 |
| zdroj: Chrudimka.cz |
Paříž. Známe ji jako město lásky. Strávit zde dovolenou nebo aspoň prodloužený víkend je snem mnoha z nás. A co teprve v Paříži žít, mít ji pro sebe každý den, jaké to asi je?
Slovenka Mária Dopjerová-Danthine ve francouzské metropoli našla svůj domov. V knize Paříž, moje láska, můj život popisuje sžívání s nekonvenčním městem, běžný život Pařížanů, jejich zvyky i tradice.
Kniha nemá souvislý děj, nepopisuje žádný příběh. Tématicky zaměřené kapitoly vám představí Paříž a její obyvatele “zevnitř”. Tentokrát nenavštívíte notoricky známé památky, abyste město poznali ve vší kráse, díky této knize se Pařížany stanete sami.
Francouzi, potažmo Pařížané, o kterých toto dílo je, žijí ve srovnání s námi dost nekonvenčně. Zjistíte, proč zde lidé nenosí stejné oblečení dvakrát po sobě, překvapí vás, že muži nejsou tak galantní, jak by měli být, a dozvíte se, jak se správně políbit na přivítanou.
Autorka rozebírá i zdravotnictví nebo systém prázdninových dovolených. Jak to chodí na úřadech,
proč jsou nemocné děti ve školce a co dělat, když se díky stávce Pařížané nemohou dostat do práce? Nechybí ani kapitoly zabývající se kulinářskou tématikou, protože gastronomie k městu na Seině neodmyslitelně patří.
V knize mě zaujalo hodně věcí. Překvapilo mě, že Pařížané plánují návštěvy týdny dopředu, vedou si podrobnou agendu, a téměř nikdy nepozvou přátele spontánně ze dne na den. Také mě udivilo, že nemocné děti jen málokdy zůstávají doma, do školky nebo jeslí chodí i s náloží léků předepsaných pediatrem.
O Paříži už toho bylo napsáno dost. U téhle knihy je sympatické, že autorkou je Slovenka, jejíž mentalita je nám blízká. I když je kniha psána dokumentárním stylem, autorka se nebála být osobní a zpracovat své vlastní zážitky.
Pohled na Paříž očima “skorokrajanky”, je jistě příjemnější než listování v odborném bedekru.
Paříž, moje láska, můj život si však na průvodce nehraje. Jejím úkolem je seznámit čtenáře s rytmem tohoto úchvatného města, poznat ho z jiného úhlu pohledu a dostat se mu pod kůži.
Oceňuji krásnou, téměř snovou obálku knihy, která zaujme na první pohled. Co mi však chybělo, byla obrazová příloha s fotkami a mapkami. Věřím, že díky ní by byl čtenářský zážitek ještě intenzivnější.
Pokud chcete poznat metropoli Francie z jiné stránky, tahle kniha je přesně to pravé.
Francouzi, potažmo Pařížané, o kterých toto dílo je, žijí ve srovnání s námi dost nekonvenčně. Zjistíte, proč zde lidé nenosí stejné oblečení dvakrát po sobě, překvapí vás, že muži nejsou tak galantní, jak by měli být, a dozvíte se, jak se správně políbit na přivítanou.
Autorka rozebírá i zdravotnictví nebo systém prázdninových dovolených. Jak to chodí na úřadech,
proč jsou nemocné děti ve školce a co dělat, když se díky stávce Pařížané nemohou dostat do práce? Nechybí ani kapitoly zabývající se kulinářskou tématikou, protože gastronomie k městu na Seině neodmyslitelně patří.
V knize mě zaujalo hodně věcí. Překvapilo mě, že Pařížané plánují návštěvy týdny dopředu, vedou si podrobnou agendu, a téměř nikdy nepozvou přátele spontánně ze dne na den. Také mě udivilo, že nemocné děti jen málokdy zůstávají doma, do školky nebo jeslí chodí i s náloží léků předepsaných pediatrem.
O Paříži už toho bylo napsáno dost. U téhle knihy je sympatické, že autorkou je Slovenka, jejíž mentalita je nám blízká. I když je kniha psána dokumentárním stylem, autorka se nebála být osobní a zpracovat své vlastní zážitky.
Pohled na Paříž očima “skorokrajanky”, je jistě příjemnější než listování v odborném bedekru.
Paříž, moje láska, můj život si však na průvodce nehraje. Jejím úkolem je seznámit čtenáře s rytmem tohoto úchvatného města, poznat ho z jiného úhlu pohledu a dostat se mu pod kůži.
Oceňuji krásnou, téměř snovou obálku knihy, která zaujme na první pohled. Co mi však chybělo, byla obrazová příloha s fotkami a mapkami. Věřím, že díky ní by byl čtenářský zážitek ještě intenzivnější.
Pokud chcete poznat metropoli Francie z jiné stránky, tahle kniha je přesně to pravé.
(Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla.)
Žádné komentáře:
Okomentovat