středa 12. prosince 2012

Království nevinnosti



Judy je čtyřicet tři let, s rodinou žije v malém americkém městě a pracuje jako učitelka malých dětí ve waldorfské škole, která je známá alternativním způsobem výuky. Judy je nespokojená se svým životem, její manžel se věnuje kariéře a Judy má pocit, že je zanedbávána. Také děti ji nepotřebují, žijí si svůj život. A tak se nikým nepochopená Judy, která se ještě navíc musí smířit se smrtí nejlepší kamarádky, upne na spolužáka svého syna, šestnáctiletého Zacha. No, upne...rovnou s ním prožije románek. 
Všechno začne tím, že Judy má společně se Zachem spolupracovat na jednom školním projektu. Judy má díky zaneprázdněnému manželovi nedostatek sexu a Zach se zase musí srovnat s novou situací v rodině. Museli se přestěhovat, protože jeho matka měla aféru s jiným mužem a tímto způsobem se s ní chtěla vyrovnat. Navíc čeká dítě. Stačilo tedy málo a mezi Judy a Zachem přeskočila jiskra.
Sledujeme vývoj vztahu Judy a Zacha. Oba jsou jím pohlceni, ale kupodivu je to zrovna mladičký student, který si uvědomí, že vztah se starší ženou, která je ke všemu ještě i jeho učitelkou, je velkou chybou. Když chce aférku ukončit, u Judy nenachází pochopení, ta je Zachem natolik zaslepená, protože jí připomíná dávného kamaráda z dětství. A nechce se ho vzdát... Zach se zmítá mezi vášní, která ho k Judy táhne a výčitkami svědomí, ale ani on sám není schopen vztah ukončit, vždycky převládne chuť na sex. Román má šokující vyústění, které přibližovat nebudu, stojí za to knihu přečíst.
Román je vyprávěn střídavě v první osobě (Judy) a třetí osobě (Zachova linka příběhu). Prolíná se zde současnost s minulostí, ve které sledujeme Judy jako malou holčičku vyrůstající v Německu. Odtud si nese životní trauma, které ji poznamenalo.

Když jsem knihu dočetla, byla jsem velmi rozpolcená. Ne příběhem nebo stylem psaní, román je napsán velmi čtivě, dostalo mě samotné téma. Kontroverzní vztah učitelky a žáka nutí čtenáře přemýšlet. I já jsem se pořád k celému příběhu musela vracet. Co se týče hlavních hrdinů - už dlouho mi hrdinka nebyla tak nesympatická jako právě Judy. Ze začátku to ještě šlo, dokonce jsem ji i trochu chápala - nespokojená žena se nechala oblouznit mladým studentem. Jenže potom, když už to chtěl Zach ukončit a ona ho vydírala sexem, protože věděla, že tomu mladý nažhavený muž neodolá, jsem si říkala, že je, s prominutím, blbá a nezodpovědná. Taky mi vadilo, jak si pořád na svůj život stěžovala, nedokázala z něj vytěžit nic pozitivního. Navíc ten konec, který je opravdu dosti šokující, sympatiím nepřidá...

Ale dost už, doufám, že jsem čtenáře aspoň trochu navnadila, téma, kterým se kniha zabývá, jsem ještě v literatuře nečetla a myslím, že je to téma zajímavé, i když rozporuplné. Právě to dělá román čtivým. Docela by mě zajímalo, jak se na vztah Judy a Zacha budou dívat jiní čtenáři, hlavně, co řeknou na Judy samotnou. 
Román můžu doporučit všem, kteří čtou rádi psychologické romány.

(Za recenzní výtisk děkuji bux.cz)

1 komentář:

  1. Knihu právě čtu a jsem velmi překvapená, jak realisticky dokázala autorka vyobrazit charaktery a chování postav. Skoro bych si myslela, že se příběh opravdu stal. Zatím jsem tam, kde se vztah mezi Judy a Zachem teprve vyvíjí, takže ještě nemám komplexní názor na celou problematiku, ale abych pravdu řekla, docela dobře dokážu Judy pochopit a nemám jí to za zlé. Často si během čtení kladu otázku, proč je takový vztah společensky nepřijatelný. Je mi jasné, že nemůže mít dlouhého trvání už jenom z toho důvodu, že dospělou ženu nemůže tak mladý chlapec uspokojit ani po stránce sexuální ani té psychologické, přece jen je to názorově ještě dítě, ale na druhou stranu si říkám, proč by to nikomu nepřipadalo divné, kdyby mu bylo dvacet a jí čtyřicet sedm, zatímco takhle je to považováno za skandální. Je to zkrátka velice diskutabilní...

    OdpovědětVymazat