Já a pan Jones

  

Izzy, Emma a Alicia. Tři ženy, které by se normálně asi nikdy nepotkaly, neměly nic společného. Ale ony mají. Spojují je bratři Jonesovi. A život s nimi je opravdu pestrý.
Emma a Alicia by mohly vyprávět. Obě jsou provdané a s Jonesovými mají letité zkušenosti. Izzy se teprve učí a dostává lekce, na které určitě nezapomene.

Hugh Jones je manželem Alicie. Ve spokojeném manželství žijí několik let, ale poslední dobou má Alicia pocit, že by to chtělo nějakou změnu. Blížící se čtyřicítka je příležitostí, jak se vymanit z role poslušné manželky, matky a hospodyně, která je své rodině k dispozici na přání a nepřetržitě. Je na čase být opět sama sebou a dopřát si v životě nějaké to holčičí potěšení.
David je ženatý s Emmou. Právě přišel o práci a jeho žena je momentálně tahounem celé domácnosti. Přestává ji to bavit, mnohem raději by se soustředila na dítě, které si přeje, ale příroda jí není zatím nakloněná. 
Izzy se s malými dcerkami přistěhovala do města, kde žije nejmladší z bratrů Jonesových, lehkomyslný Charles, který doposud životem proplouvá lehce díky svému osobnímu kouzlu. Doufá, že zapůsobí i na Izzy, ale ta je díky prožitému traumatu ze vztahu s násilnickým manželem proti němu imunní. Šarmantní Charles se jen tak nevzdává a nakonec si Izzy i holčičky získá.

Jonesovi jsou svolání do rodinného penzionu, kterému, stejně jako rodině, pevnou rukou vládne Lilian, milující manželka a matka a... nesnesitelná tchyně. Penzion vede se svým mužem Eddiem. Oba cítí, že s přibývajícími lety jejich síly slábnou a je na čase řešit, co bude s penzionem dál. 
Možná je to pro všechny příležitost dát si dohromady své životy a srovnat si priority. A taky zjistit, jak vlastně mezi sebou vycházet tak, aby rodina fungovala. 

Román je soustředěn na rodinné vztahy a vazby, které jsou skvěle vykresleny. Jonesovi jsou rodina jako každá druhá. Mají své problémy, ne vždy se dokážou shodnout, ale když jde do tuhého, snaží se táhnout za jeden provaz. Situace s penzionem je skvělou příležitostí jak dokázat, že to opravdu jde.

Na nový počin Lucy Diamond jsem se moc těšila. Líbí se mi styl jejího psaní, který je zárukou, že čtenářky (ano, především jim je román určen), budou spokojeny. Autorka skvěle vykresluje charaktery jednotlivých postav. Prožívají situace, které by mohly potkat kohokoli z nás reálném životě. A dokáže jim vdechnout laskavost i humor. 
Román slibuje slušnou dávku emocí, ať už se týkají vztahů manželských nebo rodinných, jejichž pomyslnou třešinkou na dortu je ostrá Lilian. 

Chcete-li rodinný příběh, který vás pohladí a zahřeje na duši, román Já a pan Jones je to pravé. Možná si při čtení uvědomíte, že vycházet s rodinou, v níž se sešla pestrá snůška povah a charakterů se dá. Chce to jen pořádnou dávku tolerance a nadhledu.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)