Paříž, moje láska, můj život

zdroj: Chrudimka.cz

Paříž. Známe ji jako město lásky. Strávit zde dovolenou nebo aspoň prodloužený víkend je snem mnoha z nás. A co teprve v Paříži žít, mít ji pro sebe každý den, jaké to asi je?

Slovenka Mária Dopjerová-Danthine ve francouzské metropoli našla svůj domov. V knize Paříž, moje láska, můj život popisuje sžívání s nekonvenčním městem, běžný život Pařížanů, jejich zvyky i tradice.

Kniha nemá souvislý děj, nepopisuje žádný příběh. Tématicky zaměřené kapitoly vám představí Paříž a její obyvatele “zevnitř”. Tentokrát nenavštívíte notoricky známé památky, abyste město poznali ve vší kráse, díky této knize se Pařížany stanete sami.
Francouzi, potažmo Pařížané, o kterých toto dílo je, žijí ve srovnání s námi dost nekonvenčně. Zjistíte, proč zde lidé nenosí stejné oblečení dvakrát po sobě, překvapí vás, že muži nejsou tak galantní, jak by měli být, a dozvíte se, jak se správně políbit na přivítanou.
Autorka rozebírá i zdravotnictví nebo systém prázdninových dovolených. Jak to chodí na úřadech,
proč jsou nemocné děti ve školce a co dělat, když se díky stávce Pařížané nemohou dostat do práce? Nechybí ani kapitoly zabývající se kulinářskou tématikou, protože gastronomie k městu na Seině neodmyslitelně patří.

V knize mě zaujalo hodně věcí. Překvapilo mě, že Pařížané plánují návštěvy týdny dopředu, vedou si podrobnou agendu, a téměř nikdy nepozvou přátele spontánně ze dne na den. Také mě udivilo, že nemocné děti jen málokdy zůstávají doma, do školky nebo jeslí chodí i s náloží léků předepsaných pediatrem.

O Paříži už toho bylo napsáno dost. U téhle knihy je sympatické, že autorkou je Slovenka, jejíž mentalita je nám blízká. I když je kniha psána dokumentárním stylem, autorka se nebála být osobní a zpracovat své vlastní zážitky.
Pohled na Paříž očima “skorokrajanky”, je jistě příjemnější než listování v odborném bedekru.

Paříž, moje láska, můj život si však na průvodce nehraje. Jejím úkolem je seznámit čtenáře s rytmem tohoto úchvatného města, poznat ho z jiného úhlu pohledu a dostat se mu pod kůži.

Oceňuji krásnou, téměř snovou obálku knihy, která zaujme na první pohled. Co mi však chybělo, byla obrazová příloha s fotkami a mapkami. Věřím, že díky ní by byl čtenářský zážitek ještě intenzivnější.

Pokud chcete poznat metropoli Francie z jiné stránky, tahle kniha je přesně to pravé.

(Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla.)

Clařino tajemství

Jak pevná jsou rodinná pouta, kolik bolesti může člověk unést? Může jedno tajemství zničit celou rodinu a přetrhat mnohdy jemné nitky soudržnosti mezi jejími členy?

Clara Morvanová je hrdá žena, která během první světové války přišla o manžela a sama poté vychovala dva syny, Édouarda a Charlese. Oba se oženili, přivedli na svět děti a zajistili tak pokračovatele rodu. Clara by mohla být spokojená. Jedné letní noci roku 1945 ji však probudí výstřel. Édouard je mrtvý.
Clara je svědkem události, která by mohla ovlivnit životy celé rodiny. Pro blaho všech je tedy Édouardova smrt vedena jako sebevražda. Clařino tajemství znají jen dva lidi. Nebo v tu osudnou chvíli byl vzhůru ještě někdo?

Kořeny rodinné tragédie sahají do bouřlivých let druhé světové války. Zatímco Édouard je strávil doma kvůli tělesné vadě, Charles narukoval k letectvu. V bitvě na Sommě byl jeho letoun sestřelen a on padl do německého zajetí. Mezitím Charlesova žena Judith, která byla Židovka, skončila i s nejmladší dcerkou v koncentračním táboře, kde obě zahynuly.
Po návratu Charles ztratil chuť do života, musel však fungovat jako hlava rodiny a postarat se nejen o své dva syny, kteří mu zbyli, ale i o potomky zemřelého bratra. Podaří se mu udržet osudné tajemství pod pokličkou jak nejdéle to půjde?

