Čtení je tady

V prosinci po mně nic nechtějte. Přijelo čtení. Ono tedy přijíždí průběžně, ale s tím naším pidičtenářem nenafotím nic, přes co by zrovna nelezl nebo tam neměl aspoň ruku. Tak jsem to dneska všechno posbírala a udělala jednu světýlkovku.

Vážka

Píše se rok 1980. Je těsně před Vánocemi, když se zřítí letadlo mířící z Istanbulu do Paříže. Na palubě byla kromě dospělých i dvě nemluvňata, sh odou okolností holčičky, navíc narozené ve stejnou dobu. Neštěstí přežila jen jedna. Je to Lyse-Rose z bohaté rodiny Carvilleových nebo Emilie, která se narodila manželům Vitralovým, prostým, obyčejným lidem? Napadá vás to co mě? Že stačí udělat testy DNA a jsme doma? Bohužel v roce 1980 taková možnost neexistovala. Rozhodující bylo soudní rozhodnutí, které ovlivnilo další dívčin osud.
Ani moc či peníze nepomohly Carvilleovým v boji o děvčátko, to bylo nakonec přiřknuto Vitralovým.
Carvilleovi si najímají soukromého detektiva, který osmnáct let pátrá po pravé identitě dívenky, médií zvané Vážky.

Crédul Grand-Duc pracuje jak pro Carvilleovy, zároven se stýká i s rodinou Vitralových. Osmnáct let sleduje Vážčin život, aniž by si uvědomil, že řešení celého problému má přímo před nosem...
Dozví se dívka, kdo doopravdy je? Carvilleová nebo Vitralová? Zatím jí  musí stačit jméno Lylie, zkratka jmen Lyse-Rose a Emilie...

Autor vytvořil barvitý, členitý a především čtivý příběh. Přiznám se, chvíli mi trvalo než jsem se začetla, najednou se na vás doslova vyvalí hodně postav. Jakmile jsem se zorientovala a zvykla si na střídání časových rovin, nemohla jsem se odtrhnout.

Ve Vážce se skrývá vše. Rodinné drama, detektivka a tím vším se proplétá nitka milostného vzplanutí mezi Lylie a Marcem, se kterým vyrůstala. Bude mít láska zelenou nebo dostane stopku kvůli možným rodinným vazbám?
Než se svět seznámí s převratným objevem DNA, bude napětí ještě chvíli trvat. 

Co se dělo během oněch osmnácti let se dozvídáme prostřednictvím deníku, který si vedl soukromý detektiv Grand-Duc. Poznáváme tak nejen Lylie, ale také její prarodiče a především bohaté Carvilleovy, kteří pátrání zasvětili celý život a nemalé finanční prostředky.
Na čí straně je pravda? Byť jsou Vitralovi díky své skromnosti a cti víc sympatičtější než nabubřelí milionáři, kladete si otázku - čí je opravdu Lylie? Jak by probíhalo vyšetřování, kdyby soud rozhodl ve prospěch druhé rodiny?

No, jen přemýšlejte, čtěte a užívejte si příběh, který vás bude napínat až do morku kostí. Přijdete na Vážčinu totožnost sami nebo budete ke konci románu lapat po dechu a spílat autorovi, že vám málem přivodil infarkt?

Vážka je pro mě jedno z letošních knižních překvapení, které můžu směle doporučit. 

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros media a. s.)

Krotitel

Mladičké Victorii, která byla delší dobu pohřešovaná, někdo šeredně ublížil takovým způsobem, že dívka zůstává slepá, hluchá i němá. Ke všemu se stává obětí dopravní nehody, na jejíž následky bohužel umírá. Do pátrání po hrůzném pachateli se zapojují policisté z Fjällbacky v čele s Patrikem Hëdstromem.

