pondělí 20. dubna 2015

Lazarovy ženy milují i nenávidí s vášní, jakou svět neviděl

Kdo je vlastně Lazar Lindt? Chlapec, o němž se nic kloudného neví. Mladý učenec, který se jednoho dne objeví na prahu domácnosti ruského vědce Čaldonova, jehož žena celý život marně touží po dítěti. A je to právě Marusja Čaldonovová, kdo ovlivní Lazarův pohled na ženy.


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:


(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

neděle 19. dubna 2015

Nové přírůstky

S radostí a částečným zpožděním hrdě představuju nové přírůstky do čajové rodiny.
Z jarních prázdnin, které jsem z poloviny trávila v Tatrách, jsou tyto Mistraly a Popradské čaje, které jsem si pořídila v obchodě v Tatranské Lomnici. Přiznávám dobrovolně, že z větší části jsem do Tater jela právě kvůli skvělým čajům, které na Slovensku mají. Značka Mistral patří mezi moje nejoblíbenější.
Všechny jsou výborné, mají výraznou chuť přesně po těch ingrediencích, které obsahují. Miluju čaje se skořicí, proto Mistral Jablko&škorica je asi můj největší favorit z téhle slovenské sbírky. Druhým oblíbencem je zelený s melounem a mátou, jeho chuť je opravdu autentická, máte pocit, že žvýkáte melounovou žvýkačku. Výborný bude chlazený v létě.

Tento víkend jsem byla v Praze. Náhodou jsem v jednom marketu objevila čaje značky Loyd. Samozřejmě ji znám a doma už mám jejich Švestky&skořice(!), no ale tohle jsem tam přece nechat nemohla.
Úžasné plechovky s čaji (porcované pyramidky, 40 ks v jedné piksle) mě totálně nadchly. Vybrala jsem si ovocný Večer s příchutí punče a Romance badyánu a skořice (no jo, no), což je směs černého čaje s kořením. Oba výborné, akorát ten černý by mohl být trošku štiplavý, když v sobě kromě výše uvedeného koření obsahuje i pepř. :-).
Docela dobře si ho umím představit slazený medem s trochou mléka, něco na způsob čaje masala, který mám ráda. 
No a co piju teď večer, když tohle sepisuju? Heřmánek, který spolu s mátou považuju za nepostradatelný základ a nesmí chybět v mé soukromé čajovně. :-). 

čtvrtek 16. dubna 2015

Prořezávání zoubků


Jaké je to být rodičem? Kdo děti nemá, asi si představí idylku jako z reklamy. Milující partner a ukázkové miminko, které se neustále směje. Pláč? Kakání? Nervy nadranc? To už do naší reklamy nepatří.
Tak jaká je vlastně skutečnost? Ten kdo děti má, tak ví, že se od reklam hodně liší. Někdo si rodičovství vychutnává, jiný to sám zvládá jen horko těžko a potřebuje oporu přátel nebo berličku v podobě internetu.

Román Prořezávání zoubků  se točí kolem party rodičů malých dětí, kteří se pravidelně scházejí se svými  malými ratolestmi.
Jedna z matek, neurotička Nicole, všechny pozve, aby společně strávili prodloužený víkend na venkově. Bude se tmelit kolektiv! Děti si to užijí a jejich rodiče budou mít možnost blíže se seznámit.
Jak už to však bývá, taková akce dokáže s lidmi zamávat a taky prověřit charaktery...

Kromě Nicole, která trpí obsedantně kompulzivní poruchou, je jedním z rodičů také Rip. Svému synovi supluje otce i matku zároveň. Je ženatý, ale jeho partnerka upřednostňuje kariéru. Rip je jediným otcem ve skupince, kam patří také lesbický pár Susanna a Allie, excentrická Tiffany a nejistá Leigh.
Máme tady opravdu pestrou nabídku lidských povah a vy si můžete vybrat, kdo z nich je vám nejsympatičtější.  Já nad touto otázkou přemýšlela dlouho, asi celou dobu, po kterou jsem knížku četla. Ve finále jsem si oblíbila Leighinu chůvu Tenzin, která pochází z Tibetu a v USA čeká na azyl pro sebe i zbytek rodiny. I když se snaží nevystupovat do popředí, stává se pro všechny jakýmsi "uklidňovačem".

Mentalita Američanů je jiná než ta naše. Zatímco Češi jsou spíše upjatí, důvěrné přátelské vztahy moc nepěstují /cizinci nás vidí tak, že přátelskost končí s prahem našeho obydlí/, Američané jsou pravým opakem. Pořád něco řeší, rádi debatují a jsou schopni jeden druhého rozebrat do poslední mrtě. Stejné je to i v tomto příběhu, kdy je upřímnost některých zúčastněných spouštěčem mnoha nepříjemných situací.  
Výchova dětí - to je kapitola sama pro sebe. Americká výchova je velmi volná, tělesné tresty nepřípustné a zvýšení hlasu se toleruje jen v případě ohrožení života. A v téhle knížce je to tedy hodně znát. Napadlo mě, jaká by knížka byla, kdyby se odehrávala v našich reáliích.

Prořezávání zoubků poukazuje jak na aspekty rodičovství, tak i na společnost jako takovou. Kdy je člověk zralý a způsobilý k tomu, aby založil rodinu?  Na to se jednoznačně odpovědět nedá, ale díky této knížce aspoň poznáte, že v tom nejste sami.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)




pátek 10. dubna 2015

Když vás manžel miluje až příliš

Vyrůstáte-li v dětském domově, je jasné, že si tam moc pozornosti a lásky neužijete. Není na to čas, natoži lidi. Ale pak přijde ON, ten, který je připraven otevřít svou náruč a zahrnout vás takovou láskou, o jaké jste dosud jen snili. Stejně jako Šimon Martinu.


