středa 30. března 2011

Nevidím, ale vnímám....

Dnes jsme v rámci vzdělávání knihovníků s kolegyňkami absolvovaly přednášku, na kterou se nám nejprve moc nechtělo. Bály jsme se, že to bude jen dlouhé monotónní vyprávění o něčem. To něco byla práce se zrakově postiženými lidmi a vůbec to nebylo dlouhé ani nudné. Příjemná, mladá lektorka začala testem. Měly jsme zodpovědět deset otázek, které se týkaly její osoby. Tak jsme zjistily, jestli dokážeme člověka odhadnout na první pohled, jestli se řídíme intuicí nebo rozumem. Vyšla mi intuice, některé odpovědi jsem zvažovala, jiné střílela od boku, ty, nad kterými jsem přemýšlela, jsem pak napsala špatně. Takže se mi potvrdilo mé tušení - mám někdy takový pocit, že bych měla něco udělat, neudělám to tak a pak zjistím, že jsem to udělat měla. Asi jako většina z nás. :). Prostě by měl člověk na svou intuici dát.
Pak jsme si zkoušely jaké to je být nevidomým a průvodcem těchto lidí. Ve dvojicích jsme se v těchto rolích prostřídaly. Jako průvodce jsem měla velkou zodpovědnost, snažila jsem se popisovat okolí, překážky, někdy jsem zapomněla, měla jsem pocit, že se nemůžeme bavit normálně o různých věcech, to bych asi nestíhala :). Zkušení průvodci to však dokážou. Jako nevidomá, s klapkami na očích, jsem se cítila zvláštně. Sluch jsem měla jako netopýr, zdálo se mi, že před námi dusají koně a ona to byla jakási dáma v botách na podpatcích :). Z auta, které bylo od nás hodně daleko, jsem taky neměla dobrý pocit, bála jsem se, že mě srazí. A nejhorší věc je přechod ze slunce do stínu, myslela jsem, že na mě něco padá. Nepříjemné bylo také nevědět, kde přesně se nacházíme, i když jakous představu jsem měla.
Jaký skvělý pocit byl, když jsem klapky mohla sundat a zase normálně vidět. Skláním se hluboce před všemi, kteří "klapky" sundat nemůžou....

pondělí 28. března 2011

Černobílý svět



Není divu, že se tenhle úžasný román stal bestsellerem. Všichni známe horký americký Jih z románů, filmů a seriálů, počínaje temperamentní kráskou jménem Scarlett O´Hara, přes hrdiny seriálu Jih proti Severu, až po úžasného řidiče slečny Daisy. Ve všech těchto (a dalších) dílech poznáváme atmosféru amerického Jihu spíše z té "bílé" strany. Jakým překvapením je tedy román Černobílý svět, který líčí život především z pohledu černošských hospodyň pracujících v bílých rodinách. Na vyprávění Aibileen a Minny poznáváme dokonalou americkou společnost i z druhé stránky. Kniha čtenáře zavádí do začátku 60. let, kdy jsou ve Spojených státech daná pevná pravidla. Černí nesmí do míst, kam chodí bílí. Hospodyně a chůvy na jedné straně mohou opečovávat děti, krmit a objímat je, starat se o domácnost, ale nesmí používat stejná zařízení, jako jejich zaměstnavatelé. Absurdní. Ženy, vesměs paničky v domácnosti, které nemají na starosti nic jiného, než probírat nejnovější drby a peskovat své hospodyně, se scházejí na pravidelných setkáních Ženské ligy nebo bridgového klubu. Jednou z nich je mladá, svobodná Skeeter,také jedna z vypravěček, která jako jediná pociťuje nespravedlivost v letitém uspořádání vztahů mezi bílými a černými. Snaží se o změnu, začne tím, že se tajně sblíží s Aibileen, kterou přiměje k vyprávění o životě hospodyně v jižanské rodině. Skeeter má literární ambice a napadne ji, že by mohla vydat knihu s příběhy černošských hospodyň. Díky událostem spojenými s rasovou nesnášenlivostí, se strhne lavina, o rozhovor do plánované knihy mají zájem další hospodyně. Vyjde kniha? A jaký dopad bude mít na upjatou jižanskou společnost? O tom všem si čtenář přečte v tomhle úžasném, barvitém románu autorky Kathryn Stockett. Já sama jsem z něj byla velmi nadšená, nemohla jsem se odtrhnout. Můžu jen doporučit.

(recenze reading copy pro Knižní klub)

středa 23. března 2011

Sběratel nevěst


Román Sběratel nevěst je další ze skvělých knih amerického spisovatele Teda Dekkera. Sériový vrah si pořizuje sbírku krásných nevěst. Jejich těla lepí na zeď a paty jim provrtává vrtačkou, dívky tak umírají na vykrvácení. Vrah u nich nechává vzkazy, které jen zdánlivě nedávají smysl. Příběh začíná nálezem čtvrté oběti. Případu se ujímají agent FBI Brad Reines a psycholožka Nikki Holdenová. Začíná lov na mimořádně surového psychopata. Okolnosti agenty zavádí do střediska, kde žijí pacienti s různými formami psychických onemocnění. Jejich schopnosti Brad zkusí využít při luštění podivných vzkazů vyšinutého zabijáka. Ten si s vyšetřovateli pohrává, zavraždí další dívku a do jeho spárů se dostává také psycholožka Nikki. Nastává boj s časem a se zvrácenou myslí sériového vraha. Román Sběratel nevěst je čtivý, napínavý, chvílemi mi běhal mráz po zádech. Autor opět dokázal, že umí zaujmout nejen dějem, ale především tím, jak dokáže vykreslit vrahovo myšlení a umožnit tak skvělý čtenářský zážitek.