Román Clařino tajemství je rodinnou ságou zabírající několik desítek let po druhé světové válce. Členové rodu Morvanových prožívají své osobní příběhy, které autorka v knize podrobně sleduje. Podařilo se jí vystihnout podstatné detaily charakterů svých postav. Clara působí jako majestátní žena, hrdá příslušnice klanu, pro niž je rodina nadevše. Charles se léta utápí ve vlastní bolesti, nemá sílu ani chuť čelit běžnému životu. Kvůli své zatvrzelosti se stává nejméně sympatickou postavou knihy, byť pro něj můžeme mít v jistých okamžicích pochopení. Asi nejvýrazněji působí nekonvenční a na svou dobu poměrně odvážná Marie, Édouardova dcera, která se vydá ve stopách strýce Charlese a vystuduje právo, a také její bratr Alain, k němuž strýc Charles cítí neskrývanou averzi.

Françoise Bourdin napsala rozsáhlý rodinný příběh, v němž se jen zdánlivě nic neděje. Nechává čtenáře nahlédnout do nitra rodiny, podrobně si všímá vzájemných vztahů mezi jejími členy, kteří řeší běžné starosti a problémy. Léta plynou, dospělí stárnou, děti vyrůstají a hledají místo v životě. Clařino tajemství mezitím pomaloučku bublá pod pokličkou, aby na povrch vyvřelo ve chvíli, kdy to nikdo nečeká.

Jak pevná jsou rodinná pouta, kolik bolesti může člověk unést? Může jedno tajemství zničit celou rodinu a přetrhat mnohdy jemné nitky soudržnosti mezi jejími členy? Nejen tyto otázky román zodpovídá, nabízí také pohled na francouzskou společnost druhé poloviny dvacátého století, kdy se morálka pomalu uvolňovala, ale i přesto některé věci zůstávaly tabu.

Příběh ocení milovníci rodinných ság a příběhů, v nichž hlavní roli hrají francouzské reálie, zde je to konkrétně rušná Paříž v kontrastu s malebným a klidným venkovem, jejichž barvitý popis dotváří atmosféru knihy.

(Knihu k recenzi věnovala Albatros Media, recenzi si můžete přečíst také na webu knižního komunitního portálu Zeedee.com, kterému tímto děkuji za poskytnutí recenzního výtisku)

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Zdi tvé

Dočetla jsem starší počin, který letos znovu vydalo Motto. Zdi tvé od Michaela Třeštíka. Kdysi jsem kolem něj brousila v knihovně při plácání knížek (neboli každovečerním rovnání v regálech). Nikdy jsem ho však blíže nezkoumala, ani nevím proč. Navíc jsem vždy měla co číst, takže jsem si říkala, že snad někdy... Vzpomněla jsem si na něj znovu po přečtení recenze u Hanky z blogu ...na skok jinam... , který mimochodem doporučuju všem milovníkům dobrých knih a divadelní kultury.

Zdi tvé vyšly poprvé v roce 1988 a získali si přízeň českých čtenářů. Hlavní hrdina Hynek je umělec, výtvarník. Potýká se nejen s náročným pracovním úkolem, který mu ztěžuje hned několik faktorů (kolega alkoholik, bezpečnostní předpisy), ale také s krachem manželství. Hynkova žena Dana je po autonehodě upoutána na invalidní vozík. Dříve aktivní novinářka se s novou situací jen těžko smiřuje. Stěhuje se k sestře Soně, která je zahořklá. Osudy těchto stěžejních postav se proplétají příběhem lemovaným uměním, alkoholem (myslivec tady teče proudem) a prací. 

Pokud si zvyknete na zvláštní styl psaní pana Třeštíka, kdy se myšlenky hrdinů míchají s jejich činy (bez uvozovek nebo jiného oddělování), dostanete slušný psychologický příběh, který se sice odehrává za socialismu, ale svým způsobem je nadčasový, jinak by ho asi nevydávali znovu, že jo. :-)

Za sebe doporučuju, je to něco jiného než mainstreamové thrillery, kterých je v současnosti přehršel. 

