pátek 6. března 2015

Mrs. Poe



Báseň Havran, kterou napsal americký spisovatel Edgar Allan Poe, je nám všem dobře známá. Je součástí seznamu doporučené četby už léta letoucí (ano, i já ji v rámci literatury četla). Její autor je také znám jako mistr horroru, jehož povídky si získaly pozornost milovníků tajemna a hrůzy.

V roce 1845 se stává středem pozornosti právě kvůli Havranovi, jehož refrén "Nikdy více - nevermore!" si pobrukuje americká společnost napříč generacemi.
Je zván na různé literární večírky, kde se po něm doslova sápají ženy a chtějí, aby jim recitoval Havrana.
Na jednom večírku se spisovatel setká s básnířkou Frances Osgoodovou, do které se zamiluje.
Prostřednictvím Frances je čtenářům celý příběh vyprávěn...

Frances je vdaná za bohémského malíře Samuela, který s oblibou věnuje pozornost jiným ženám. Zatímco on tráví volný čas mimo New York, Frances s malými dcerkami nachází útočiště u své přítelkyně.
Měla by psát, ale má jakýsi tvůrčí blok způsobený neblahou životní situací.
Když se na jednom literárním večírků setká s charismatickým spisovatelem, přeskočí mezi nimi jiskra.
I Edgar je ženatý, a to se svou sestřenicí, která trpí souchotinami. Vypadá to, že zakázaný vztah nemá šanci. Tehdejší puritánská společnost by si na obou pořádně zgustla. I když se Frances lásce brání, je to silnější než ona...

Potud by se dal příběh brát jako milostná romance dvou lidí, kterým doba a společnost nepřeje. Když však do děje vstupuje mladičká manželka Edgara Allana Poea, Virginie, máte pocit, že čtete jednu z jeho povídek. 
S její postavou do děje přichází tajemno a nejistota. Virginie touží po přátelství s Frances a neustále ji zve na návštěvy. Básnířka má ale pocit, že je vystavována situacím, které ohrožují její život. Je něčeho takového křehká Virginie vůbec schopná?

Kromě zapovězené lásky román přináší pohled na newyorskou společnost poloviny 19. století. Doba, kdy navenek byli všichni upjatí, ale uvnitř to vřelo emocemi a vášněmi.
Autorka dokázala skvěle vystihnout atmosféru, která v té době panovala, jakož i povahové vlastnosti hlavních hrdinů. Křehká a citlivá Frances, trochu nabubřelý Poe, jakož i jeho nevyzpytatelná žena Virginie, ti všichni předvádějí pestrou škálu pocitů.

Kniha se díky Francesině vyprávění v první osobě a barvitým dialogům čte jedním dechem a zaujme milovníky romancí, jakož i příznivce literatury a historie.
Knížka mě zaujala nejen příběhem zakázané lásky, ale také vkusnou obálkou, která upoutá na první pohled.
Skutečnost nebo fikce? Jak to bylo doopravdy mezi Frances a Edgarem? To se už asi nikdy nedozvíme, ale alespoň si o tom můžeme přečíst v tomhle mimořádně čtivém románu.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)


3 komentáře:

  1. tyhle metaforacky beletrizovany zivotopisy mam moc rada, zatim jsem cetla jen tri, ale vsechny se mi moc libily, urcite se chystam i na dalsi. a navic to ma skvely prebaly, v knihovne to vypada bozsky :)

    OdpovědětVymazat
  2. Berenika: Moc děkuju :)

    Rachel: Ty obálky jsou fakt povedené, taky se mi v knihovničce vyjímají :)

    OdpovědětVymazat