čtvrtek 23. června 2016

Nejmenuji se Miriam


Jak dlouho je člověk schopný udržet tajemství, které ho tíží bezmála sedmdesát let? Miriam si myslela, že si to své odnese až do hrobu.
"Nejmenuji se  Miriam" - to je věta, jíž řekne rodině při oslavě svých pětaosmdesátých narozenin.
Kým tedy je? Židovskou dívkou, která přežila útrapy války? Nebo někým, jehož identita je pro společnost nepřijatelná?

Pravé jméno Miriam je Malika. Po otci napůl Romka, která v dětství utrpěla největší šok svého života. Jako malá holčička byla spolu se svým bratrem a sestřenicí násilně odtržená od rodiny a odvezena do dětského domova. Když se děti posléze dostaly do koncentračního tábora, netušily, že jejich utrpení bude ještě větší než by si dokázaly představit. Malika bezmocně sleduje, jak její bratr umírá následkem nelidských pokusů, které páchal Mengele na dětech. 
Když má možnost obléct si šaty po zemřelé židovské dívce Miriam, váhá snad jen onu pomyslnou minutu...
Na rozdíl od svých blízkých Malika, nyní už Miriam přežije Osvětim i Ravensbrück. S pomocí Červeného kříže se dostává do Švédska, kde pod identitou své židovské zachránkyně může začít nový život. S pomocí Hanny, která se jí ujala, se učí orientovat ve společnosti, vdá se za hodného muže, vychovává syna. 
Jenže po celou tu dobu Miriam tíží tajemství, které nemůže nikomu říct, a pak i ten sebelepší život chutná jako trpké ovoce.
Jak rozseknout složitý gordický uzel? Nechat si tajemství pro sebe nebo jej vykřičet do celého světa?
Před Miriam leží nejtěžší rozhodnutí jejího života. Miriam je schopná svěřit se pouze své vnučce. Odhaluje minulost, otevírá svou nejtemnější a zároveň i nejtajemnější třináctou komnatu.

Román Nejmenuji se Miriam je velmi emotivní výpovědí ženy, která v životě prožila peklo. Můžeme namítnout, že knih o holocaustu, koncentračních táborech a druhé světové válce je až příliš. Není. Čím delší čas uplyne, tím víc vzpomínky vyblednou. Nebudou pamětníci, aby vyprávěli, hrůza a děs, který tehdy prožívali, bude v očích současníků slábnout.

Tahle knížka je jiná v tom, že hrdinka není Židovka, ale Romka. Nejen dnes, ale i v minulosti, měli Romové pověst, která jim příliš nelichotila. V táborech byli ti nejposlednější z posledních. Miriam si myslela, že po válce bude mít s novou identitou klid, ale neustále ji pronásledoval stín minulosti a cejch v podobě pravé národnosti.

Až se usadíte do pohodlného křesla a začtete se do neskutečně syrové výpovědi, bude vám možná úzko. 
Byť je příběh smyšlený, je vystavěn na reálných základech, díky nimž pocítíte stejnou hrůzu, jakou prožívala Miriam i miliony ostatních, kteří si prošli peklem koncentračních táborů.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)





2 komentáře:

  1. Naprosto souhlasím. Příběhy z této doby se musí pamatovat. Já ty knihy moc ráda čtu, i když to možná zní divně. Tuto knihu bych moc chtěla, snad si ke mě najde cestu:-)
    http://siraelxy.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě stojí za přečtení. Budu pak zvědavá na tvůj názor.

      Vymazat