Skleněný pokoj

Nemohla jsem se dočkat, až se začtu do nového románu Simona Mawera Skleněný pokoj. Byl doporučován, chválen i zatracován v nejrůznějších internetových diskusích. Autor, úspěšný britský spisovatel, se nechal inspirovat skutečnou slavnou vilou Tugendhat.V románu popisuje osudy rodiny Landauerů, žijící v Brně, ve vile, kterou jim na míru postavil úspěšný rakouský architekt Rainer von Abt. Na svou dobu (20. léta) je vila moderní a výstřední. Dominuje jí Skleněný pokoj - velký prosklený prostor, kterému vévodí onyxová stěna.
Zde žije smíšený židovsko-křesťanský pár Viktor a Liesel Landauerovi se svými dvěma dětmi Ottilií a Martinem.
Život manželů je protkán večírky, charitativnými akcemi, kterými podporují hudbu a umění, stýkají se s mnoha významnými umělci. Lieselinou velkou přítelkyní a oporou je extravagantní bohémka Hana Hanáková.
Viktor potkává Katalinu, ženu, do které se zamiluje a má s ní po dlouhá léta poměr.
Když se k moci dostává Hitler, musí Landauerovi vilu opustit. Ještě předtím se náhodou Viktor a jeho žena setkávají s Katalinou, které Liesel nabízí práci chůvy jejich dětí, aniž by tušila, že je milenkou jejího muže.
Všichni se dostávají do Švýcarska, kde žijí v exilu. Zde Liesel přichází na manželův poměr a ještě více se přimkne k Haně, s níž ji spojují jen dopisy a letité tajemství - Hana, která je bisexuálně založená, ji miluje.
Souběžně s osudy Landauerových sledujeme i osudy opuštěné vily, ve které zůstává správce a řidič Landauerových, člověk jménem Laník se svou sestrou. Po dobu okupace je vila zabraná vědci, kteří v ní měří tělesné proporce lidem a zkoumají tak lidskou rasu a její čistotu.
Po válce ve vile sídlí fyzioterapeutická tělocvična pro děti.
Ve vile se po letech protkávají osudy zúčastněných, když z USA přijíždí Liesel Landauerová, aby se zúčastnila předání vily k dalšímu užívání - má se stát muzeem.
Románu je výtýkána velká volnost a nepřesnosti co se týče historických souvislostí, ale od počátku víme, že je to fikce, takže to nepůsobí rušivým dojmem. Na mě tedy vůbec ne, román se mi líbil, přečetla jsem ho s chutí za dva dny ;-).