neděle 15. května 2016

Bude to dobrý rok


Silvestrovská noc spojí dohromady osudy tří žen, které se až dosud nikdy neviděly. Gemma, Saffron a Caitlin mají mnoho společného, i když o tom doposud ani jedna neví.

Gemma a její manžel Spencer pořádají silvestrovský večírek ve svém novém domě. No, novém... o tom by se dalo silně polemizovat. Rodinu čeká ještě hodně práce, než bude jejich nové bydlení dokonalé. Gemmu irituje představa, že se jí budou hosté procházet po nedodělaném domě. Kdy jí manžel sdělí, že na večírek pozval i bývalou spolužačku, není z toho moc nadšená. Další cizí člověk, který jí bude šmejdit po domě.
Onou spolužačkou je Caitlin. Prochází těžkou životní krizí. Jen těžko se vyrovnává se smrtí milované matky, ztrátou práce a rozchodem s přítelem. To by porazilo i vola, natož křehkou ženu. 
A Saffron? Právě oné silvestrovské noci zazvoní u Gemmy. Pronajala si chalupu vedle a potřebuje pomoc s vypadlými pojistkami.
Dámy ani neví jak, ale najednou si spolu povídají, jako by se znaly léta. Do nového roku vstupují s nadšením a vírou, že vše bude jen dobré...

Jak už to většinou bývá, smůla nechodí po horách, ale po lidech, a většinou na vás padne, když to vůbec nečekáte.
Naše hrdinky se během roku budou potýkat s těžkými situacemi a bude záležet jen na nich, jak se k nim postaví, jestli dokážou čelit nečekaným životním zvratům. Jakým? To vám neprozradím, ať máte nad čím dumat, než se do knížky začtete.

V románu Bude to dobrý rok autorka opět představuje hrdinky, které se musí postavit na vlastní nohy, dokázat svému okolí, že je jen tak něco nerozhází. S každou další kapitolou objevují rezervy, které mají.
Jak to s nimi dopadne? Na konci každého tunelu je světlo. A Gemma, Caitlin i Safffron musí ujít pořádný kus cesty než ho uvidí. Jejich velkou devízou je přátelské pouto, které se mezi nimi vytvořilo. A právě to jim pomůže překonat překážky.

Na knihy Lucy Diamond se vždycky těším. Představují přesně ten typ literatury pro ženy, který mám ráda. Žádná přehnaná romantika, hrdinky by mohly být vašimi sousedkami, a situace, jež řeší, jsou reálné, ze života.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)


Starý kraj

     



Vera a Anna. Dvě ženy, které kromě rodinných pout nespojuje téměř nic. Vera je rázná postarší lékařka žijící ve starém venkovském domě.
Její neteř Anna se rozešla s partnerem, a se svým malým synem hledá útěchu u někoho, kdo ji nebude vyčítat zpackaný život. Teta, kterou téměř nezná, se jeví jako ideální. 

Kdo je Vera? V roce 1945 jí bylo teprve pět let, když se svou matkou utekla z východního Pruska do Německa. Azyl najdou ve starém vesnickém domě, který obývá zahořklá Ida Eckhoffová a její syn Karl. 
Spletité nitky osudu způsobí, že Vera bude s domem, ke kterému nijak extra nepřilnula, srostlá. Byť nemusela, obětovala mu celý život. A teď, na jeho sklonku, pod svou střechou přivítá Annu. Zprvu jsou si cizí, ale později zjistí, že mají leccos společného. 

Autorka ve svém vyprávění sleduje obě hrdinky, zároveň dává prostor i dalším postavám, které se v příběhu objevují a doplňují tak barvitý pohled na venkovský život. Ať už to jsou starousedlíci, zocelení tvrdou prací nebo lidé z města, jenž na vesnici hledají romantiku. 

Jak se na venkově vlastně žije? Záleží na tom, kdo jste. Takový život není pro každého. Toho, kdo neumí chodit v holinách po kluzkém blátě, bez milosti semele. Možná jste i vy plánovali koupi starého domu, těšili se na rekonstrukci, abyste ve finále zjistili, že to není pro vás. Nebo si s úsměvem na rtu každý večer čistíte zablácené boty a na město si ani nevzpomenete?

Tak či tak, Starý kraj je knížka, která si vás podmaní, stejně jako to dokázala se čtenáři v Německu, kde se setkala s mimořádným úspěchem. Není divu. Je to příběh, v němž si nikdo na nic nehraje. Dörte Hansenová taky ne. Píše věcně, střízlivě, přesto v knížce najdete i místa, kdy se zasmějete.

