Historie včel

Hmyz moc nemusíme, ke včelám se chováme s respektem a jistou bázní - tak to zřejmě má většina z nás. Kdyby nebylo včel, neměl by kdo opylovávat rostliny, zemědělci by nemohli pěstovat plodiny, lidé by neměli co jíst. Už tak skuhráme na drahé máslo a vejce, ale přijít o základní potraviny? Je to jen těžce uvěřitelné, ale možné, pokud by nastal tzv CCD syndrom, což znamená syndrom zhroucení včelstev. Vůbec jsem netušila, že něco takového existuje.

Doma občas sledujeme dokumenty, které nastiňují, jak by to vypadalo na Zemi v důsledku nějaké katastrofy. Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby vymřely včely a vůbec veškerý hmyz? Nikdy jsem si neuvědomila, že by pro naši planetu mohly mít takový význam, jaký zmiňuje Maja Lunde ve své knize Historie včel.

Autorka vystavěla knihu na třech příbězích. První se odehrává v roce 1852 v Anglii. William Savage je obchodník s osivy. Těžká deprese ho upoutala na lůžko a doslova jej ochromila. Jen ztěžka se z tohoto kolapsu vzpamatovává. Snaží se nastolit disciplinu ve své početné rodině, což se mu příliš nedaří. Manželka i syn jím pohrdají, jediným spojencem je jedna z dcer. William se upíná k milovaným včelám. Pokouší postavit úl, jaký ve své době svět neviděl. Na svůj prototyp je náležitě pyšný, jenže netuší, že někdo na druhém konci světa měl stejný nápad a byl v jeho realizaci rychlejší. Jaké to je, když někdo rozmetá vaše sny doslova na prach?

Druhý příběh nás zavádí do roku 2007, v podstatě do současnosti. George žije v USA, kde má rodinnou včelí farmu. Doufá, že by ji jednou mohl převzít jeho jediný syn Tom, ten o ni nejeví zájem, chce studovat. George se musí zabývat existenčními problémy, které sužují farmu a zároveň řeší generační spor se synem. Může to být ještě horší?

V roce 2098 včely už dávno vyhynuly. Svět se potýká s následky katastrofy, která jej přivedla na samotný počátek existence. Lidstvo začíná v podstatě od nuly. Tao žije s manželem a malým synkem Wei-Wenem v Číně. Tao pracuje na ručním opylování květů na stromech. Práce je to náročná na soustředění i čas, není divu, že volné chvilky chce mladá žena věnovat svým blízkým, zejména synkovi. Když se jednoho dne rodina vydá na procházku, vůbec netuší, jak jim tato událost změní život.

Časové roviny se v knize střídají po kapitolách. Mně se nejvíce líbilo a doslova mě pohltilo vyprávění z budoucnosti. Dokážu si představit příběh Tao v samostatné knize, byla by to slušná dystopie se zajímavým námětem. Vyprávění Tao je neskutečně emotivní, zároveň ve vzduchu celou dobu visí cosi zlověstného. Popis liduprázdného Pekingu, v němž bloudí posledních pár zoufalců, podněcuje vaši představivost. Když si vybavíte současnou rušnou čínskou metropoli a srovnáte ji s líčením v knize, běhá vám mráz po zádech. 

Dějová linie Tao je opravdu velmi sugestivní, zamává s vašimi city.

Všechny tři dějové linky jdou pěkně vedle sebe, vy přemýšlíte, jestli mají něco společného nebo autorka vybrala jen tak náhodně tři protagonisty, a ve finále zíráte, jak geniálně jsou mezi sebou propojeny. 

Historie včel je nevšedním literárním počinem. Spojuje čtivý beletristický příběh s informacemi o světě včel. Zároveň propojuje literární žánry - historii se společenským románem a dystopií. Tahle kniha se nejen skvěle čte, nabízí také mnoho témat k zamyšlení. Jedná se o znepokojující, zároveň alarmující dílo s varovně zdviženým prstem - pokud lidstvo nepůjde do sebe a nechá planetu zamořit pesticidy, může se stát, že naši potomci skončí jako Tao. Děsivá vize? 

Moc se mi líbí obálka knihy - jednoduchá, tématická, výstižná, evokující přesně to, co má. Při psaní knihy se Maja Lunde nespoléhala pouze na svůj literární talent, ale spojila se s odborníky, čímž románu dodala punc věrohodnosti a vyzdvihla jeho informační hodnotu.  

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega)