocit, že se minulost vrací zpátky. Když jí umírá matka, Petra při probírání věcí nachází dopis z redakce časopisu, kam před dvaceti lety posílala odpověď na soutěžní kvíz. Vyhrála, ale matka jí tuto šťastnou zprávu nikdy neprozradila...Petra nachází odvahu získat svou výhru i po letech a roztáčí tak kola osudu...Autorka napsala tento román na základě svého rozhovoru s opravdovým Davidem Cassidym, který ve své době ovládl hitparády i srdce nadšených fanynek.

úterý 28. června 2011

Co se stalo, když jsme přicházeli na svět......

...aneb najděte si noviny ze dne vašeho narození, zjistíte zajímavé věci. Já třeba toto:

5. 11. 1976: Nové národní vlády jmenovány! Přírůstky zvířat sladit s dostatkem krmiv! Lesní hospodářství ČSR vykročilo do pětiletky dobře! V bulharském závodě Najdena našli cestu ke zvýšení výroby! Národní hokejová liga: TJ Prostějov - MDS Olomouc: 2:4! 1. program ČST ve 20.10: Sejdeme se na Vlachovce! Noční teploty kolem 5 st, denní 7 - 10 st.


Archiv novin k nahlédnutí zde

A pak, že v knihovně není sranda....

Hlášky dne:

"Dobrý den, já bych si vzala jeden počítač." (slečna chtěla na internet)

"Dobrý den, jmenuju se tak a tak a chtěl bych protáhnout knížky" (chtěl je prodloužit)

"Máte V zámku a podzámku?"
(pán byl Slovák, takže to řekl správně, ale i tak to bylo kouzelné)

"Dobrý den, nebyla tu prosím taková černovláska?":D.) Vzhledem k tomu, že od 12 do teď tu prošlo nějakých 150 lidí, fakt nevím
)


A jeden reálný zážitek:
Stojí dvě blondýny ve dveřích a rozhodují se, která do nich půjde první.
Nakonec ta vyšší pokynula rukou menší a řekla jí: "Dneska jdeš první ty" :)))))))

pátek 24. června 2011

Pátá kniha Mojžíšova



Během dvou po sobě jdoucích nedělních nocích jsou nalezeni dva mrtví muži a jeden těžce zraněni. Motiv činu je nejasný, oběti nemají na první pohled nic společného. Zraněný muž, který jen náhodou přežil, požádá o propuštění z nemocnice na vlastní žádost, zdá se, že před policií něco tají. Hlavní vyšetřovatelka Ingrid Bergmanová a její tým před sebou mají nelehký úkol, vypátrat vraha nebude snadné. Obracejí se proto na veřejnost se žádostí o pomoc. Vyslechnou spoustu telefonátů, mezi kterými se opakuje jeden, jehož autor se odvolává na citáty z Páté knihy Mojžíšovy, sebe prohlašuje za proroka soudného dne. Vyšetřovací tým během pátrání zjišťuje zajímavé informace o obětech, které přece jen měly hodně společného...
Výborná švédská detektivka, ve které se autorka zabývá kontroverzním tématem, o kterém se ve společnosti příliš nemluví.

čtvrtek 23. června 2011

Myši


Naprosto uchvacující thriller z pera britského autora Gordona Reeceho. Jakmile jsem otevřela první stránku, nemohla jsem se odtrhnout. Svůj příběh vypráví šestnáctiletá Shelley, která sebe i svou matku považuje za šedé, bezvýrazné, nenápadné myši. Stěhují se do domu na samotě, kde obě hledají klid, Shelley byla šikanována svými spolužačkami ve škole, její matka se vyhýbá bývalému muži a otci Shelley. Po přestěhování vedou klidný život, matka pracuje v právnické firmě, Shelley je doma, kam za ní dochází učitelé. Všechno by bylo v pořádku, kdyby....Kdyby jedné noci do domu nevnikl zdrogovaný mladík. Od té chvíle je vše jinak, "obyčejné" vloupání se mění v boj o život. Mají dvě "šedé myši" šanci ubránit se? Je známo, že dostane-li se kočka do myší díry, nikdy neodchází bez kořisti... Napínavý, výborně napsaný thriller, který zhltnete během jednoho dne.

čtvrtek 9. června 2011

Když se řekne Fuchsoviny II



Když loni v červnu vyšla první kniha fejetonů oblíbené české autorky, měla velký úspěch u čtenářů. Irena Fuchsová tedy začala připravovat knihu Když se řekne Fuchsoviny II, která zaujme stejně jako její předchůdkyně. I v této knize se čtenář dozví novinky z Kolína, poznává oblíbené přátele Ireny Fuchsové nebo zajímavé lidi z jejího okolí. Kniha je rozdělena do několika částí, ve kterých autorka vzpomíná na své lázeňské pobyty a setkání s pacienty, kteří se zapsali do jejího života. Nechybí ani zážitky profesní, Irena Fuchsová pracuje jako nápověda v Činoherním klubu. Dalšími kapitolami je cestování a fejetony, které píše pro magazín Ona Dnes. Autorka si všímá běžných každodenních věcí, které jiní přecházejí bez povšimnutí, dokáže je popsat zajímavým způsobem. Proč by se měli jen rodiče ptát svých dětí na to, co bylo ve škole? Nebylo by hezké, kdyby se na jejich pracovní den ptali i jejich potomci? Proč se z usměvavé sousedky najednou stala vážná paní? Jsou všichni mladí lidé neochotní a zahleděni sami do sebe? O tom všem dokáže Irena Fuchsová poutavě psát ve svých čtivých fejetonech.