Patrik kromě pracovních věcí řeší i řadu osobních. S manželkou Erikou se starají o tři děti, přičemž se oba snaží skloubit kariéru a rodinu.
Ctižádostivá Erika momentálně píše knihu o vražedkyni, která si odpykává trest za vraždu manžela. Za Lailou jezdí do vězení, ale žena o svém činu nechce mluvit.
Zatímco Patrikův tým hledá spojitosti mezi staršími případy pohřešovaných dívek a Victorií, Erika navštíví dům, kde Laila zavraždila svého muže.
Na povrch vycházejí zajímavé události, které nasvědčují tomu, že oba případy mají něco společného...
Co je pojítkem mezi vraždou muže, jež se odehrála před třiceti lety a případem znetvořené Victorie?

Krotitel je již devátou knihou ze série kriminálních příběhů zasazených do oblasti tajemné Fjällbacky ve Švédsku.
I tentokrát autorka používá osvědčené schéma, kdy se minulost prolíná se současností. Camilla Läckberg umí mistrně vykreslit atmosféru švédského venkova. 
Její detektivky se netočí jen kolem spáchaného zločinu, velkou pozornost věnuje právě svým knižním hrdinům. Do popředí vystupují manželé Erika a Patrik, kteří od prvních příběhů ušli pořádný kus cesty. Může se vám stát, že se s nimi tak trochu ztotožníte - vždyť kdo z nás, zaměstnaných rodičů, neřeší stejné problémy jako oni? O to víc jsou sympatičtější - mají své chyby, které si umějí přiznat. Zároveň umí táhnout za jeden provaz.

Je-li Krotitel vaše první setkání s tvorbou Camilly Läckberg, budete asi v některých částech knihy trochu tápat. Mnohé události a situace započaly v předchozích románech, takže v Krotiteli pokračují nebo mají určité vyústění. To už tak v knižních sériích bývá, zároveň je to však dobrá příležitost si je přečíst. Já to taky četla na přeskáčku a vůbec to nevadilo :-)

Krotitel je výborná detektivka, které nechybí čtivost, napětí a šokující rozuzlení. Camilla Läckberg je nejen krásná žena, především je to autorka, která má dar napsat detektivku tak nějak "lidsky". Právem užívá titul "Královna severských detektivek".

/Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros media a. s./

Bílá je barva kouzel

Uplynul právě rok od chvíle, kdy Stacey, studentka střední internátní školy a zároveň čarodějka, zachránila svou nejlepší kamarádku Dreu, které kdosi usiloval o život a posílal jí tajemné výhrůžné zprávy. Stacey měla v té době děsivé noční můry. Ty se opět vrací, tentokrát je v ohrožení samotná Stacey. Také jí někdo posílá děsivé vzkazy. Dívku v jejich snech pronásledují duchové zavražděných, které znala…Opět ji před něčím varují. Stacey má dost problémů se svým vztahem k Chadovi, se kterým chodí. Cítí také výrazné ochlazení přátelských vztahů z Dreiny strany, k tomu všemu se ji snaží kontaktovat podivínský student Jacob, který jí řekne, že se mu zdají sny o tom, že Stacey zemře. Navíc má Jacob stejný vztah k magii jako ona. Chtě nechtě, musí spojit síly, aby dopadli vraha. Rodí se mezi nimi křehký vztah. Vyústí v přátelství nebo lásku? Může vůbec Stacey Jacobovi věřit? Navíc její přítel Chad se cítí být novým kamarádem ohrožený, což je příležitost pro Dreu, která jej nepřestala milovat. Parta studentů musí rázem zapomenout na vzájemné osobní nevraživost a  táhnout za jeden provaz, aby Stacey zachránili.