Strom života

Annie si myslela, že už jí nemůže být líp. Kulinářská show, kterou si vypiplala doslova od plenek má vysokou sledovanost, milovanému manželovi se právě chystá oznámit sladké tajemství. Ale pozor, někdy stačí na správné místo přijít ve špatný čas, aby se váš doposud ukázkový život rozpadl jako hrad z písku, stejně jako se to stalo Annie. Mladá producentka v jediném okamžiku přichází téměř o všechno. Ona sama musí stejně jako bájný Fénix vstát z popela a s hrdě vztyčenou hlavou jít dál.

Annie se po těžkém úraze ocitá v kómatu. Když se po roce probudí, musí začít znovu. Útěchu hledá v rodném Vermontu, na rodinné farmě, kde se vyrábí proslulý javorový sirup.
Rodina a přátelé, to je přesně to pravé pro Anniinu rekonvalescenci. Malebné prostředí Nové Anglie, staré rodinné recepty a setkání s první láskou v mladé ženě probouzí chuť do života, touhu začít znovu a tentokrát už správně. Podaří se Annie navázat tam, kde před lety skončila?

Číst tuhle poklidně plynoucí knihu je jako potkat dobré přátele nebo vklouznout do oblíbených papučí a vypít si hrnek horkého kakaa. Román je psán čtivě, autorka Susan Wiggs umí zaujmout barvitými popisy prostředí. Malebný Vermont, v němž se nachází městečko Switchback obklopené javorovými stromy, působí přímo magicky a uklidňujícím dojmem. Z celé knihy dýchá pocit domáckosti a rodinné sounáležitosti, o čemž Strom života ve své podstatě vlastně je.
I když tušíte, kterým směrem se děj bude ubírat, vůbec to nevadí, tak nějak to přece od příběhu tohoto typu očekáváte.

Mezi podstatné ingredience, z nichž je román namíchán, patří i jídlo. Annie jako producentka kuchařské show k vaření tíhla odmalička, svůj vzor měla v milované babičce, a vaření je pro ni jakousi formou terapie. Do děje, který je z valné části soustředěn na Annie a její problémy, spisovatelka nenásilně zakomponovala i proces výroby javorového sirupu, aniž by tím narušila strukturu příběhu.

Susan Wiggs píše především vrstevnaté rodinné příběhy s nádechem romantiky. Také v románu Strom života si bere na paškál rodinu a její hodnoty, které umí obhájit, a nastínit tak ideu, že máme-li kolem sebe své blízké, je všechno v pořádku.

(Knihu k recenzi věnovala Albatros Media, recenzi si můžete přečíst také na webu knižního komunitního portálu Zeedee.com, kterému tímto děkuji za poskytnutí recenzního výtisku)

Jak přežít mrazivé peklo a nezbláznit se

Představte si, že uděláte rozhodnutí, díky němuž se váš život otočí o sto osmdesát stupňů. Letiště v Salt Lake City je paralyzováno bouří a kvůli zrušeným letům se pasažéři nemůžou dostat domů. Chirurga Ben čekají naplánované operace, které nechce zmeškat a novinářka Ashley se má vdávat. Vzít si společně charterový let se jeví jako skvělý nápad do té doby, než letadlo ztroskotá v odlehlých zasněžených horách. Daleko od civilizace zůstávají dva naprosto cizí lidé odkázáni jeden na druhého.

Situace je opravdu zoufalá. Pilot zahynul, Ben i Ashley jsou zranění, přesto se snaží najít způsob jak se zachránit. Každý další den bez jídla snižuje jejich šanci přežít v třeskuté zimě. Velkou devizou je Benův koníček - amatérské horolezectví, takže se snaží čerpat z nabytých zkušeností. Mezi ním a jeho společnicí se pomalu tvoří křehké pouto. Jinak tomu snad ani být nemůže, jsou spolu dvacet čtyři hodin denně. Vidí si nejen do talíře, ale i někam, ehmm, jinam. Že byste nikdy nenechali otevřené dveře od toalety, když tam zrovna jste? Ashley je na tom mnohem hůř. Kvůli zraněné noze se nemůže hýbat a Ben se stává její prodlouženou rukou a pomáhá jí i při těch nejintimnějších situacích. Jsou vydání jeden druhému napospas, a byť se vlastně vůbec neznají, okamžitě musí jeden druhému důvěřovat. Naštěstí mají ještě něco. Ne nadarmo se říká, že humor je kořením života. Ben s Ashley vedou společně hovory plné suchého a situačního humoru, které je drží nad vodou.

