Kniha mě zaujala na první pohled. Bílá a zároveň tak barevná. Lesklý papír se spoustou barevných obrázků a kreseb, které povídání příjemně doplňují. Díky nim a své fantazii jsem si připadala, že si o Sicílii nejen čtu, ale vlastně tam jsem. Příjemným překvapením byla předmluva oblíbeného herce Jaroslava Duška, který s autorkou Sicílii navštívil a také si ji zamiloval.
Hned v první kapitole autorka líčí, proč má Sicílii tak ráda, i když je to tzv. "prdel světa". :-) Sicilané, stejně jako další jižanské národy, milují svou pohodičku a klid. Piano a domani - to jsou dvě slova, která tam člověk uslyší nejčastěji. Pomalu a zítra - říká český překlad, je tedy jasné, že v Itálii mají na všechno moře času. Řekne-li se na Sicílii ihned, znamená to za chvíli. Naše "za chvíli" je po sicilsku zhruba "za hodinu". No a domani nebo-li zítra? Někdy. S těmito časovými úseky se musela autorka popasovat, když potřebovala na svých cestách nějakou službu.
Další kapitoly tohoto barvitého cestopisu přibližují kulturu tohoto temperamentního národu. Nejdůležitější je rodina. Uvnitř vládne pevnou rukou žena, matka rodu. Na veřejnosti má navrch muž. Zatímco se ženy starají o teplo rodinného krbu, muži se druží, popíjejí a hrají karty. Jakmile Sicilan uzavře sňatek, je pro něj manželství posvátné. A co flirt, který se tolik hodí k žhavému sicilskému počasí? Mladí muži rádi flirtují, ale jen tehdy, když ví, že jim slušná žena řekne ne.
Italové si potrpí na oslavy, největším svátkem jsou pro ně Velikonoce, které pojímají s velkou pompézností.
Druhou část knihy lze považovat za průvodce po Sicílii. Autorka velmi barvitě líčí krásy místních měst a městeček, doporučuje památky a zajímavá místa, která stojí za shlédnutí. Díky fotkám má čtenář širší představu o půvabu tohoto ostrova.
Cestopis jsem přečetla za jeden večer. Zatímco u nás panovalo spíše podzimní sychravé počasí, já jsem se aspoň na chvíli přenesla na horký jih Evropy a strávila jsem příjemné chvíle při čtení.
(Recenze pro nakladatelství FRAGMENT)
Žádné komentáře:
Okomentovat