středa 8. června 2011

Báječný rok



Deník Báječný rok je prvním pokusem oblíbeného autora o přiblížení svého života čtenářům. Barvitá kronika popisuje nejen spisovatelovy všední dny, ale také jeho profesní zážitky. V roce 2005 slaví tři roky od svatby s manželkou Veronikou, se kterou má dceru Sáru a zrovna čekají narození druhého dítěte, holčičky Báry. Střídavě žijí v pražském bytě a v domě na Sázavě. Vieweghův otec je těžce nemocen, problémy se odrážejí na autorově psychice, má obavy o své vlastní zdraví. Michal Viewegh glosuje každodenní příhody z běžného života, jakož i zážitky z cest po republice, kdy jezdí do knihoven na autorská čtení. Sbírá nápady na další knihy a konzultuje natáčení úspěšných snímků Román pro ženy a Účastníci zájezdů. Viewegh také sleduje literární recenze, které se týkají jeho děl. Jeho tvorba je mezi čtenáři úspěšná, knihy se prodávají, ale kritikové jej v lásce příliš nemají, což spisovatel ve svém deníku často rozebírá. Čtenář má možnost poznat osobnost Michala Viewegha, nahlédnout do jeho soukromí, poznat jej blíže skrz rodinu a přátele. Jeho zápisky jsou velmi čtivé, trochu kontroverzní a sebestředné, zároveň také velmi intimní a lehce sebeironické, autor si dokáže udělat legraci i sám ze sebe.

sobota 28. května 2011

Další báječný rok


Michal Viewegh, jeden z nejznámějších českých spisovatelů, dostál svému slibu a po pěti letech se vrací k deníkovému žánru. Jeho druhý deník, opět vycházející knižně, je mozaikou autorových osobních prožitků. Viewegh v něm popisuje jak všední příhody z rodinného života tak i profesní zážitky z celorepublikových cest za čtením nebo psaní nového románu (Biomanželka). Opět se setkáváme se spisovatelovou ženou Veronikou, dcerami Míšou, Bárou a Sárou. Viewegha poznáváme nejen jako plodného spisovatele, ale především jako manžela a otce. Rok 2010 mu přinesl literární úspěch s románem Biomanželka, mezi populární filmy se zařadil snímek Román pro muže, který byl natočen podle Vieweghova stejnojmenného románu. Vedle příjemných okamžiků autor prožívá i chvíle smutné, umírají mu nejbližší přátelé a on se tak vrací ke smrti svého otce, se kterou se nevyrovnal. Michal Viewegh ve svém deníku glosuje literární kritiky, které se vztahují k jeho dílu. Jak sám přiznává, vyjadřovat se bude pouze k těm kladným, záporné ponechá bez komentáře. Deníková kniha „Další báječný rok“ přináší Vieweghův detailní portrét se všemi klady i zápory, jichž si je spisovatel vědom. Můžeme jen doufat, že se autor k publikování svých deníkových zápisků opět někdy vrátí.

Klub radostí dnešního dne


Tento román se zabývá aktuálním tématem dnešní doby, kterým jsou sociální sítě. Fenomén Facebook si získal příznivce na celém světě. O tom, že Facebook je, stejně jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán, vypráví tento psychologický román. Monika je mladá dívka, která vyrůstá v neutěšeném rodinném prostředí. To se podepíše na její osobnosti. Monika je manipulativní člověk, a když si na Facebooku založí profil pod falešným jménem, zjistí, že může pomocí sociální sítě ovládat životy jiných lidí. Zakládá skupinu „Klub radostí dnešního dne“, která má brzy úctyhodný počet členů. Každý z nich musí denně napsat jeden pozitivní prožitek. Monika je nadšená, prostřednictvím příspěvků sleduje životy určitých lidí, kteří ji něčím zaujmou. Vybírá si Lenku, rozvedenou knihovnici, matku dvou dětí. Další vyvolenou je majitelka malého obchůdku s bižuterií, která je nespokojená v manželství a problémy řeší pitím. Monika plánuje sraz členů Klubu radostí dnešního dne, pro Lenku chystá speciální překvapení. Věci se jí však vymykají z rukou... Napínavý psychothriller se čte jedním dechem, upozorňuje na to, že je nutné dbát na bezpečnost nejen v osobním, ale také virtuálním životě, kdy by se mohlo zdát, že nehrozí žádné nebezpečí.


středa 18. května 2011

Knihovna ve filmu

V tomto článku jsou zmínky o knihovnické profesi ve filmu. Ene bene, Světáci, televizní detektivky Zastřený hlas nebo Hodný chlapec, pamětnický Kantor Ideál či veleoblíbení Ať žijí duchové. Všude tam (i jinde) knihovnice nebo knihovník hraje roli. Hlavní, či vedlejší, to je jedno. Ale jsme tam!! :). Tak mě napadlo, že by nebylo od věci natočit i seriál z prostředí knihovny. Vždyť nejsme jenom upjaté šedé myši v tmavých sukních, co nosí brýle a drdůlky. Jsme moderní, jdeme s dobou, nejenže půjčujeme knihy a povídáme si se čtenáři, čímž plníme i jakousi roli psychologa :). Taky zápolíme s technikou, propagujeme čtení na Facebooku a internetu vůbec, a především - máme své osobní životy se všemi vzestupy i pády. Tak co, páni režiséři a scénáristi, jdete do toho? :)))