pátek 29. března 2013

Diplomatova žena



Román Diplomatova žena vypráví téměř neuvěřitelný příběh židovské Polky Marty Nedermanové, která působila v odboji proti fašistům. Při jedné akci byla zatčena a skončila v nacistickém vězení, kde prožívala nekonečné útrapy. Přichází konec války a Marta se při osvobozování potkává s americkým vojákem Paulem. Když je náhoda svede dohromady podruhé, zamilují se do sebe a plánují společnou budoucnost.
Cesty osudu jsou však nevyzpytatelné a naděje na šťastný život berou za své. Marta se dozvídá, že letadlo, ve kterém její snoubenec letěl, se zřítilo a nikdo nepřežil. Zoufalá a těhotná mladá žena přijímá nabídku k sňatku britského diplomata.
Marta buduje rodinné hnízdo v Londýně po boku svého muže a malé dcerky, zároveň pracuje jako sekretářka na ministerstvu. Poklidný život se mění v drama, když Marta přislíbí pomoc britské špionážní službě v boji proti komunistickému nepříteli. Klíčovou osobou, která Martu může dovést k důležitým dokumentům, je člověk z její minulosti. Tajná mise se mění v boj o život, pomyslné dveře mezi Východem a Západem se pomalu zavírají a Martě hrozí, že se nedostane zpátky domů.
Knihy Pam Jenoff se čtou jedním dechem a tahle není výjimkou, můžu ji doporučit všem, které zajímají osudy lidí ve 2. světové válce.

Bílý kůň



V současné době se na výsluní popularity vyhřívají dystopické romány. Zaměřují se na pesimistické a chmurné vykreslení naší společnosti v blízké budoucnosti. Baví i mě, takže sleduju knižní trh a když něco vyjde a dostane se mi to do rukou, čtu a čtu. 
Jednou z takových knih je debut Novozélanďanky, která žije v USA, Alex Adamsové s názvem Bílý kůň. Ihned po vydání se stala bestsellerem a je považována za jednu z nejlepších knih s touto tématikou.
Zoe je třicet let a posledních pět let svého života tráví v jakémsi vzduchoprázdnu. Po tragické smrti manžela se pohybuje pouze mezi svým bytem a výzkumným ústavem, kde pracuje jako uklízečka.
Monotónnost života Zoe svým způsobem uklidňuje, snaží se najít vnitřní klid a rozhodnout se, co se svým životem podnikne dál. Najednou se všechno mění, když lidé v jejím okolí začnou umírat na záhadný virus pojmenovaný Bílý kůň. Nákaza se lavinovitě šíří po celém světě, lidstvu hrozí vyhynutí.
Zoe je odkázaná sama na sebe a musí přežít v postapokalyptickém světě, kde na každém kroku číhá nebezpečí. Lze existovat ve světě, ve kterém zbylo jen deset procent obyvatel, a ti chtějí přežít za každou cenu?

Pandemonium




Pandemonium je pokračováním dystopického románu Delirium. Leně se podařilo utéct do Divočiny, bohužel ne s Alexem. Setkání se skupinou Nežádoucích zcela mění její život. Lena ví, že vše, co doposud prožila je pryč.  Její rodina a blízcí přátelé jsou pro ni navždy ztraceni. Nežádoucí plánují přechod do Zombielandu, což je přezdívka pro svět, kde žijí vyléčení. Lena sleduje Juliana, syna zakladatele ABADu , hnutí, které usiluje o naprosté vyléčení americké společnosti z lásky.  Lena zjistí, že ji k Julianovi něco táhne. Jenže Lena patří mezi Nežádoucí, které Julian bytostně nenávidí. Jakým směrem se jejich vztah vyvine?  I tentokrát je děj napínavý, osudy Leny a jejich nových přátel jsou velmi barvitě vylíčeny. Kapitoly příběhu jsou rozděleny na „Teď a „Tehdy“, máme tedy možnost sledovat dvě linie Leniny životní cesty.
Pandemonium se mi líbilo hodně, i když jsem měla zpočátku problém právě s rozdělením příběhu na dvě časové roviny. Jakmile jsem se ale začetla, šlo to jako po másle :-).

