úterý 20. září 2016

Klasika do knihovny


Mám novou knihovnu. Vlastně dvě. A možná budou i tři. Foto ukážu, až to vyfotím :-). 
No a do správné knihovny patří nějaká ta klasika. Severskou ságu Věčně zpívají lesy jsem dostala od manželovy maminky (slovo tchýně se mi opravdu nelíbí). Byly jsme spolu v Levných knihách a tam měli takové krásné vydání. Bylo mi řečeno, že něco tak úžasného bych měla mít ve své knihovně. No a tak to tam mám. :-)

Jen taková perlička - knížky jsem dostala ještě před novou knihovnou. Asi ji ke mně přitáhly, jinak si to neumím vysvětlit. :-)









středa 7. září 2016

Nalehko


Taky si před dovolenou balíte kufr, tašku nebo alespoň batoh? A máte vše předem zařízeno, nachystáno, vyřízeno - prostě jedete na jistotu?
A co takhle jet naslepo, pouze s kreditkou a zubním kartáčkem, a užít si cestování opravdu nalehko.
Přesně takový způsob zvolila Clara a Jeff.  Co myslíte, litovali nebo si to užili?

Clara a Jeff se seznámili pomocí internetové seznamky. Zatímco ona se snaží dát dohromady svůj život, on je excentrický profesor žijící trochu výstředně. Protiklady, které se přitahují. Snad. Protože velkým testem pro oba bude společná dovolená v Evropě, na kterou pojedou bez zavazadel.

Z Clařina pohledu sledujeme mladý pár na cestách po Turecku, Řecku, Maďarsku nebo Skotsku. Výpravy jsou hodně dobrodružné, noclehy shánějí na poslední chvíli, neváhají se seznamovat s úplně cizími lidmi. Žíjí ze dne na den, aniž by měli aspoň malou jistotu, co bude druhý zítra. Nepřipomíná vám to tak trochu životní filozofii Scarlett O´Harové? :-)
Je to něco, co bych se svou introvertní povahou asi jen tak nedokázala,vlastně si o tom raději přečtu.
Líbilo se mi, že si ke svému cestování zvolili země, které nejsou turisticky až tak "profláklé".
Clara používá úsečný styl, popisy navštívených destinací nejsou moc barvité, jsou vlastně spíše o lidech.
O to víc bych ocenila fotky, které by se do knížky opravdu hodily a dokázaly by navodit tu správnou představivost a hlavně atmosféru. 

Tuhle knížku můžete brát jako opravdu lehký cestopis nebo naopak - trochu vážnější zpověď ženy, která bojovala sama se sebou.
Zážitky z cest po evropských městech se střídají se vzpomínkami na Clařino dětství, mládí, vztahy s rodinou i pozvolné oťukávání s Jeffem.

Možná vás budou Clařiny trochu filozofické "odbočky" do minulosti rušit, pokud čekáte klasický cestopis. Tahle knížka je vlastně trochu víc. Dokáže vám, že cestování nalehko prověří vaši schopnost přizpůsobit se neznámému prostředí i podmínkám. A možná si "uklidíte" sami v sobě.

Chcete cestovat jinak, ale doposud jste nenašli odvahu? Román Nalehko se může stát vaší inspirací.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

úterý 6. září 2016

Tohle hřiště není na hraní

Jako typický představitel svého znamení (štír) často přemýšlím o smrti. Je to definitivní konečná nebo něco existuje? Pokud ano, v jaké formě? Lars Kepler přichází s novým příběhem, tentokrát bez detektiva Joony Linny. Nečekejte ani krimi, hlavním námětem je právě posmrtný život.




Jasmin Pascalová-Andersonová patří mezi ostřílené vojáky švédské armády. Během zásahu v Kosovu utrpí vážné zranění, přičemž se jí na skoro dvě minuty zastaví srdce. Když se vrátí do běžného života, její pohled na posmrtný život se navždy změní. Během zástavy se Jasmin dostala na zvláštní místo, do přístavního města, kde se rozhoduje o tom, co se stane s člověkem zmítajícím se mezi životem a smrtí. Panuje zde nelítostný systém, v němž platí, že silnější vyhrává. Podvody, machinace a úplatky vám zaručí, že se vrátíte zpátky mezi živé.

Zní to jako nějaký temný fantasy příběh? Lidé kolem Jasmin si myslí, že jen trpí posttraumatickým šokem a potřebuje se léčit. Jasmin opouští vojenský život a se svým synem se snaží žít normálně. Daří se jí to do té doby, než ji ochromí dopravní nehoda, při níž zemře její matka a malý syn Dante zůstává vážně zraněn. Lékaři ho musí operovat. Když se Jasmin dozví, že mu na chvíli zastaví srdce, je jí jasné, že se kvůli Dantemu musí do přístavního městečka vrátit a hrát hru, která má svá vlastní krutá pravidla. Jasmin se ocitá na hřišti, v němž však na hry není místo…



(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)

Dejte si rande s hvězdou stříbrného plátna



Když se řekne Snídaně u Tiffanyho nebo Prázdniny v Římě, automaticky vám asi naskočí jméno herečky, která tyto snímky proslavila. Audrey Hepburnová. Krásná, jemná křehká žena, která byla nejen hereckou, ale také módní ikonou a vzorem.