Hledáte-li příběh, který je čtivý, ale nechcete nic tuctového, komorní Starý kraj je skvělou volbou. Za zmínku stojí i grafické zpracování s nádhernou, téměř snovou obálkou.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host)

pátek 6. května 2016

Farma


Maminky mají vždycky pravdu. A tatínkové taky. Jenže co když vám rodiče zavolají nezávisle na sobě a tvrdí, že ten druhý ji nemá? Komu uvěříte? Mámě nebo tátovi?

Daniel žije v Londýně se svým přítelem. Sice se trochu plácá v kapku neuspořádaném životě, ale vcelku je spokojený.
Jeho rodiče Tilde a Chris si koupili starší farmu ve Švédsku, kde chtějí strávit důchod. Daniel je rád, že si rodiče užívají zasloužený odpočinek, dokud jednoho dne nezazvoní telefon, v němž rozrušený otec Danielovi sděluje, že matka psychicky onemocněla. Než Daniel stačí tuto informaci vstřebat, následuje matčin telefonát, aby otcova slova nebral vážně. Ona je v pořádku, a až dorazí do Londýna, dokáže mu, že otec se účastní spiknutí namířeného proti její osobě.

Co se vlastně ve Švédsku stalo?
Zprvu skvělá vesnická idylka se mění v horor. Chris s Tilde plánovali rekonstrukci farmy, chtěli z ní vybudovat útulný penzion pro turisty. To však netušili, že o farmu má velký zájem jejich soused Håkan, s nimž není lehké vyjít. Kolem Tilde se najednou začnou dít podivné věci, a ona je přesvědčená, že se její muž proti ní spolčil právě s Håkanem.

V bezpečí anonymního hotelového pokoje Tilde svému synovi předkládá jeden důkaz za druhým a snaží se ho přesvědčit o své pravdě. A vy spolu s Danielem máte pouze dvě možnosti. Buď uvěříte nebo ne. Protože naservírovanou máte pouze jednu verzi celého příběhu. Jak to tedy bylo? Opravdu je Tilde obětí nebo má pravdu otec, který tvrdí, že je jeho žena psychicky nemocná?
Daniel s pomocí matčina vyprávění odkrývá hluboká tajemství a zjišťuje, že rodinné vztahy nejsou tak idylické, jak se mu doposud zdály...

Tom Rob Smith, autor tohoto bestselleru vám určitě není neznámý. Jeho trilogie o Lvu Děmidovovi, jejíž první díl Dítě číslo 44 se proslavil asi nejvíc, si získala pozornost čtenářů celého světa.
Po letech přichází s další knihou, tentokrát se jedná o psychologický thriller, odehrávající se v současnosti. Děj je zasazen na švédský venkov, který je od nepaměti spojen s legendami, v nichž vystupují trollové. Jakou souvislost mají s příběhem Tilde a Chrise? 

Farma je kniha, od které je velmi těžké se odtrhnout. Atraktivní námět i reálie, stejně jako styl vyprávění (z větší části du forma), zaručují výborný čtenářský zážitek, Zároveň si budete klást otázku, na čí straně je vlastně pravda? Jak snadno je člověk ovlivnitelný, má-li jako důkaz jen pohled jedné strany? A dokáže strana druhá svými argumenty váš pevný názor rozmetat? 
Věřte, že při čtení této knihy nad tím budete dumat.

Já osobně jsem Farmu rozdýchávala hodně dlouho. Psychologické thrillery jsou mým oblíbeným knižním žánrem, vždy jen s údivem žasnu, jak se autorům daří vymýšlet tak důmyslně propletené příběhy, u kterých  nikdy netuším, jak mohou skončit. Ani tomuto románu nechybělo dramatické a šokující rozuzlení, které způsobilo, že jsem ho dočítala s otevřenou pusou.

Bojíte se rádi? Láká vás tajemno? Nimráte se rádi ve složitých rodinných vztazích? Farma čeká právě na vás.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský)



pátek 22. dubna 2016

Dobře ušitá pomsta


Pro maloměsto je typické, že si lidé vidí až do talíře, vědí o sobě téměř všechno, byť by navenek jeden o druhém křivého slova neutrousili. A přesně tak to chodí v australském městečku Dungatar.
Ale jak už to bývá, občas se rozčeří i ta nejklidnější voda a potom se nestačíte divit, co všechno sebou vezme…


Švadlena Tilly Dunnageová se po dvaceti letech strávených v cizině vrací domů. Plánuje jen návštěvu matky, a pak chce zase zamířit dál. Nakonec v Dungataru zůstává, i přes nevraživost místních, kteří ji nemají rádi. Tilly totiž neměla šťastné dětství, provázelo ji stigma nemanželského dítěte a stala se obětí šikany, která vyústila v tragédii. Říká se, že čas je lékem na všechno a dvacet let, to je úctyhodně dlouhá doba. Roztrhané šaty můžete vyspravit, platí to i pro narušené vztahy?

Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor

A abych nezapomněla - podle knihy je natočen i film se skvělou Kate Winslet. V dalších rolích se objeví třeba Liam Hemsworth (asi znáte spíš jeho bráchu Chrise) nebo agent Smith - tedy Hugo Weaving :-).





čtvrtek 21. dubna 2016

Jak být dospělá



Kdy se vlastně stáváme dospělými? Je to v den, kdy držíme v rukou čerstvý občanský průkaz? Nebo je to individuální - někdo je dospělý v okamžiku, kdy se narodí a jiný nedospěje nikdy?
Takovou otázku si občas klademe všichni. A ptá se i Rory, která má za manžela známého herce. Ten se však celý život chová jako malý chlapec.

Blake byl pro Rory idolem už od mládí. Když zbožně koukala na zeď pokoje, kde měla pověšený jeho plakát, ani ve snu ji nenapadlo, že za pár let spolu budou sdílet své životy.
Ale i ta největší láska může časem dostat trhliny. Blakeovi se nedaří zakopnout o pořádnou roli a jeho žena se rozhodne nastoupit do práce na plný úvazek, aby rodině finančně pomohla.
Dokážete si představit, co to udělá s ješitným Blakem, až zjistí, že manželka bere další osud jejich rodiny do svých rukou?

Během jednoho roku se životy Turnerových otočí o 180 stupňů. Rory se rozkoukává v nové práci, kde si jen těžko zvyká na svéráznou nadřízenou, a zároveň musí skloubit domácnost se zaměstnáním. A Blake? Ten si raději sbalil kufry a opustil rodinu jako krysa potápějící se loď. A ještě má odvahu tvářit se ublíženě a čekat, že ho bude každý litovat.
Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Rory si sice sáhne na dno svých sil, zároveň ji tento drsný pád zocelil a ona konečně poznala, kdo je doopravdy dospělý.

Rory je vcelku sympatická hrdinka. Jen je v lecčems tak trochu naivní. Třeba ve vztahu ke svému muži, v němž měla až moc dlouho růžové brýle, které ne a ne spadnout. Přiznám se, že některé věci jsem moc nepochopila, třeba situaci s bytem, ve kterém Turnerovi žili. Také postav bylo v příběhu až moc, některé Roryiny kamarádky jsem si pořád pletla.

Celkově knihu hodnotím jako oddechové čtení s trochu vážnějším tématem. Ale bát se nemusíte, autorky příběhu dodaly i kapku lehkého humoru, u některých pasáží se od srdce zasmějete.
Hledáte-li prázdninové čtení román Jak být dospělá může být tou pravou volbou.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

pátek 8. dubna 2016

Na splnění přání se vyplatí čekat

Ne vždycky máme to, co chceme. Peníze, nový byt, lepší práci… Lucie touží po opravdové lásce, na kterou neměla doposud štěstí. Dočká se?



Lucie neměla nikdy na růžích ustláno. Rodiče se rozvedli a ona zůstala s nemocnou matkou, o kterou se musela starat. V době, kdy si měla užívat bezstarostný studentský život, se stala otrokem domácnosti a despotické matky. Není divu, že se hned při první příležitosti okamžitě zamiluje do muže, o němž nic neví. Z něžných slov a doteků jí však zůstávají oči pro pláč a nečekaný dárek v podobě syna Martínka.

Vypadá to, že osud si s Lucií nepěkně zahrává. Čím víc se stupňuje matčina tyranie, tím víc je Luciino sebevědomí zašlapáváno do země. Neutěšená situace mladou ženu deptá a vyčerpává. Naštěstí má kolem sebe i přátele, kteří ji v těžkých situacích dokáží podržet. A ve chvíli, kdy už nedoufá v lepší zítřky, se v jejím životě objevují dva muži. Který bude ten pravý?



Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor



(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Pravda nebo lež? Obojí vás zničí stejně

Když na povrch vyplavou dávná tajemství, život se vám může v tu ránu obrátit vzhůru nohama. Všechno se rozpadá pod rukama. Jste loseři. Trosky. A nikdo vám už nevěří.



Catherine Ravenscroftová žije ve spokojeném manželství, jediný syn se právě osamostatnil a ona se může plně věnovat své práci – natáčení dokumentárních filmů o životech lidí s nelehkými osudy. Jenomže teď se někdo rozhodl, že se zblízka podívá na ten Catherinin. Její klid naruší kniha, která se zničehonic objeví u ní doma. Kdo je autorem? Proč skončila právě u Catherine? Když začne číst, doslova spouští lavinu kostlivců schovaných na dně skříně. Ať chcete nebo ne, minulost vás stejně vždycky dožene.




Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor



(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)