Dívky hrají Nebe, peklo, ráj

Dočetla jsem moc příjemný románek od spisovatelky Olgy Lipecké: Dívky hrají Nebe, peklo, ráj. Děj se odehrává na počátku dvacátého století na Ostravsku, ve středostavovské rodině. Hrdince Josefce je patnáct let, navenek prožívá ona i její rodina idylku. Ale co vypadá zdánlivě růžově, je ve skutečnosti jiné. Josefka je zamilovaná do Janka, Jankova sestra Francina neodolá Josefčině otci, známému svůdci a milovníku žen. Jeho manželka tyto zálety nese velmi těžce. Díky neustálým hádkám si Josefka a její bratři nesou do budoucnosti pokřivený obraz manželského života. V průběhu let dochází k několika závažným situacím, které vyústí v rozvrat rodinné idyly a vedou k tragédii. Byla jsem mile překvapená, když jsem pátrala po údajích o autorce, zaujal mě totiž styl jejího psaní, při čtení má člověk pocit, jako by sledoval film pro pamětníky. Styl, mluva, výrazy věrně odrážejí dobu, ve které se příběh odehrává. Autorce je něco přes sedmdesát let, začala psát až v pozdním věku a kromě tohoto románku jí vyšel ještě jeden,ve kterém pokračuje v osudech zúčastněných, a soustřeďuje se na Francinu, které ze vztahu s otcem Josefky zůstává nemanželský syn...