Otevřela jsem půjčovnu v pravé poledne, jako každý jiný pracovní den. Někdy děti nakráčí do knihovny hned z oběda, jedni na internet, druzí nabrat čtivo.
Dnes přišel Toníček, můj oblíbenec. Toníček je milý, upovídaný druháček. Přál si knížku o Míšovi Kuličkovi. Potřeboval si dočíst úryvek,který měli v čítance. Šla jsem zmíněnou knížku hledat, podle katalogu měly být v regále nejmíň čtyři kousky. Byl tam jeden, starší vydání, bohužel bez patřičného úryvku.
Toníček hledá dál a říká mi: "Já se ještě podívám, myslím si, že jste se mohla splést". Protože jsem regály prohledávala víckrát a bez výsledku, jen jsem se usmála a šla dopisovat včerejší statistiku. Za chvíli Toníček přišel k pultu, v ruce měl druhou knížku o Míšovi, bohužel taky jinou, než ze které byl úryvek v čítance. Toníček si ji půjčil i přesto, měl radost, že našel aspoň něco.
No a já asi půjdu najít telefonní číslo na očaře :) .
Žádné komentáře:
Okomentovat