Návrhář

Zatímco Paříž oslavuje v roce 1944 těžce nabytou svobodu, iluze o šťastném manželství, které měla Američanka Copper Reilly, berou za své. Mladá žena sbírá zbytky svého sebevědomí a cti, rozvádí se záletným bohémským manželem, aby mohla začít novou životní etapu. Chce se osamostatnit a prorazit jako reportérka. Jakou roli v jejím příběhu hraje Chrisian Dior?

Paříž, Copper i Christian mají jedno společné. Jako bájný Fénix vstávají z popela, aby hrdě hleděli vstříc novým začátkům.

Román Návrhář není typickým životopisným románem, slavného módního guru poznáváme až jako muže středního věku. O jeho dětství se autor zmiňuje spíš v náznacích, ze kterých je znát, že nebylo nic moc, Christian si z něj odnesl traumata a šrámy na duši. Kniha se spíše zaměřuje na kariérní vzestup vrcholící slavnou módní přehlídkou v roce 1947. Vše se odehrává na pozadí Coppeřina života, který je opravdu pestrý. Kromě profesního růstu sledujeme i osobní život. Zvítězí láska k muži nad těžce nabytou volností,jíž si Copper po rozvodu užívá plnými doušky? 

Byť se opravdu nejedná o Diorovu biografii, do rukou se vám dostává fascinují román, z něhož vyzařuje charisma vznešené Paříže i bohémství známých umělců, kteří se příběhem proplétají. Knížka má šmrnc a věrohodně odráží atmosféru Francie těsně po válce. Je plná emocí, jež cloumaly nabuzenými Pařížany. Euforie, nadšení, stejně jako nenávist ke kolaborantům a rostoucí napětí mezi dělníky a boháči, to vše americký spisovatel Marius Gabriel otiskl do čtivého příběhu.

Kromě pohledu do světa módy a módní žurnalistiky kniha poukazuje i na starosti všedního dne, s nimiž se lidé po válce potýkali. Velmi emotivní scény patří setkání Christiana se sestrou Catherine, která se vrátila z koncentračního tábora a s pomocí bratra a Copper se pomalu vzpamatovává z psychických a fyzických útrap.

Návrhář mi kápl do noty. Líbilo se mi, jak autor umně spojil linii fiktivní postavy v podobě Copper, která mi byla poměrně hodně sympatická, s reálným příběhem skutečného Christiana Diora, nepříliš sebevědomého muže, který se zprvu bál vystoupit ze svého stínu, aby na konci slavil nezapomenutelný triumf s přehlídkou na níž představil tzv. „new look“.

Knihu můžu doporučit jako doplňující zdroj k informacím ohledně Diorova života, stejně jako kroniku lidských osudů formujících poválečnou Paříž.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelsví Metafora)