Zamilovala si ji i Libby, začínající herečka, které se v kariéře moc nedaří. Pořád je ve stínu úspěšnější sestry i ambiciózní matky. Únik z reality hledá ve starých filmech, pro které má slabost.
Po jednom neúspěšném konkursu Libby dojde, že herectví pro ni není. Když se po náročném dni svalí na starou odrbanou pohovku, aby našla zapomnění ve svém oblíbeném filmu, nevěří vlastním očím - vedle ní sedí samotná Audrey Hepburnová. Je živá, vlastně až moc, a pro Libby má spoustu užitečných rad, s nimiž by mohla mladá žena změnit svůj život k lepšímu. Využije je Libby ke svému prospěchu?

Noc s Audrey Hepburnovou je svěží letní romancí, jejíž hrdinku si zamilujete. Libby je milá, ztřeštěná mladá žena, která se pořád hledá. Řeší složité rodinné vztahy a touží najít tu pravou láskou. Snaha o lepší život sebou přináší i řadu humorných, někdy přímo komediálních situací připomínajících Libbyinu “slavnější” literární kolegyni Bridget Jonesovou.

Pozornost si zaslouží i Audrey, která je popsána tak, že ji opravdu vidíte před sebou. Mně se vybavila v roli z filmu Prázdniny v Římě, který miluju. Pobavily mě scény, kdy se slavná herečka pokouší podmanit svět moderních technologií. Situace s nemotorným ovládáním ipadu jsou popsány s vtipem a šarmem Audrey vlastním.

Čekáte lásku? No jasně, bez ní to nepůjde, to by téhle knížce něco chybělo. Libby je pozvána na rande hereckým kolegou Dillonem O´Harou. Na tom byl nebylo nic zvláštního, kdyby Dillon nebyl známým lamačem srdcí a tím nejlepším soustem, které může bulvár urvat. Budou Audreyiny rady ohledně milostných vztahů fungovat?

Při čtení jsem si říkala, že spousta situací si říká o pokračování a zdálo se mi divné, že by je autorka nechala jen tak. Jaké bylo tedy mé překvapení, když jsem zjistila, že Libbyin příběh nekončí a Lucy Hollidayová napsala další díly. Pevně doufám, že budou vydány i u nás.

Máte rádi mile potrhlé hrdinky a romantické příběhy plné humoru, jaké píše například Sophie Kinsella? Pak vás bude bavit i Noc s Audrey Hepburnovou.

(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)

neděle 7. srpna 2016

Řekni to chlebem

Život se někdy může zbořit jako domeček z karet. U Polly se tak stalo poté, co s přítelem vyhlásili bankrot po nevydařeném podnikání. Zatímco Chris se cítí ublížený, Polly se snaží napravit, co se dá. Ale když ten druhý nechce, je veškerá snaha marná.


Polly si sbalí svých pár švestek a zamíří do malého ospalého městečka na ostrově Mount Polbearne, kde se čas řídí podle přílivu a odlivu. Místo, kde dobrou noc už nedávají ani lišky, je pro Polly z nouze ctnost. Na nic lepšího jí peníze nezbývají. Houževnatá Polly se ale nevzdává. Pronajímá si byt v dezolátním stavu a uchýlí se ke své jediné jistotě – pečení chleba. A taky přilne k zatoulanému papuchalkovi, který jí vletěl do okna a stal se jejím jediným přítelem na ostrově.



středa 27. července 2016

Baronka Blixenová


Když se řekne Karen Blixenová, asi se vám vybaví film Vzpomínky na Afriku s nezapomenutelnou Meryl Streep v hlavní roli.
A právě tímto filmem začíná poutavý román, který líčí osudy neobyčejné ženy.

Při natáčení se setkává věhlasná herečka s Clarou, asi nejbližší osobou, která měla přístup k soukromí Karen Blixenová. Aby pochopila svou roli a věrně ji ztvárnila, ráda by znala podrobnosti z bohatého života proslulé baronky.

A tak začíná vyprávění o životě, který byl protkán dobrodružstvím, láskou i smutkem.

Karen Blixenová tráví svá nejlepší léta v Keni, kde má farmu. Exotická Afrika začátkem 20. století lákala spoustu Evropanů, kteří zde žili, vlastnili farmy i plantáže a milovali divokost a nespoutanost tajemného kontinentu.
Karen pěstovala kávu, příliš se jí však nedařilo, její farma byla na prahu krachu. Ani soukromý život se jí nevyvedl - manžel ji nakazil pohlavní chorobou, milenec se zmítal mezi ní a Beryl Markhamovou (tu si určitě pamatujete z románu Létala jsem za sluncem). Karen nezbývá nic jiného než se vrátit do Dánska. Po návratu  začne psát. Její povídky si získaly pozornost čtenářů (Sedm fantastických příběhů, Zimní pohádky). Největší úspěch měla kniha Vzpomínky na Afriku, v níž líčí svá nejlepší léta strávená v milované Africe.

