Helena je obyčejná
americká žena v domácnosti. Do šedesátky jí zbývá jen pár let a má pocit,
že už má život za sebou. Děti ji berou na vědomí, jen když potřebují peníze,
manžela zajímá pouze plná lednice. Už ji
nepoznává ani vlastní matka, která žije v domově důchodců a Helenu si
plete se svou vlastní sestrou.
Je to právě dědictví po zesnulé tetě, které Heleně změní
život. Zdědila starý, zchátralý dům,
který se rozhodne prodat. Při vyklízení pozůstalosti najde záhadné
dokumenty. Helena se snaží přijít na to,
jaký význam pro ni tyto dokumenty mají a přitom si uvědomí, že jí její rodina
vůbec nechybí. Konečně se cítí svobodná, může být sama sebou. Když se na scéně
objeví sympatický profesor literatury, který jí pomáhá řešit záležitosti, týkající
se dědictví, Helena zjistí, že láska kvete v každém věku.
Kniha je psána formou Helenina deníku, stejně tak, jako autorovo proslulé Mládí v hajzlu, které miluju. Helenina zpověď je hodně vtipná a styl vyjadřování hovorový, stejně jako u Nicka Twispa. Máte dojem, že Heleně je kolem dvaceti a ne skoro šedesát, je to sympatická "baba".
Při čtení jsem se bavila, až mi bylo líto, že knížka skončila. Je mi jasné, že se bude řadit k těm dílům, ke kterým se čas od času vracím.
Žádné komentáře:
Okomentovat