Kromě hlavní dějové linky se v příběhu objevují prostřihy do minulosti. Ben se v nich obrací k manželce Rachel, pro niž nahrává na diktafon své vzpomínky na společný život. V současné době prochází těžkou životní krizí, o níž se mu jen těžko mluví a toto je jeho způsob, jak se s ní vyrovnat. S Ashley debatují o životě, lásce a manželství. Oba si sáhli na dno svých fyzických sil, o moc lépe na tom nejsou ani s těmi duševními. Co se stalo mezi Benem a Rachel? A co Ashley? Připoutaná na provizorní lůžko může i ona dumat nad svým životem. Splní vysněná svatba její očekávání?

Kniha je napsaná čtivě, hlavní devizou je sugestivní vylíčení prostředí, v němž se děj odehrává. Mrazivá atmosféra ledových hor působí hodně autenticky, skoro jsem slyšela křupat zmrzlý sníh. Vůbec představa, že by člověk mohl uvíznout v takové pustině, je sama o sobě děsivá. To, co hlavní hrdinové prožívají, by jim nezáviděl ani Robinson Crusoe.

Román Hora mezi námi není jen příběhem dvou lidí bojujících o přežití. Výstižný název knihy poukazuje na to, že překážky nemusí být nutně jen fyzické, někdy musíme zdolat sebe sama a přiznat si, že to, co chceme my, nemusí chtít ten druhý. Do rukou se vám dostává silný, zároveň dojemný příběh s nečekaným a emočně vyčerpávajícím vyústěním.

V současné době je v kinech i stejnojmenný film, v němž hlavní role ztvární Kate Winslet a Idris Elba.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor, na jehož blogu recenze také vyšla)
 

Krimi trochu jinak

Radku Třeštíkovou čtenáři buď milují nebo ji nemusí. Pokud jste stejně jako já jejími fanoušky, určitě napjatě čekáte na její nejnovější knihu. Nese název Osm a směle můžeme říct, že je to tak trochu jiná detektivka.

Jednoho sobotního rána je v pražském parku nalezená postřelená mladá žena. Kdo měl zájem na smrti Michaely Mrázové? To je úkol pro policii. Spolu s ní odkrýváme zamotané nitky celého příběhu. A jestli si myslíte, že k objasnění přispěje po probuzení i samotná Míša, jste na omylu. Z osudného dne si nepamatuje vůbec nic. Vlastně si nepamatuje poslední rok, což může být pro někoho výhodou. Co se stalo před tím než Míša padla k zemi se střelným poraněním hlavy?

Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Sestry hurikánu

Příběh čtenáře zavádí do Jižní Karolíny, kde běžnou součástí života obyvatel jsou hurikány. Někdy stačí pár událostí, aby se vám život v takový hurikán proměnil. O tom se přesvědčily hrdinky tohoto rodinného románu. Babička Maisie, dcera Liz a vnučka Ashley, všechny tři vypráví své příběhy. Jejich rodina drží sice pohromadě, ale někdy přijdou chvíle, které pevností vztahu otřesou.

Když se Ashley seznámí s pohledným senátorem, se kterým začne randit, vypadá to na pohádku. I když rodina Ashley varuje, protože senátor nemá příliš dobrou pověst, dívka v něm vidí svého vysněného muže a kritiku odmítá. Liz zjistí, že její manžel má milenku. Útěchu hledá v práci, zároveň se snaží stmelit rodinu. A Maisie? V osmdesáti letech prožívá milostný vztah se svým o patnáct let mladším řidičem. Pestré osudy, ještě pestřejší vztahy a propletence, v nichž na povrch vypluje jedno dávné tajemství…

V knize se střídá několik vypravěčů, kromě babičky, matky a dcery je to i mužský element v podobě otce. Každý z nich nabízí svůj příběh, a taky pohled na spletité situace v rodině. Bouřlivé vztahy, vášně a emoce cloumají všemi členy. Líbila se mi linie Maisie, která ve svém pokročilém věku řádí jako mladice a s přehledem všechny strčí do kapsy.