Modrá je barva nočních děsů

Stacey je mladičká studentka střední internátní školy. Se svou nejlepší kamarádkou Dreou sdílí nejenom pokoj, ale také city k Dreiině bývalému klukovi Chadovi. Stacey je čarodějka, od své babičky se naučila používat kouzla a čáry. 
Všichni si už na její rituály docela zvykli, i když ji mnozí studenti považují za podivínku. Před svými přáteli Stacey skrývá tajemství. Trpí nočními můrami, ve kterých se jí zdá o tom, že je Drea ve smrtelném nebezpečí. Stacey je zoufalá, děsivé sny většinou končí tím, že se počurá. Ví, že se jí tímto sny pokouší něco naznačit, jenže tohle přece svým přátelům prozradit nemůže. 

Když začnou Drei chodit výhružné vzkazy a podivné dárky, musí Stacey s pravdou ven. Už jednou její noční můry vedly k vraždě, kterou viděla ve snu, ale nemohla ji ovlivnit. Podruhé se to již nesmí opakovat. Dívky se snaží zjistit, kdo je tajemný pronásledovatel a pisatel výhrůžných vzkazů. Drea má před sebou jen pár dní života, stihne Stacey pomocí kouzel a čar odvrátit děsivý osud? A co její city k Chadovi, může se na něj spolehnout nebo se má bát, že by mohl být tím, kdo je ohrožuje?

 Napínavý příběh ze středoškolského prostředí okořeněný trochou magie upoutá každého, kdo dává přednost napětí a rád se bojí. Já si tuhle knížku půjčila ještě v době, kdy jsem dělala na dětském oddělení, protože tohle téma mě zajímá, a taky jsem chtěla mít přehled o tom, co čtou dnešní teenagerky. No a druhý díl, který se jmenuje Bílá je barva kouzel, jsme dostali letos na dospělé oddělení :-)

Česká služka po dvaceti letech aneb Byla jsem au-pair

Tento román je volným pokračováním autorčiných vzpomínek na studentská léta, kdy pracovala jako vychovatelka malých dětí, které zúročila v knize Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Uplynulo dvacet let, Petra má tři děti, které chtějí prázdniny trávit po svém a maminka do jejich plánů jaksi nezapadá... Aby Petra předešla hrozícímu smutku a začínající krizi středního věku, rozhodne se, že prázdniny stráví jinak, než byla zvyklá. Vzpomene si na dávné zkušenosti s hlídáním dětí a rozhodí sítě mezi známými, aby jí pomohli s hledáním vhodné rodiny. Dcera známých jí dohodí dvouměsíční hlídání malých holčiček v Anglii. Petra neváhá a míří vstříc novému dobrodružství. Těší se, že si procvičí angličtinu, zúročí letité zkušenosti s výchovou dětí a pozná nové lidi. Petra si pomalu, ale jistě získává sympatie svých svěřenkyň. Má pocit, že kamarádku může získat i ve své zaměstnavatelce, ale opak je pravdou. Velká Británie je konzervativní země, která si potrpí na společenské postavení. Petra se dopouští chyby, když matce svěřených dívek nabízí na plánované dovolené hlídání zdarma. Dostává výpověď a odjíždí do Skotska, kde získává další životní zkušenost jako pomocná síla ve fast foodu.

Autobiografické vyprávění z pera oblíbené české spisovatelky lze brát také jako návod pro dívky, které chtějí práci au-pair vyzkoušet a ocení rady i zkušenosti z praxe.