sobota 16. února 2013

Nepřítel mého nepřítele

Druhé setkání s rodinou Bavettových. Jak já se na něj těšila!! Z prvotiny Kateřiny Petrusové jsem byla nadšená a tak jsem neodolala ani pokračování.
Tentokrát se děj točí kolem staršího z bratrů, Roberta. 
Z prvního dílu ho známe jako podmračeného nepřístupného bručouna. Jakýpak bude teď?
Zvlášt, když má co do činění s bývalou policajtkou Joan, která se ho chystá zabít?
Joan je vydírána dealerem drog Torem, který jí unese tříletou dceru Amy. 
Toro malou nevrátí, pokud Joan nezabije Roberta Bavettu. Zoufalá matka souhlasí a pod falešnou identitou se jí podaří k Robertovi proniknout. Dokonce pro něj pracuje jako sekretářka. Jednoho dne jí Toro v přestrojení za poslíčka do práce doručí pistoli, je na čase splnit úkol...
I tuhle knihu, stejně jako Nebezpečnou lásku, jsem přečetla za jeden den. Autorka píše dobře, dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Moc se mi líbí i dialogy, jsou vtipné, ale tak akorát. Nemám ráda, když se autor snaží být vtipný za každou cenu. Jediné, co bych vytkla, je větší vulgarita hrdinů. Nejsem puritán, umím taky solidně nadávat, ale tady se mi to zdálo přehnané. Zvlášť, když si pamatuju, že v Nebezpečné lásce takoví přisprostlíci nebyli. Třeba Johnny. Až jsem z něj byla trochu zklamaná, v první knize na mě působil příjemněj, tady mi připadal jako pěkný protiva.
Další změnou byl styl vyprávění, zatímco Nebezpečná láska je vyprávěna z pohledu Paige, tady se v každé kapitole střídají Joan a Robert, takže máme možnost poznat ty dva takové, jací opravdu jsou, jejich pocity i nálady. 
Celkově mám z knížky příznivý dojem, nezklamala mě a doufám, že se s Bavettovými ještě setkáme. Docela bych brala něco víc o Johnnym nebo Henrym - sice to nejsou přímo "Baveťáci", ale do mafiánského gangu patří :-). A Henry si o to přímo říká, v knížce působil docela tajuplně.
Chválím i obálku, která ladí s obálkou Nebezpečné lásky, moc hezky se mi obě vyjímají v knihovničce :-).

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)


Deklarace smrti

Svět roku 2140 je na hony vzdálený tomu našemu současnému. Lidstvo našlo lék na nemoci, porazilo smrtelnost a tak někteří z nich mohou žít věčně. Jenže jak zařídit, aby se svět nepřelidňoval? Zbývá jediné řešení - omezit porodnost. Proto byla přijata Deklarace, která nařizuje, že lidé mohou mít jen jedno dítě. Porušení zákona se trestá. Děti, které se narodily "navíc" jsou zařazeny do ústavu Grange Hall pro Přebytečné. Tam se učí domácím pracem, aby mohli sloužit Vyvoleným.
Jednou z Přebytečných je patnáctiletá Anna.
Díky důkladnému vymývání mozku je Anna přesvědčená, že její rodiče jsou špatní lidé, kteří neměli dopustit, aby se narodila.
Anna se snaží být dobrou Přebytečnou, připravuje se na službu pro Vyvolené. Svědomitě si plní své povinnosti a doufá, že tím odčiní, co její rodiče spáchali.
Jednoho dne je klid Grange Hallu narušen. Přichází nový Přebytečný. Petr je jiný než ostatní. Ihned dává všem najevo, že s Deklarací nesouhlasí a Anně oznámí, že zná její rodiče.
Správkyně ústavu, paní Pincentová nechává Petra zavřít na samotku, plánuje jeho zabití, protože cítí, že Petr je schopen rozvrátit celý ústav, který ona tak pečlivě budovala.
Anna, která je zprvu nedůvěřivá si uvědomí, že na Petrově vyprávění něco je. Nechá se zavřít na samotku, aby spolu mohli utéct....
Román Deklarace smrti se svým tématem řadí mezi knihy s dystopickou tématikou. Tentokrát je na programu nesmrtelnost. Vyvolení berou léky na Dlouhověkost, je jasné, že jich na světě může být jen omezený počet, proto je povoleno jen jedno dítě. Připomíná mi to trochu situaci v Číně.
Deklarace smrti se čte dobře, je v ní dobře popsáno, jak lze někomu vymýt mozek a dokonale jej "zblbnout" natolik, že pohrdá sám sebou. Někdy jsem měla sto chutí Annou zatřást a říct jí, ať toho svého fanatismu nechá.
Knih s dystopickou tématikou je na knižním trhu hodně, Deklarace smrti dokonce vychází už podruhé, první náklad byl vyprodán ještě v době, kdy dystopie nezažívala takový boom jako dnes. Za své mluví také obálka knihy, která je u tohoto aktuálního vydání mnohem hezčí než u prvního. 

