pátek 17. října 2014
Jak si žiju 15. 10. - 17. 10. 2014
15. 10.
Ráno: Vstáváme, snídáme. Vyřizujeme na úřadech. Jsem mile překvapená chováním úřednic. Jsem překvapená tak, že odpoledne píšu na magistrát mail s pochvalou. Ať si to holky užijou :) My jsme v knihovně taky rádi, když někoho naše služby potěší :).
Dopoledne: Jsem v práci. Střídám holky z ranní, když jdou na oběd. Je docela poklidný den, nic se neděje. Rozhodla jsem se, že deník trochu omezím a okleštím, momentálně je to pořád dokola a pořád stejně.
Odpoledne: Čtenáři se rozchodili, máme i nové registrace. Málem mě kleplo, když se dívám k počítačům a jeden uživatel tam měl otevřené pivo. Naštěstí šel hned ven a tam ho vypil nebo vylil :-D
Večer: Učení se školákem. Chtěla jsem žehlit nebo vařit oběd na dnešek, ale už se mi fakt nechtělo. Místo toho si se školákem povídáme.
16.10.
Ráno: Po vypravení synka do školy vařím oběd. Mám odpolední, takže to hravě stihnu. Dělám kel, k tomu brambory a sekanou. Jdu hrabat listí, je ho tam zase jak nas*áno. Po zahradě nám lítá bagr. Zabraná do hrabání málem přehlídnu, že musím do práce. Sekaná se nestihla dopéct, dala jsem ji do trouby pozdě.
Odpoledne: Na oběd jdu k mamce, má výbornou zelňačku, po které bych se mohla utlouct. Potkávám se tam s neteří, tak chvíli kecáme. Začala studovat výšku a jde jí z toho hlava kolem.
Za pultem mě pobavila jedna studentka s otázkou, jestli máme " tu druhou korejskou knížku". Nějakou takovou vracela, tak se ptám, jestli je to ten autor nebo někdo jiný nebo jestli zná aspoň název. "To ne, ale vím, že je korejská". Mám aspoň další biblioperličku do sbírky.
Večer: Dopékám tu sekanou :) Těším se na trochu volnější večer s knížkou. Střídám papírovku se čtečkou, u které ve finále usínám.
17. 10.
Ráno: Vypravuju kluka, pak děláme na zahradě. Mám uvařeno ze včera, stresovat nemusím, věnuju se venkovním pracím :) Než jedu do práce, stavujeme se v Polsku pro květák. Bereme i jablka a hrušky, to pravé podzimní ovoce.
Odpoledne: Olepuju knížky z doporučené četby, abychom je měli pro čtenáře i nás rozlišené. Jedna slečna čtenářka tu zapomněla mobil. Kdyby jí zrovna nevolala maminka a my neslyšely s holkama vibrace, tak nevím jak by dopadl. Přes její kamarádku, se kterou tu byla, jsme ji kontaktovaly, ta byla šťastná, že se našel.
Večer: Za chvíli zkontroluju kasu, pozavírám okna a dořadím knížky. Doma mě čeká květák (už zase, ale je to fakt nej jídlo a musím si ho užít, dokud je ještě sezóna). Chci ho už uvařit a obalit, ať nemusím ráno. A proč? Protože budu zase hrabat listííííí, uáááá :-D.
(Měla jsem jít do práce, ale máme výjimečně zavřeno a pražský sraz už nestihnu, takže listí to jistí :)).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat