Včera jsem se zúčastnila spolu s kolegyní Konferenc-party ve virtuálním prostředí Second Life. Naše knihovna tam má svou virtuální dvojnici, ve které reálné knihovnice, zalogované pod avatarem, poskytují služby čtenářům a navštěvníkům. Měly jsme mluvit o svých zkušenostech s virtuálním provozem knihovny, s přáními návštěvníků.
Mikrofony byly nažhavené, ruce ledové, hlas rozstřesený...takhle to vypadalo zhruba od šesté hodiny večerní, kdy celá konference začala. Účastníků bylo požehnaně, počítač se trochu sekal, proto jsme mluvili stylem "2 v 1 avataru". Neměly jsme odvahu logovat se na střídačku. PC to ustál a my taky :).
Jako knihovnice před lidmi – především dětmi – vystupuji často, ale tohle bylo něco úplně nového a jiného. Mluvila jsem, aniž bych tušila, jestli se počet avatarů shoduje s počtem aktivních posluchačů :). Taky mi trochu chybělo, že jsem neviděla, co posluchač dělá...jestli ho to moje žbleptání baví nebo nudí. Ale podle dotazů, které nám v průběhu povídání chodily, to asi ušlo.
Plni dojmů vymýšlíme, co všechno by se dalo v SL v knihovně podniknout...hlasité předčítání, přednášky..myšlenky v hlavě šrotují.
Tak zase někdy u nás v knihovně na slyšenou i na viděnou
Žádné komentáře:
Okomentovat