Neobyčejný příběh, který si na paškál bere rodinné vztahy, rodině jako takové vzdává hold a dává naději, že drží-li její členové při sobě, všechno dobře dopadne.

Veršovaná tíha života

Známá zpěvačka, moderátorka a také spisovatelka Iva Frühlingová přichází s novou knížkou. Po dvou románech, které se odehrávají ve světě showbyznysu, si na paškál vzala téma vážnější.

Hrdinka této neobvykle pojaté knížky je novopečená matka. Na svou novou roli si ještě pořádně nestačila zvyknout, a už se potýká s prvními problémy. Je těžké přizpůsobit se novým věcem, které s člověkem dokážou pořádně zamávat. A to rodičovství bezesporu je. Taky se vdávala víceméně natruc předchozímu zkrachovalému vztahu. To všechno se sčítá. A výsledek? Ten vás může srazit na kolena. Mladá matka si naordinuje vlastní terapii. Pro někoho šokující, jiný se v ní najde. A vy? Dokázali byste si poradit?
Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor

Vážka

Píše se rok 1980. Je těsně před Vánocemi, když se zřítí letadlo mířící z Istanbulu do Paříže. Na palubě byla kromě dospělých i dvě nemluvňata, sh odou okolností holčičky, navíc narozené ve stejnou dobu. Neštěstí přežila jen jedna. Je to Lyse-Rose z bohaté rodiny Carvilleových nebo Emilie, která se narodila manželům Vitralovým, prostým, obyčejným lidem? Napadá vás to co mě? Že stačí udělat testy DNA a jsme doma? Bohužel v roce 1980 taková možnost neexistovala. Rozhodující bylo soudní rozhodnutí, které ovlivnilo další dívčin osud.
Ani moc či peníze nepomohly Carvilleovým v boji o děvčátko, to bylo nakonec přiřknuto Vitralovým.
Carvilleovi si najímají soukromého detektiva, který osmnáct let pátrá po pravé identitě dívenky, médií zvané Vážky.

Crédul Grand-Duc pracuje jak pro Carvilleovy, zároven se stýká i s rodinou Vitralových. Osmnáct let sleduje Vážčin život, aniž by si uvědomil, že řešení celého problému má přímo před nosem...
Dozví se dívka, kdo doopravdy je? Carvilleová nebo Vitralová? Zatím jí  musí stačit jméno Lylie, zkratka jmen Lyse-Rose a Emilie...

Autor vytvořil barvitý, členitý a především čtivý příběh. Přiznám se, chvíli mi trvalo než jsem se začetla, najednou se na vás doslova vyvalí hodně postav. Jakmile jsem se zorientovala a zvykla si na střídání časových rovin, nemohla jsem se odtrhnout.

Ve Vážce se skrývá vše. Rodinné drama, detektivka a tím vším se proplétá nitka milostného vzplanutí mezi Lylie a Marcem, se kterým vyrůstala. Bude mít láska zelenou nebo dostane stopku kvůli možným rodinným vazbám?
Než se svět seznámí s převratným objevem DNA, bude napětí ještě chvíli trvat. 

Co se dělo během oněch osmnácti let se dozvídáme prostřednictvím deníku, který si vedl soukromý detektiv Grand-Duc. Poznáváme tak nejen Lylie, ale také její prarodiče a především bohaté Carvilleovy, kteří pátrání zasvětili celý život a nemalé finanční prostředky.
Na čí straně je pravda? Byť jsou Vitralovi díky své skromnosti a cti víc sympatičtější než nabubřelí milionáři, kladete si otázku - čí je opravdu Lylie? Jak by probíhalo vyšetřování, kdyby soud rozhodl ve prospěch druhé rodiny?

No, jen přemýšlejte, čtěte a užívejte si příběh, který vás bude napínat až do morku kostí. Přijdete na Vážčinu totožnost sami nebo budete ke konci románu lapat po dechu a spílat autorovi, že vám málem přivodil infarkt?

Vážka je pro mě jedno z letošních knižních překvapení, které můžu směle doporučit. 

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros media a. s.)

Myšky v kuchyni

                                                
                                   

Říká se - chcete-li rozesmát Boha, vyprávějte mu o svých plánech do budoucna. Vy si myslíte, že všechno půjde podle vás, ale život může někdy překvapit.

