Reality show pokračuje, Hunger games vrcholí. Katniss přežije speciální ročník her, jenže nemá tušení, co je s Peetou. Hry totiž neskončily klasickým způsobem, ale vzpourou proti prezidentu Snowovi.
Katniss je spolu s ostatními rebely, svou matkou i sestrou Prim v Třináctém kraji (ano, opravdu existuje!) trne strachy, protože netuší, co je s Peetou. Ten zůstal na "druhé straně barikády", prezident Snow ho drží v zajetí.
Obyvatelé Třináctého kraje žijí v podzemí, kde je všechno precizně řízeno čipy. Katniss s Hurikánem se mohou občas vydat na lov. Je to nejen jejich rituál, ale také jim pobyt v lese, na čerstvém vzduchu, pomáhá přežít.
Katniss si pořád dokola opakuje svou mantru: "Jmenuji se Katniss Everdeenová. Je mi sedmnáct let. Pocházím z Dvanáctého kraje. Byla jsem splátkyní v Hladových hrách........." a neví, co má dělat.
Souhlasí s nápadem, že se stane reprodrozdem a natočí proklamy, které by měly rebelům pomoct se vzpourou proti Kapitolu. Ale v hloubi duše o tom přesvědčená není. Navíc její proklamy Peetovi spíše škodí. Prezident Snow ho mučí tak, že mu pozmění pamět a Peeta si o Katniss myslí, že ho zradila.
Tentokrát žádné souboje v aréně nebudou, ale i tak poteče krev a bude "krucho", jak se u nás říká. (krucho = těžko).
Chystá se svržení prezidenta Snowa, které má Katniss podpořit. Jak se rozhodne? Učiní jedno překvapivé rozhodnutí, ale to prozrazovat nemůžu.
Myslím, že je dobře, že tímto dílem série skončila, další by už byl asi jen nastavovanou polívkou. Poslední kapitola mi trochu připomněla závěr posledního Harryho Pottera, kdy se s hrdiny potkáváme po dvaceti letech.
Nějak podobně Hunger games uzavřela i její autorka a je to podle mě jen dobře, jakkoliv se mi celá trilogie líbila, myslím, že další díly by jí jen uškodily. Každopádně stojí za přečtení i zamyšlení.
(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)
Žádné komentáře:
Okomentovat