pátek 6. června 2014

Čtečka a já

Mám čtečku. Už rok a půl. A píšu o ní až teď. Pořád jsem plánovala nějaký článek, sumírovala si ho v hlavě, až uplynula taková doba. Tento týden jsem si přečetla skvělý článek Kláry Kubíčkové o tom, jak se se čtečkou sžívala ona a řekla jsem si, že to musím konečně sepsat taky.

Fanynkou různých technických hračiček jsem byla vždycky, ale čtečku, tu jsem tedy nechtěla.
Papírová kniha je papírová kniha, to víme. Krásně voní, lze si v ní listovat a číst napřeskáčku, prostě si ji kdykoli prohlížet. Miluju den, kdy k nám do knihovny přijdou novinky. Všechny ty voňavé kousky prohlížím, očichávám, hladím a kochám se jako doktor Skružný českou krajinou v nezapomenutelné komedii :-).

Když se na trhu objevily čtečky, tvářila jsem se pohrdlivě. Tss, na knihu to nemá. A opět jsem vyjmenovávala výše uvedené vlastnosti papírové knížky. Jenže!!!
Čím víc jsem o nich četla, čím víc jsem jich viděla, tím víc jsem byla na vážkách. Ale pořád jsem zastávala názor, že ji prostě nechci.
Přišly předvánoční letáky, čtečky v akci. "Hmm, možná bych ji i zkusila...nebo ne? Ne, nechci."
A pak v obchodě: "Já se jen podívám, jak to vlastně funguje. No, dobrý, ale ne, nechci." 
Můj soukromý Ježíšek si tohle váhání vyložil po svém a já pod vánočním stromečkem našla kromě knížek i čtečku. :)
Není to žádný Kindle, abych řekla pravdu, ten mi ani moc nevyhovuje. Máme ho v knihovně pro čtenáře a vždy, když jim ho předvádím, u toho maturuju :-).
Moje holka je z rodu Sencorů. Je dotyková, kromě čtečky zastává i funkci přehrávače hudby, videí a rádia. Má v sobě i hry a kalkulačku, je možno si prohlížet fotky. 
Abych řekla pravdu, tyhle vymoženosti jsou tam pro mě zbytečné, protože využívám opravdu jen tu čtečku.
Kromě txt a doc dokumentů přečte vše. V dnešní době není problém dokumenty převést, třeba do pdf, programů je dost.
Jako jedna z mála je vybavená i obalem a dokonce u ní byl i hadřík na displej.
Prostě paráda.

Klára Kubíčková v článku píše, že svou čtečku pojmenovala Zelda, po hrdince první knížky, kterou v ní četla. Zapátrala jsem ve svých přečtených kouscích na databázi knih a zjistila jsem, že u mě to byl jeden z dílů série Mediátor od Meg Cabot nebo detektivka Popol všetkých zarovná od Dominika Dána. Taky to mohlo být Nekonečno vítá ohleduplné řidiče. Vlastně to byly všechny dohromady, protože jsem si zvykla mít rozečtených knížek více najednou. 
A to je jedna z výhod, které čtečka má, a pro které na ni nedám dopustit. Další takovou je to, že knížku můžu mít rozečtenou jak dlouho chci, nikomu ji nebrzdím (jako třeba bestsellery v knihovně).
Můžu v ní mít neomezený počet knížek, i několik tisíc.
Neruším nikoho nočním svícením, když si chci číst. Na dovolenou nemusím tahat tašky plné oblečení knih, stačí mi jedna čtečka.
Loni v létě byla moje krasavice v opravě. Praskl displej. Nevím jak se to mohlo stát, vědomě jsem neudělala nic, co by ho mohlo poškodit. Leda by mi, když jsem usnula při večerním čtení, spadla, ale to si vůbec nevybavuju.
Každopádně oprava stála 600 Kč, reklamace nebyla uznána.
Od té doby holka šlape jako hodinky a já tvrdím, že papírová kniha je pro mě nepostradatelná, ale čtečka ji výborně doplňuje. :-)



2 komentáře:

  1. Váš článek mě velice zaujal. K elektronickým vychytávkám moc netíhnu, ale když teď s sebou v kabelce tahám "tlustou" J. Austenovou, začínám se taktéž poohlížet po čtečce.

    Díky za rozšíření obzorů.

    Jen bych se chtěla zeptat na dvě věci:
    1. Stahujete e-knížky zadarmo (případně kde) nebo si je kupujete?
    2. Je na večerní čtení potřeba podsvícení displeje?

    Jitka

    OdpovědětVymazat
  2. Koupi doporučuju palmknihy.cz nebo knihy.idnes.cz. Některé jsou i zdarma.
    Co se týče podsvícení, nevím jak to má třeba Kindle, ale ta moje čtečka podsvícená je a můžu si světlo přidávat i ubírat podle potřeby.

    OdpovědětVymazat