Jak se stát Britem

Autor této knihy, původem Maďar, před začátkem druhé světové války přijel do Londýna na pár dní, aby zde napsal o Mnichovské dohodě. V Anglii nakonec zůstal navždy. V knize Jak se stát Britem formou vtipných fejetonů popisuje zvyky a tradice Angličanů. V této ostrovní zemi je vše jinak. Kdo se chce stát pravým Britem (či Angličanem – jak je libo), musí ovládat pravou anglickou konverzaci, která je dlouhá, nudná a v podstatě o ničem. Existují určité situace, kdy pravověrný Angličan nesmí odmítnout čaj. Jste-li u někoho na návštěvě, nesmí vás překvapit, že v pět hodin ráno dostanete svůj první šálek čaje, který musíte přijmout s úsměvem, i když je tento čas pro vás v podstatě půlnoc. Nákupy v Británii – ty vyžadují milovníky dlouhých front. Stání ve frontě – to je pro Angličany typické, stejně jako je toreador pro Španěla. Nakupování je věc společenská, jejím účelem je pomoci obchodníkovi od zboží, které se mu hromadí a překáží. Aby se člověk stal hodnověrným Britem, musí si osvojit mnoho specifických tradic, tak typických pro tento svérázný, na první pohled citově chladný národ. Humorná příručka George Mikese potěší všechny milovníky staré dobré Anglie, je psána natolik vtipně, že si ji oblíbili i samotní Angličané.

Krysáci

Se školákem jsme četli úžasnou knížku, kterou napsal Jiří Žáček na motivy úspěšného Večerníčku. Jmenuje se Krysáci a měla velký úspěch nejen u školáčka, ale i u mě. Nasmáli jsme se, pan Žáček svůj humor opravdu nezapře.

Příhody krysáků Huberta a Hodana, kteří žijí na vizovickém smetišti, pobaví děti i dospělé. Krysáci bydlí v šuplících starého šicího stroje, vlastní sádrového trpaslíka Ludvíčka, který nemluví a se vším souhlasí..proč asi? :D. Poklidné soužití kamarádů "naruší" (v dobrém slova smyslu) potkan Eda z Prahy, který s valašskými ogary prožívá různá dobrodružství. Na jednu stranu je trochu vyčůraný, všeználek a všudybýlek, dokáže být ale zároveň kamarádský.

A jaké příhody zažívají? To si přečtete v knížce, je opravdu výborná a čtivá. :)

A jen pro zajímavost: Asi v polovině rozečtené knížky se mě školáček ptá: "Mami, co je to ten "Tožogar"? Když totiž chtěli krysáci něco probrat nebo zařídit, oslovovali se mezi sebou "tož, ogare"...:D

Birlibán

Se školákem máme rozečtenou nádhernou knížku Eduarda Petišky Birlibán.
Kluk se zvláštním jménem, který zlobí rodiče, nerad si uklízí hračky a šťourá se v jídle.
Jeho oblíbený maňásek zajíček Janeček díky němu přijde o jedno ucho.
Vydávají se spolu do Maňáskova, kde Janeček dostane ouško nové.
Cestou zažívají různá dobrodružství, Birlibán poznává důsledky svých prohřešků.
Cestou do Maňáskova procházejí Bonbonovicemi, Lenošindou, Neposluchovem nebo Nepořádnou Lhotou. Potkávají nové kamarády. Jak celé vyprávění končí? To my ještě nevíme ;-).
Musela jsem knížku doporučit, je opravdu úžasná, když školák při čtení usne, čtu si i sama :).
Je to knížka, která má nějakých padesát let, ale pořád je aktuální a velmi čtivá. Nadchne malé i velké.

Hra na Betsy Bowovou

Nenápadná, útlounká knížka z dávno neexistující edice Veronika nakladatelství Albatros mi učarovala už před lety a čas od času se k ní vracím. Znám ji skoro zpaměti, přesto mě v ní vždycky něco překvapí.
Dívčí románek s nádechem tajemna Hra na Betsy Bowovou napsala australská spisovatelka Ruth Park někdy v roce 1980, u nás vyšel o pět let později.
Hlavní hrdinkou je čtrnáctiletá Lynette, která se sama přejmenovala na Abigail po odchodu svého otce k jiné ženě.
Abigail se přátelí s dětmi své sousedky, chodí s nimi hrát. Při jedné hře venku zahlédnou podivnou dívenku, která jakoby nepatřila do současného světa..
Abigail dívku sleduje a najednou se ocitá v Sidney, v sedmdesátých letech 19. století, kdy pevnou rukou vládla královna Viktorie..
Abigail se setkává s rodinou Bowových a Talliskerových a dozvídá se, že se nedostane domů dřív, dokud pro jejich rodinu nezachrání tajemný Dar - k čemuž je podle věštby předurčena.
Tento zážitek přehodnocuje Abigailin postoj k otci, dívka poznává, co je v životě důležité.
Setkání s touto rodinou má pro Abigail velký vliv i v jejím budoucím životě...