Kuchařka Anna má svůj život nalinkovaný. Po porodu dítěte se hodlá s rodinou přestěhovat do Provence ve Francii. Bohužel, život s ní má jiné úmysly. Anně a jejímu manželovi Tobiasovi se narodí těžce postižená dcera Freya. Lékaři jsou ohledně jejího zdravotního stavu skeptičtí, Freya se nebude vyvíjet mentálně ani fyzicky. Tobias je přesvědčený, že by s Annou měli začít nový život bez dcery, kterou chce nechat v ústavu. Ale Anna Freyu nedokáže opustit. Vysněnou Provence mění za rozpadlý statek na samotě kdesi na jihu Francie pod Pyrenejemi. Vztah ryze praktické Anny a bohémsky založeného umělce Tobiase projde řádnou zatěžkávací zkouškou. Nejenže musí dát do pořádku nové obydlí, které je plné myší, ale hlavně se musí vyrovnat s novou životní situací. Zůstane Freya s nimi? Život na drsném francouzském venkově vás buď zabije, nebo zocelí. A překvapivě je to právě Freya, která oběma změní nazírání na svět.

Zpočátku román působí velmi ideálně. Anna se připravuje na porod, plánuje si nové bydlení. Když se Freya narodí, všichni ji přesvědčují, aby se vzdala. Ze všech nejvíc je to právě Tobias, umělec a bohém, kterému se postižené dítě do jeho světa jaksi nehodí.
Anna odmítá, na dítě čekala dlouho a věří, že Freya i přes své postižení rodinu stmelí.

A co na rodinu čeká ve Francii? Jste-li naladění na idylickou atmosféru francouzského venkova, rázem budete vyvedení z omylu. Nehostinné prostředí větrného kraje nedává příliš možností k rozletu. Zanedbaný dům plný myší, zahrada s půdou, v níž nejde nic vypěstovat a sousedé, kteří na vás nekoukají moc přívětivě. Buď z toho vytěžíte maximum nebo se s pláčem vrátíte domů. Jak se rozhodla Anna? Je houževnatá a silná osobnost, nástrahám nového života se staví čelem. Ale i na někoho takového toho může být někdy až moc. Vydrží nebo ji přemůžou pochybnosti o tom, co dělá, které na ni posléze dolehnou?

Myšky v kuchyni jsou křehkým, ale zároveň silným románem o přežití, mateřské lásce a o hledání té pravé životní cesty. Jedná se o částečně autobiografický příběh, autorka čerpala ze svého života a napsala nezapomenutelný román, který vás dojme.

Ulička Apple Tree Yard

                                                             

Genetička Yvonne měla až doteď pocit, že žije klidný život. S manželem mají pohodové manželství, děti už odrostly a tak se oba věnují svým kariérám. Jednou Yvonne potká muže, který ji osudově zasáhne. Yvonne podlehne vášni, do muže, o kterém skoro nic neví, se zamiluje a je ochotná riskovat vše pro to, aby si udržela jeho pozornost. Ani sex na veřejnosti není výjimkou. Když ji milenec odvede do zapadlé uličky Apple Tree Yard, aby se mohli oddat své tajné vášni, netuší ani jeden, co všechno může jejich nevěra způsobit.

Oba se dostávají do vězení, Yvonne je obviněna ze spoluúčasti na vraždě a její doposud bezúhonný život je v troskách...

Prostřednictvím Yvonnina vyprávění celého příběhu, které je psáno v du formě - hrdinka hovoří přímo ke svému milenci, zjišťujeme, jak to všechno bylo. Na povrch začnou vylézat věci, které by, nebýt Yvonnina morálního poklesku, světlo světa asi nikdy nespatřily. Najednou není nic růžové ani idylické. 
Nabízí se otázka, proč by mimomanželský sex měl hned vést k vraždě? Je jasné, že za tím musí být ještě něco jiného. Čeká na nás spletitý příběh, ve kterém nitku po nitce luštíme, co se vlastně stalo.  