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)


pátek 8. února 2013

Podzimní vražda


Třetí případ zkušené kriminální inspektorky Malin Forsové se odehrává na podzim.
Místní aristokraté byli z ekonomických důvodů nuceni prodat svůj zámek. Nový majitel, zbohatlík Jerry Petersson, je však jednoho dne nalezen mrtvý. Policisté v čele s Malin podezřívají bývalé majitele zámku, kteří se s prodejem svého majetku nemohli smířit. Vyšetřování odhalí dávná tajemství a na povrch vyvěrají staré křivdy, které znovu rozvíří vztahy mezi obyvateli Linköpingu.
Malin má problém nejen s případem, ale především sama se sebou. Od té doby co uzavřela poslední případ  při kterém její dcera Tove málem zemřela, Malin totálně propadá svému démonu – pití. Opouští muže i Tove a utápí se v alkoholu. Jenže je potřeba zjistit, kdo zabil Jerryho Peterssona, zvláště když je hlavní podezřelý také nalezen zavražděný…
Brilantní příběh, ve kterém je skvěle vylíčen počínající rozpad osobnosti způsobené alkoholem, jakož i vztahy mezi lidmi, je psán zvláštním stylem, který k autorovi již patří. Máme možnost sledovat zavražděné díky jakémusi vnitřnímu hlasu, kterým ke čtenáři promlouvají.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti



Šestnáctiletý Jacob má krásný vztah se svým dědečkem, který mu rozumí nejvíc z celé rodiny. Chlapec u něj tráví svůj volný čas nasloucháním tajuplným příběhům, které mu dědeček vypráví.  Jako malý chlapec žil v sirotčinci na anglickém ostrově ve společnosti mnoha podivných dětí. Jedno umělo levitovat, druhé se narodilo se dvěma obličeji… Proč by tomu Jacob nevěřil, když mu dědeček ukázal fotografie, na kterých jsou tyto děti zachyceny?
Jednoho dne se však Jacob najde dědečka těžce zraněného. Ještě než starý muž zemře, naléhá na vnuka, aby se vydal na ostrov a navštívil zmíněný sirotčinec.
Román, jenž je autorovým debutem, vzbudil veliký rozruch nejen námětem, ale také grafickým zpracováním. Kniha je doprovázena dobovými fotografiemi, které skvěle doplňují děj příběhu a přispívají tak k jeho tajemné a místy i děsivé atmosféře. 
Anotace na obálce byla hodně zavádějící, to co jsem původně čekala, se vyvrbilo v něco jiného, ale nevadí, i tak se mi knížka hodně líbila. Doufám, že i pokračování bude s těmi úžasnými fotkami, které jsou někdy až děsivé - právě pro to, že tak věrně knížku doplňují.