Lila Black - Zachovej klid

Když jsem dneska zapisovala nové knihy, které nám přišly na oddělení, zaujala mě jedna z nich. Román Justiny Robson Lila Black - Zachovej klid. Dovolím si zde ocitovat kompletní anotaci, protože jsem knížku ještě nečetla. Hned mě napadlo, že je to Terminátor pro teenagery :-). "Když roku 2105 vybuchla Kvantová bomba, všechno se změnilo. Tkanivo vesmíru se nově zformátovalo a celá realita se mírně posunula. Bylo objeveno pět nových světů. A všichni obyvatelé planety Země se musí nově vyrovnávat s existencí elfů, elementálů, víl nebo démonů. Magie a kouzla vpadly do pozemského světa a jsou mnohem nebezpečnější než nejvyspělejší technologie. Lila Black, speciální agentka, o tom ví své. Z pokraje smrti ji zachránilo přetvoření jejího lidského těla do kovového monstra, stala se kyborgem divize Umělé inteligence. Při Bojovém standardu se její výzbroj a výstroj rovná vybavení malé armády. A Lila nemá tušení, kde končí ona a začíná její vlastní vnitřní UI. A navíc při svém prvním úkolu spadne rovnýma nohama do Hry, která jí vezme i důvěru ve vlastní city."

Vypadá to hodně zajímavě, ani bych neřekla, že je to knížka určená mládeži. Zaujala mě ještě jedna věc - překlad Lindy Bartoškové, která je dvorní překladatelkou Stephena Kinga.

Bibi

Když mi bylo asi tak deset, četla jsem knížku Bibi od dánské spisovatelky Karin Michaelisové. Není to moc známé dílo, o to víc si zaslouží, abych se o něm zmínila.
Bibi je knížka o stejnojmenné hrdince, která vyrůstá jen s otcem, maminka jí zemřela. Tatínek je přednosta stanice, díky mamince je Bibi potomkem hrabat. Bibi, která se jmenovala původně Ulrika, a jméno si vyměnila s kamarádkou, je rozverná dívenka. Tatínek ji nezvládá, a proto odjíždí Bibi na zámek svých prarodičů. Tam, svázaná přísnými pravidly, se necítí příliš dobře. Srdcem je pořád u svého tatínka. Prarodiče nemůžou překousnout, že se jejich dcera vdala za obyčejného člověka bez šlechtického titulu. Malá Bibi zažívá různá dobrodružství, má prořízlou pusu a ničeho se nebojí. Něčím mi připomíná Pippi dlouhou punčochu.
Ty severské holčiny jsou všechny stejné, koukám :))

Děti z Bullerbynu

Příjemně mě překvapilo, že se v anketě Kniha mého srdce do top 12 dostala dětská kniha Děti z Bullerbynu. Moc ráda jsem ji jako malá četla a vracím se k ní i dnes. Zrovna ji čteme se sedmiletým synem, které mu se vyprávění o partě švédských dětí moc líbí.
Myslím, že hrdiny půvabného vyprávění Astrid Lindgrenové není potřeba blíže představovat. Lasse, Bosse, Lisa, Anna, Britta a Olle jsou známí už přes padesát let - kdo by to byl řekl!.
Jejich veselé příběhy jsou zároveň jakousi kronikou života ve Švédsku a ačkoliv od prvního vydání uplynulo už tolik let, neztratily nic na poutavosti a aktuálnosti.