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:



Ahoj, jsem Alice a je mi třicet. Už zase

Už je to dávno, co jí čtyřicítka zaklepala na dveře. Manžel si našel mladší a dítě chce spasit svět. Co si počít se životem? Alice na to šla chytře, vrátila se zpátky v čase. Že to není možné?


(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)

sobota 4. dubna 2015

Teorie všeho

Poster k filmu 
      Teorie všeho
Britský snímek Teorie všeho vypráví životní příběh geniálního vědce Stephena Hawkinga, který v jednadvaceti letech onemocněl amyotrofickou laterární sklerózou - laicky řečeno - pacientovi díky poškození nervových buněk ochrnou svaly i řečové centrum a do pár let umírá.
                                       
O Stephenu Hawkingovi máme všichni jakés takés ponětí, nejen o jeho nemoci, ale také pak o jeho teoriích z oboru fyziky. Jaký je však jeho osobní život?
Na základě knihy, kterou napsala jeho první žena, vznikl tento film.

Stephena potkáváme jako mladého nadějného studenta kosmologie, zapáleného nejen do vědy, ale také do křehké Jane, kterou potkal na studentském večírku. Z počátečních rozpačitých setkání se rodí láska, která má vyústit ve svatbu.
Právě v době, kdy se Stephenovi daří jak ve studiu, tak ve vztahu se snoubenkou, přichází nemoc. Jsou to nejprve drobnosti jako převrhnutý šálek s kávou, zaškobrtnutí na schodech nebo třes rukou. My diváci už tušíme, Stephen vůbec ne. Až do osudového pádu, po kterém lékaři zjistí pravdu.

Navzdory špatné prognóze se Stephen a Jane vezmou, postupně se jim narodí tři děti.

I přes předpověď lékařů pacient žije podstatně déle než "slíbené" dva roky.
Jejich manželství je sice šťastné, ale díky Stephenově nemoci je to pro ně také nesmírně náročné jak psychicky, tak i fyzicky a oba se dostávají na dno svých sil.
Také na ně čeká několik životních zkoušek, ať už v podobě atak nemoci, tracheotomii, 
jež znemožní Stephenovi komunikovat nebo lidí, kteří určitým způsobem ovlivní jejich životy.
Navzdory velké lásce manželství Hawkingových nevydrželo, rozvedli se a Stephen se oženil se svou ošetřovatelkou. Jak jsem se posléze dočetla, po větších neshodách se rozvedl i s ní. Nadále působí ve vědecké sféře a znovu se sblížil se svou první ženou.

Představitel hlavní role, britský herec Eddie Redmayne, brilantně ztvárnil Stephena Hawkinga, vystihl přesně jeho pohyby i mimické pohyby obličejových svalů zdegenerovaných díky nemoci. Během natáčení se s vědcem setkal a mohl tak vše nastudovat. Za svůj herecký výkon získal Oscara. Zaslouženě. Jen si zkuste udržet na tváři pětiminutový škleb a u toho se pohybovat na vykřivených nohách. Nářez, co? No hlavně máte pocit, že nekoukáte na Eddieho, herce hrajícího svou roli, ale přímo na reálného Stephena.

Zlé jazyky filmu vyčítají, že vlastně o Stephenu Hawkingovi není, že se točí spíše kolem jeho ženy Jane a navíc je moc přeslazený.
Já takový pocit neměla. Za prvé fyzice příliš nerozumím, takže pokud by měl film mapovat pouze vědeckou kariéru světoznámého génia, asi bych z toho neměla nic. Předpokládám, že většinu lidí, stejně jako mě, zajímal obyčejný rodinný život, který Stephen Hawking vedl po boku milující ženy a dětí. A toto jsem dostala. Film mě zaujal také po vizuální stránce, líbil se mi způsob střihu, díky čemuž vynikly přechody mezi jednotlivými životními etapami, které se nenásilně vlévaly do běžných situací. 
Vždy si u filmů všímám hudebního podkresu. Hudba u tohoto snímku je jednoduše nádherná, skvěle děj doplňuje. Autorem je pro mě neznámý Jóhann Jóhannsson, který byl za tento počin nominován na Oscara. Bohužel jej nezískal, ale odnesl si alespoň Zlatý glóbus.

Ještě jednou bych ráda zmínila herecké obsazení. Kromě geniálního Eddieho Redmayneho ve filmu hráli pro mě neokoukaní herci, kterým jsem jejich role věřila.
Moc mě potěšilo obsazení vždy skvělého Davida Thewlise a Emily Watson, která se, jak je to sakra možné, nějak nenápadně přehrála do rolí zralých matek.

Jednoznačně film Teorie všeho považuju za jeden z nejlepších, které jsem viděla.

Dokonalá vražda je ta, na kterou je i Harry Hole krátký

Brutální vraždy policistů by byly dalším případem pro Harryho Holea, kdyby ho nezasáhla kulka Ráchelina syna Olega. Připravte se, nejnovější Nesbøho počin vámi řádně otřese!

Osloská policie je bezradná. Mrtví policisté se objevují na místech neobjasněných zločinů z minulosti, které před lety sami řešili. Vražd stále přibývá, tým vyšetřovatelů se musí obejít bez Harryho a v nemocnici leží polomrtvý chlápek, jehož je třeba nepřetržitě střežit. Pořádný záhul pro všechny. Když chybí motiv, je těžké hledat vraha.


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:


(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)