pondělí 16. února 2015

Vejce a já



Nesmrtelná a nestárnoucí klasika s humorem sobě vlastním přibližuje životní osudy spisovatelky Betty MacDonaldové. Autorka vypráví o své rodině, nekonvenčních rodičích, kteří pendlovali napříč Spojenými státy, a v každém dalším novém bydlišti se jim narodilo dítě. Nakonec rodina zakotvila v Seattlu, kde žili všichni společně i s babičkou z otcovy strany, láskyplně zvanou bábinka. Bábinka byla proslulá svými doslova nejedlými koláčky, do kterých přidávala všechno, co našla ve spíži. V podstatě vařila nějak podobně jako pejsek s kočičkou. :-)

Když Betty dospívala, připadala si jako ošklivé káčátko. Její sestra Mary měla u mužů velký úspěch a Betty se bála, že zůstane na ocet. Nakonec se vdala za Boba, který byl o třináct let starší než ona a spolu založili slepičí farmu. Na Betty čekal nefalšovaný vesnický život, který ji zocelil. Farmu vybudovali doslova z ničeho, na odlehlém místě. Betty neměla zrovna láskyplné manželství, milovala však své dvě dcerky Anne a Joan /v českém překladu jsou známy jako Anka a Janka :-)/ a dokázala s humorem vylíčit nevšední zážitky, které na farmě prožila.


Kniha Vejce a já se hned po vydání stala bestsellerem, který nepřestává bavit další a další generace čtenářů, pro mnohé se stala doslova biblí, ke které se uchylují, když jim je nejhůř. I když mě teď tak napadá - ti mladší čtenáři, odkojení moderní technikou a vpletení do všemožných sociálních sítí, už budou Bettyiny zážitky brát trochu jako sci-fi.

I já jsem Betty před lety četla a teď si znovu dala opáčko. A vždycky, když si myslím, že toho mám dost a jsem utahaná (haha, jak můžu být utahaná, když dělám v knihovně), vzpomenu si na Betty a všechno se zdá hned lepší. :-)

4 komentáře:

  1. Když jsem tu knížku četla, bylo mi asi 16 a přišla mi hrozně hloupá a dětinská a asi po 20 stranách jsem to znechuceně odhodila... :D Schválně zkusím do té knihy nahlédnout znovu, jestli nastala nějaká změna za ty léta :)

    OdpovědětVymazat
  2. To je jasné, v 16 to člověk asi neocení, má jiný pohled na svět. Já to tak měla se Sophiinou volbou, na střední jsem se do toho nemohla začíst, ocenila a pochopila jsem ji až mnohem později. Stejně tak Malého prince. Je zařazen jako četba pro děti, ale děti ho vůbec nechápou, myslím, že většina ho pobere až v dospělosti.

    OdpovědětVymazat
  3. Jedna z mych nejoblibenejsich knizek a jeste volne pokracovani, trilogie Co život dal a vzal! Cetla jsem je vsechny jak v prekladu, tak v originale a vzdy po nich po letech zase sahnu ;) Knihomilko, moc zdravim, Monika.

    OdpovědětVymazat
  4. Je to nestárnoucí klasika :). Zdravím taky a děkuju za milý komentář :)

    OdpovědětVymazat