(recenze pro Metaforu)

čtvrtek 17. března 2011

Poslední noc na Klikaté řece


Zatím poslední román z pera oblíbeného amerického autora vypráví rozsáhlý příběh kuchaře Dominica a jeho syna Daniela. Dominic pracuje ve dřevařské osadě jako kuchař. V tomto drsném prostředí vychovává jediného syna Daniela, jehož matka zemřela za tragických okolností. Jejich společným přítelem je dřevorubec Ketchum. Jedné noci malý Danny neúmyslně zabije otcovu milenku Indiánskou Jane, kterou si splete s medvědem. Oba musí urychleně opustit osadu a městečko kde žili, a prchnout před žárlivým přítelem Indiánské Jane, konstáblem Carlem. Jakýmsi „tichým“ společníkem jim je Ketchum, který zpovzdálí sleduje jejich další osudy a varuje je před prchlivým Carlem, který je nepřestával hledat. Dominic pracuje jako kuchař v několika restauracích v Kanadě, z Dannyho vyroste úspěšný spisovatel, který do svých románů vnáší autobiografické prvky ze svého života (stejně jako John Irving). Ketchum oba občas navštěvuje a Daniel se dozvídá, jak to doopravdy bylo se smrtí matky, která byla až doposud opředena tajemstvím. Po mnoha letech, když už si otec se synem myslí, že je dávná tragédie již dávno zapomenuta, se objeví Carl….
I v tomto románu se objevují typické irvingovské motivy jako ztráta rodičů, medvědi, zvláštní sexuální vztahy nebo smrtelné autonehody. Není zde postava jediného hlavního hrdiny, a také ženy jsou zde zastoupeny jen okrajově, i když v celém příběhu hrají podstatnou roli. Příznivci Johna Irvinga si opět přijdou na své, román je velmi čtivý s působivou atmosférou.

pátek 11. března 2011

Reading copies

Hodně moc se mi zamlouvá myšlenka tzv. "reading copies". O co jde? Zájemce dostane neprodejný výtisk knihy (zaslaný ještě před oficiálním vydáním), tu přečte a následně napíše recenzi. Vhodné pro vášnivé čtenáře, což já jsem ;-). Jak je z blogu vidno, píšu amatérské recenze na knihy z nakladatelství Metafora, takže jsem zajásala, když jsem tento týden našla dvě pro mě nové zmínky o reading copies.
A jdu to zkusit!!! Na rozjezd Knižní klub a Kniha Zlín, uvidíme, jestli to vyjde. Pokud ano, přečtete si to tady na blogu ;-).

středa 9. března 2011

Ďabiel DeFoe


Asi každý čtenář, který jako dítě hltal příběh nejznámějšího trosečníka Robinsona Crusoea, si přál aspoň na chvíli prožít to, co prožíval on. Zažít dobrodružství na neobydleném ostrově, kde je člověk odkázán sám na sebe.
Robinson měl svého věrného druha Pátka. Jaké by to bylo, kdyby s nimi na ostrově byla žena?
Známý autor J. M. Coetzee ve své knize představuje trosečníka jménem Cruso, který už léta žije na ostrově s Pátkem. Jednoho dne k nim doplave zubožená žena jménem Susan Bartonová. Jako jediná přežila ztroskotání lodi, na které se plavila, aby našla svou ztracenou dceru.
Susan se sžívá s oběma muži, zjišťuje, že Pátek má vyřízlý jazyk a přemýšlí, kdo mu to mohl udělat. Cruso? Sžírají ji pochybnosti, ale nemá možnost zjistit pravdu. Ona a Cruso se intimně sblíží. Jakmile nastane příležitost ostrov opustit, neváhá a s oběma muži odjíždí. Cruso během dlouhé plavby umírá, Susan s Pátkem míří do Anglie. V Londýně potřebovala peníze, aby mohla s Pátkem přežít. Svěřila svůj příběh spisovateli, kterého si vybrala pro jeho literární úspěchy. Ďabiel DeFoe, jak znělo jeho jméno, působil spíše jako muž opředený tajemstvím. Jednoho dne zmizel, zřejmě před věřiteli. Susan se s Pátkem nastěhovala se do jeho domu, používala spisovatelovy věci, rozprodávala jeho knihy. Potřebovala peníze, zoufale se snažila DeFoea najít.
Tajemný příběh jsem přečetla jedním dechem. Susan mi bylo chvílemi docela líto. Trosečnice, která přišla o všechno a musela se sžívat se dvěma cizími muži. Román se mi líbil pro svou zvláštní atmosféru.


(recenze pro Metaforu)