pondělí 5. října 2009

Proč (ne)chodit do knihovny

Před malou chvíli přišly do knihovny dvě mladinké slečny studentky. Vcházely se slovy: "Jéžišmarijá, já jsem nebyla v knihovně sto let."
Druhá na to: "Já taky ne, nechodím sem, protože je to daleko".
Zacukal mi koutek, říkám: "No to se máte čím chlubit, holky".
Všechny tři jsme se zasmály a slečny mě poprosily o vyhledání povinné četby.
Našla jsem jim menší část toho, co potřebovaly, na ostatní knížky jsem je odkázala na na naše další pobočky.
Na jedné z nich byly, další jsou daleko. Při zapisování do průkazky konstatuju, že s takovou odpovědí profesorka asi spokojená moc nebude.
"Bude muset počkat", odvětily s ledovým klidem studentky. Už jsem nenašla odvahu zeptat se, na co bude muset učitelka čekat :-).
Při odchodu mě ale dívky potěšily, při balení knížek si mezi sebou povídaly, že to u nás máme útulné. Malé a proto útulné. Že se po cestě ze školy domů zastaví častěji. Neměla jsem to srdce jim říct, že dlouho malí nebudeme, že nás čeká pořádná rekonstrukce.
Přece si neodradím dvě ztracené a znovunalezené dušičky, ne? :-)

6 komentářů:

  1. Tenhle blog jsem objevila až dnes :-) Hodně štěstí ve tvé práci, pracovat v knihovně byl můj sen odjakživa, ale zůstal nevyplněn... Druhé nejkrásnější povolání je knihkupec a ani to mi už asi dopřáno nebude, i když jsem ho vystudovala...

    Zdraví Duna z Oázy ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. tak snad ty dvě duše zbloudilé opravdu znovu najdou cestu jindy než na vrácení knížek :)
    Informuj, jsem zvědavá ! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Knihovny maji sve kouzlo:)Ty male i ty velke.Take by se mi tohle povolani moc libilo-tak mozna v tom pristim zivote;)

    OdpovědětVymazat
  4. Knihomilko,s tvými návštěvami na mém blogu Manu propria se mi vrací vzpomínky na mé brigády v Krajské knihovně.Během brigád jsem přeskládala stovky knih.Hlavně se mi vybavuje vůně...sedávala jsem na schůdkách a hltala co mi prsty v nekonečných patrových policích vybrali.Budova byla secesní a měla elegantní jemné interiéry, všechny moje zážitky umocňovali...děkuju mokopa

    OdpovědětVymazat
  5. Mokopo, já taky děkuju za tvůj blog. Dýchá z něj atmosféra starých časů a tu já můžu hodně.

    OdpovědětVymazat