Co na ni ještě ve staré vlasti čeká? Láska? Úspěch nebo další krach? Co může vzejít ze vzplanutí k mnohem mladšímu básníkovi, který je ženatý, ale přitom oddaný Karen?

Románová biografie, která si nehraje na klasický životopis ohraničený daty a fakty, je zároveň výletem po exotických destinacích, ať už se jedná o horkou Afriku či chladné Dánsko. 
Karen Blixenovou poznáváme jako vášnivou a neohroženou ženu, která když miluje, tak se vším všudy.
Ke konci života se z Karen stala zahořklá a panovačná osoba, v níž jen těžko budete hledat onu nespoutanou osobu, kterou kdysi byla. I přesto zůstává ikonou, jež nepřestává fascinovat.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

středa 20. července 2016

Příběh jedné obyčejné rodiny


Whitshankovi jsou stejní jako miliony dalších rodin. Nevynikají ničím výjimečným, žijí poklidným životem. I přesto je příběh jejich rodiny zajímavý. Kdo ví? Možná v něm poznáte i něco z té vaší.

Román mapuje osudy americké rodiny Whitshankových, zachycuje příběh tří generací obyvatel jednoho domu.
Abby a Red mají dospělé děti, které mají své vlastní rodiny. Teď se ale vracejí domů, aby pomohli rodičům. Abby je něco přes sedmdesát, občas mluví z cesty a rodina se obává, že by se mohlo jednat o příznaky Alzheimera. Ani Red na tom není nejlíp. Začíná ztrácet sluch a prodělal infarkt. Nejlepší variantou by bylo zůstat s rodiči a postarat se o ně. Jenže kdo se toho ujme, když všichni pracují? Jeden ze synů se rozhodne i s rodinou přestěhovat zpátky do rodného domu. Na jednu stranu se všem uleví, ale na druhou to způsobí pár problémů. Jak už to totiž ve velkých rodinách bývá, občas se na světlo světa dostanou věci, které dosud ležely pořádně hluboko…

Abby s Redem si o sobě vždy mysleli, že jsou moderní rodiče. Své děti vychovávali s láskou i jistou dávkou benevolence. Potomci jim dělají radost, až na jednu výjimku - tou je syn Denny. Je samorost, dělá si co chce. Mladý nespokojený rebel, kterého pevná rodinná pouta dusí. Nikdo neví, co udělá nebo jak se zachová. Když odjede, svým blízkým se neozývá i několik let. Pro Abby, u níž má Denny zvláštní místo v srdci, je to obzvláště těžké.

V době, kdy se do domu stěhuje syn Stem s manželkou Norou a dětmi, se k rodičům vrací po dlouhé době Denny. Mezi bratry vznikají konflikty pramenící z faktu, že Stem není biologickým synem Whitshankových. Denny, který se nikdy nechoval jako příkladný syn, jen těžce nese Stemovy aktivity ve vztahu k rodičům. Vznikají tak třenice, jež do rodiny vnášejí neklid.

Když už se zdá, že by Whitshankovi mohli zase fungovat, postihne je nečekaná tragédie. Abby tragicky zahyne. Red se musí rozhodnout, co bude s domem.
Nemovitost, ve které Whitshankovi bydlí, je nedílnou součástí rodiny už desítky let. Postavil ji Redův otec pro rodinu Brillových. Dům si však sám zamiloval a snažil se ho získat pro sebe. Nejlepší životní okamžik Juniora Whitshanka byl, když se do něj mohl nastěhovat. Dům ztělesňoval vše, co si kdy přál. Sám se musel protloukat životem a profesní kariéru vybudovat od píky. Nový příbytek mu dodával cti a váženosti a stává se útočištěm pro něj i jeho potomky.

Román Špulka modré nitě vás nepřekvapí žádnou akcí, při čtení se vám adrenalin rozhodně nezvedne. O to víc si tento poklidně plynoucí román vychutnáte.

Autorka napsala příběh, ve kterém si na paškál bere rodinné vztahy. Mezi rodiči a dětmi, byť se navzájem milují, občas panují třenice, jež vyplývají z generačních rozdílů. Anne Tylerová je popisuje s nadhledem a pochopením. Žádnou postavu nepreferuje ani neupozaďuje. V románu se střídají časové roviny, linie Abby a Reda se prolíná s příběhem Juniora.

Kniha Špulka modré nitě dokazuje, že kvalitní příběh nemusí přinášet akci na každé druhé stránce. Zároveň přesvědčuje, že i v současnosti jsou rodinné hodnoty důležité a neztrácejí na významu.

(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)