Psychothriller Ulička Apple Tree Yard je čtivý a napínavý od první stránky. Děj začíná líčením Yvonnina soudního procesu, takže jsem si hned lámala hlavu, proč je Yvonne souzená. Vrací se taky do minulosti, mapuje nejen ony "hezké chvilky bez záruky", ale zároveň dává možnost nahlédnout hlouběji do hrdinčina života.
Na obálce je zmíněno, že román byl nominován za cenu za nejlepší thriller roku - podle mě se o klasický thriller nejedná, spíš o psychothriller /ale to Motto ví :-))/. 
Každopádně můžu doporučit, už pro ten neobvyklý styl vyprávění.

Krotitel

Mladičké Victorii, která byla delší dobu pohřešovaná, někdo šeredně ublížil takovým způsobem, že dívka zůstává slepá, hluchá i němá. Ke všemu se stává obětí dopravní nehody, na jejíž následky bohužel umírá. Do pátrání po hrůzném pachateli se zapojují policisté z Fjällbacky v čele s Patrikem Hëdstromem.

Patrik kromě pracovních věcí řeší i řadu osobních. S manželkou Erikou se starají o tři děti, přičemž se oba snaží skloubit kariéru a rodinu.
Ctižádostivá Erika momentálně píše knihu o vražedkyni, která si odpykává trest za vraždu manžela. Za Lailou jezdí do vězení, ale žena o svém činu nechce mluvit.
Zatímco Patrikův tým hledá spojitosti mezi staršími případy pohřešovaných dívek a Victorií, Erika navštíví dům, kde Laila zavraždila svého muže.
Na povrch vycházejí zajímavé události, které nasvědčují tomu, že oba případy mají něco společného...
Co je pojítkem mezi vraždou muže, jež se odehrála před třiceti lety a případem znetvořené Victorie?

Krotitel je již devátou knihou ze série kriminálních příběhů zasazených do oblasti tajemné Fjällbacky ve Švédsku.
I tentokrát autorka používá osvědčené schéma, kdy se minulost prolíná se současností. Camilla Läckberg umí mistrně vykreslit atmosféru švédského venkova. 
Její detektivky se netočí jen kolem spáchaného zločinu, velkou pozornost věnuje právě svým knižním hrdinům. Do popředí vystupují manželé Erika a Patrik, kteří od prvních příběhů ušli pořádný kus cesty. Může se vám stát, že se s nimi tak trochu ztotožníte - vždyť kdo z nás, zaměstnaných rodičů, neřeší stejné problémy jako oni? O to víc jsou sympatičtější - mají své chyby, které si umějí přiznat. Zároveň umí táhnout za jeden provaz.

Je-li Krotitel vaše první setkání s tvorbou Camilly Läckberg, budete asi v některých částech knihy trochu tápat. Mnohé události a situace započaly v předchozích románech, takže v Krotiteli pokračují nebo mají určité vyústění. To už tak v knižních sériích bývá, zároveň je to však dobrá příležitost si je přečíst. Já to taky četla na přeskáčku a vůbec to nevadilo :-)

Krotitel je výborná detektivka, které nechybí čtivost, napětí a šokující rozuzlení. Camilla Läckberg je nejen krásná žena, především je to autorka, která má dar napsat detektivku tak nějak "lidsky". Právem užívá titul "Královna severských detektivek".

/Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Albatros media a. s./

Tenhle způsob léta zdá se mi poněkud....

šťastným!!!! :-) Strávím ho čtením těchto skvělých knížek.

Říjnový seznam vydává Domino. Pro Jefferyho Deavera mám slabost od svých začátků v knihovně, kdy jsme všichni hltali Sběratele kostí. Každá další knížka byla pak zářezem v řadě přečtených "deaverovek" a my ho směle doporučovali všem milovníkům dobrých detektivních thrillerů. U Říjnového seznamu mě překvapila časová posloupnost. Autor postupuje od konce k začátku. Neumíte si to představit? Já právě taky ne, tím víc se na čtení těším.


Od Domina je taky román Dobrý v posteli. Slibuje inteligentní čtení pro inteligentní ženy. Tuhle edici mám moc ráda a těším se vždycky na každý další nový kousek.

Krotitel je detektivka švédské autorky Camilly Läckberg, kterou u nás vydává Motto. Píše opravdu výborné detektivky, kde se prolíná současnost a minulost.

Takže to je můj plán na červenec, k tomu si připočtěte knížky z knihovny a pár restů z Vánoc...potřebuji delší dny!!!

