Po strništi bos

Vzpomínky na dětská léta strávená na venkově vtělil Zdeněk Svěrák do knížky nesoucí název Po strništi bos. Jak autor říká v předmluvě, příběhy mají reálný základ, který si jako každý správný spisovatel přibarvil. 
Malý Eda Souček bydlí s rodiči v Praze. Jenže je druhá světová válka, na tatínkovo místo v práci přichází německý pracovník a Součkovi musí opustit služební byt. Stěhují se na venkov, kde žijí s příbuznými z tatínkovy strany.
Sedmiletý Eda zažívá pravé venkovské dětství. Naučí se chodit po strništi bos :-), krást řepu - což je čin záslužný, protože nebudeme přece podporovat nepřítele, jak říká Edův tatínek :-). Seznámí se s novými kamarády, i s tajemným Vlkem. To je bratr Edova tatínka, z rodiny byl vyděděn a nikdo ho nesmí ani pozdravit.
Malý Eda zažije chvíle veselé i smutné, jak to už v životě bývá. Taky se naučí samostatnosti a přestane se všeho bát. Když válka skončí, vrací se i s rodiči zpět do Prahy. Ale to je už jiný příběh :-).
Knížka je útlá, přečtenou jsem ji měla za dvě hodiny. Byly to dvě hodiny plné laskavého humoru a dětského pohledu na svět dospělých. Je-li vám jméno Eda Souček povědomé, tak ano, přesně tak, Eda Souček, ale už o trochu starší, je hlavní postavou filmu Obecná škola.
Když jsem knížku otevřela poprvé, uviděla jsem tam vloženou desetikorunu. Tedy model desetikoruny, která platila za protektorátu. Myslela jsem, že je to záložka. Ale není tam jen tak, má určitou souvislost s příběhem, kterou však neprozradím ;-). Celá knížka je doprovázena milými ilustracemi Jaroslava Weigela, které ji skvěle doplňují.

Jen tak na okraj: Pana Svěráka jsem měla tu čest zažít osobně, když u nás v knihovně četl malým knihomolíkům v rámci celostátní kampaně Celé Česko čte dětem. Je to velmi milý a noblesní pán, který má velký smysl pro humor, což nám dokázal i při čtení. Představil nám své knížky a smály se nejen děti, ale i my, dospělí.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)