Přivolávání

Když byly Chloe asi tři roky, bála se jít do sklepa. Bodejť by ne, byl plný cizích lidí. Jedni si s ní povídali a hráli. Jiní, jako třeba nepříjemná paní Hobbová, ji pořád pronásledovali. Že by duchové?
Teď má patnáct, žije s otcem, který je věčně pryč, maminku, která zemřela, suplují hospodyně.
Chloe studuje na umělecké škole, zajímá se o filmy. Jednoho dne ve škole potká školníka. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se dotyčný doslova neroztékal. To už tak moc pravděpodobné není, že?
Chloe vidí duchy a to se ve společnosti nenosí. Dívka tedy putuje do Lylova domova pro psychicky narušenou mládež, kde jí je diagnostikována schizofrenie. Duchové přece nejsou!!!

Chloe tu pobývá spolu s dalšími teenagery. Berou léky, chodí na terapie a je jim slíbeno, že jakmile se jejich zdravotní stav zlepší, poputují domů. Je to ale pravda?  A co je vlastně ostatním? 

Na knížku jsem byla hodně zvědavá. Už jsem přečetla dost dystopií a chtěla jsem změnu. Duchařské knížky můžu a Přivolávání slibuje pořádný kus duchařiny.
Ze začátku se vlastně nic moc neděje. Chloe je v domově, poznává spolupacienty, seznamuje se s režimem. A pak to začne. Náznaky toho, že v domově není vše v pořádku. Duchové ve sklepě. Komu může Chloe věřit? 
Libilo se mi, že je příběh vyprávěn v první osobě z pohledu Chloe. Všechno tak máme naservírováno z první ruky, Chloeiny emoce, pocity..můžeme si společně i zařvat, když uvidí ducha :-).
Z ostatních postav jsem měla rozporuplné pocity. Pořád jsem si nebyla jistá, komu  věřit a komu ne. Prostě tajemno od počátku až do konce i bez nějaké větší akce. Tu si autorka určitě nechává do dalších dílů série.
Jste-li fandové duchů a šmejdění v temných sklepech, přijdete si na své. Já jsem na další díl docela zvědavá, otevřený konec pořádně podráždil moji fantazii. Bububu!!!

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Galatea)