Mango, láska a kari

Wali pracuje jako manažerka ve firmě, která distribuuje hračky. Jejím velkým přáním je otevřít si e-shop s indickým kořením. Vnitřně cítí, že ji její práce neuspokojuje tak, jak by se slušelo. Její dlouholetý vztah s přítelem Viktorem ustrnul  na mrtvém bodě a ona ví, že je na čase začít novou životní kapitolu.
Nemá sice žádné bližší zkušenosti s indickou kuchyní, je tady však výborná kamarádka Oli, která s Wali prožívá všechno dobré i zlé, a taky Shahid, Pákistánec, žijící už léta v Praze, kde vede obchod s kořením a exotickou zeleninou.
Wali se u Shahida učí poznávat indickou kuchyni, ke které dříve blízký vztah neměla. Seznamuje se nejen  s exotickými přísadami, které činí jídla tak chutná a specifická, ale také blíže poznává Shahida. Je možné, že se do něj zamilovala? Podaří se jí otevřít vysněný obchůdek? A jak to nakonec dopadne s dosavadní prací a s Viktorem? O tom vypráví knížka Mango, láska a přátelství. 


Mám ráda knížky z "moťácké" edice Příběhy psané s chutí a zároveň nevyhledávám knihy, jejichž hrdinky se zamilovávají do exotických cizinců. Pár jsem jich sice přečetla, ale vždy jsem si ťukala na čelo, jestli jsou ty holky, s prominutím, normální, protože to skoro nikdy nedopadlo dobře.
Byla jsem tedy zvědavá, jak se toto citlivé téma vyvrbí v téhle knížce.
Je napsaná čtivě, příběh vypráví přímo Wali. V knížce se snoubí láska, přátelství a vášeň pro exotickou kuchyni. 
Wali má můj obdiv, že se dokázala vymanit ze zajetých kolejí stereotypního života a šla za svým vysněným cílem, ke kterému vedlo hodně překážek.
Ani s tou láskou to nebylo příliš jednoduché, nemyslete si, že byla hned ruka v rukávě. :-) No, ale o tom si už přečtete sami.

Mně osobně se knížka líbila nejen pro příběh, který není tím klasickým "Bez dcerky neodejdu". Nechybí v něm ani recepty na typická indická jídla, které jsou psány opravdu s chutí, člověk má nutkání je hned vyzkoušet.
Líbil se mi i popis způsobu, jakým Indové jí. Placky, které jsou nezbytnou součástí indické kuchyně, srolují do misek a těmi si jídla nabírají. Příbory nemají šanci. :-)
Moc ráda bych navštívila nějakou typickou indickou restauraci a tenhle způsob si vyzkoušela.
Máte-li rádi knížky, ve kterých se to hemží dobrým jídlem nebo rádi vaříte a zkoušíte nové recepty, je tahle knížka s půvabnou obálkou určená právě vám.

(Za recenzní výtisk děkuji autorce)

Dopisy z ostrova Skye

Příběh plný lásky psaný v dopisech se odehrává během dvou bouřlivých válečných období světové historie.

Píše se rok 1912. Na malebném skotském ostrově Skye žije básnířka Elspeth Dunnová. I přesto, že jí vyšlo několik úspěšných knih, nikdy neopustila svůj domov. A nikdy by jej snad ani neopustila, kdyby jí jednoho dne nepřišel dopis z daleké Ameriky. Napsal jej mladík jménem David, kterého Elspethina tvorba velice oslovila. Zprvu přátelská korespondence se nenápadně mění v milostný vztah. Jenže propuká první světová válka. Elspeth překoná svůj strach a přijíždí do Londýna, aby se s Davidem sešla, ale osud jim dopřeje pouze krátké setkání.

V roce 1940 nachází Davidovy dopisy Margaret, Elspethina dcera. Vůbec netušila, kdo je její matka, že psala básně a dopisovala si s nějakým Davidem. Chce přijít matčinu tajemství na kloub a na vlastní pěst se vydá po stopách dávných dopisů...

Miluju romány, které jsou psány formou deníků nebo dopisů. A miluju romány odehrávající se v mé milované Anglii. Skotsko - to bylo lákadlo největší. 
Zklamaná jsem nebyla, knížka se četla skvěle. Trochu mi připomněla jiný úžasný román v dopisech, Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů.