Bílá jako sníh, rudá jako krev

Leovi je šestnáct, chodí na střední školu a jeho jedinými zájmy jsou fotbal, muzika a jízda na mopedu. Učení Lea až tak nezajímá, a tak když na školu nastoupí nový profesor dějepisu, snaží se ho ignorovat.  Mladý učitel své žáky zaujme nevšedními přednáškami, ve kterých je nabádá, aby se nebáli jít za svým snem. Na svou stranu si pomalu a nenápadně získá i cynického Lea, který jeden takový sen má. Rád by se sblížil se spolužačkou Beatrice, do které se zamiloval. Rudovlasá Beatrice je ztělesněním Leových představ o pravé lásce. 

Ne vždy je osud k zamilovaným vstřícný. To už víme od Romea a Julie nebo Petra a Lucie :-). Křehký cit, které Leo chová ke své vyvolené nemá čas plně se rozvinout, Beatrice onemocní leukémií.
Leo se i přes nepřízeň osudu snaží k Beatrice dostat, posílá jí zamilované sms, dokonce pro ni daruje krev.

Zápas láska vs nemoc se v knižním světě hraje už od nepaměti. Slzy prolévaly naše maminky, když bohatý student Oliver přišel o svou životní lásku Jenny právě kvůli zákeřné leukémii v knize Příběh lásky. Většina lidí si hned asi vybaví film Love story, kde ústřední dvojici nezapomenutelným způsobem ztvárnili kudrnatý Ryan O´Neal a krásná Ali MacGraw. Další knihou podobného ražení je román Zemřít mladý (opět asi každému naskočí filmové zpracování s Julií Roberts v roli ošetřovatelky Hillary). A co teprve současný hit Hvězdy nám nepřály.
Mě vždycky dojímal a dojímat bude román P. S. Miluji tě od Cecelie Ahern. Když jsem jej četla poprvé, za vlast padly nejméně dva balíčky kapesníčků. :-). Filmové zpracování raději nezmiňuji, protože to, co filmaři knížce udělali, to je na kriminál, fuj!!!

Abych se vrátila ke knížce Bílá jako sníh, rudá jako krev - chtěla jsem si ji přečíst, protože jsem už dlouho nic podobného nečetla. Ne, že bych byla masochista a tyhle srdceryvné příběhy cíleně vyhledávala. :-)
Líbila se mi obálka a četla jsem i nadšené recenze jiných bloggerů. A nakonec mě zaujal i autor, národností Ital, profesí učitel. Italské literatury zase tak moc nevychází.
Napsal krásný příběh o křehkosti rodící se lásky. Sledujeme jej očima hlavního hrdiny Lea.
Jak už je výše řečeno, Leo je ztělesněním typického teenagera. Hlavu má plnou muziky a fotbalu, neuznává autority - tou je pro ostatní studenty zmiňovaný nový učitel dějepisu, který netradičním stylem výuky dokáže strhnout všechny kolem. Dokonce i Lea, který je zprvu na profesorovu adresu plný cynických a urážlivých poznámek.

Co se hrdinů knihy týče, je to právě Leo, kdo mě hodně štval. Už dlouho se mi nestalo, že bych některého z knižních hrdinů měla chuť přinejmenším přizabít. Lezl mi na nervy tím, jak se pořád snažil dostat k Beatrice a zdůrazňoval to, že jí daroval krev.
Mé sympatie si získal až na posledních pár stránkách. Myslím si, že to byl autorův záměr, aby Leo nepůsobil prvoplánově jako klaďas - měl možnost postupem času dozrát.
A byli to profesor Snílek a Leova kamarádka Silvie, stojící věrně po Leově boku, kteří mi k srdci přirostli hodně. Dva rytíři, kteří Lea doprovázeli jeho životní zkouškou.
Knížku bych doporučila příznivcům romantické literatury, myslím, že si ji rádi přečtou nejen teenageři, ale i starší čtenáři.