Šťastná kniha

Šťastná kniha. Podle názvu by si takovou knihu čas od času potřeboval přečíst každý z nás. Návod na štěstí člověk hledá od nepaměti. Jak to má autorka, která je šťastná už podle jména?

Když jsem si knížku půjčila u nás v knihovně, nemohla jsem se jí  nabažit. Znáte ten pocit, když máte dlouho očekávanou knížku v ruce, a ta vás láká jak obsahem tak i obálkou? Nechcete se do ní hned pustit, protože byste ji měli rychle přečtenou? Já to tak mám. Knížky, na které se hodně těším, nečtu hned. Hýčkám si je, prohlížím, listuju si v nich a kochám se obálkou. Nechci si je hned "očíst". Stejně tak to bylo i se Šťastnou knihou. No, ale jelikož nebyla má vlastní, musel zákonitě přijít její čas a já se tedy do ní pustila.

Vůbec jsem netušila, že jsem napsala knihu. To mi prolítlo hlavou během čtení úžasné knížky mé jmenovkyně. Nebo snad autorka trávila veškerý čas v naší domácnosti a sepisovala při tom rukopis Šťastné knihy? :-) Viděla jsem se skoro ve všech kapitolách. 
Nejde o návody a rady jak se stát šťastným člověkem. Autorka píše sama o sobě, přiznává, že není dokonalá. Kdo z nás však je? Málokdo však dokáže přiznat si své chyby (nejen sobě samému, ale ještě vyjít s nimi na veřejnost). A jak je to s tím štěstím? Je to jednoduché. Každý si své štěstí musí  najít sám. Vidět ho v těch nejbanálnějších i nejobyčejnějších věcech kolem sebe. Kousnutí do čerstvé housky, autobus chycený na poslední chvíli, horká koupel po náročném dni.... (doplňte podle sebe).

Knížku můžu doporučit, je to jedna z těch, ke kterým se člověk rád vrací. Skvělý je i autorčin blog.