Erebos. Hra, která zabíjí

Kniha pro mládež (a dle anotace nejen pro ně), která svou úžasnou obálkou láká do světa oblíbených počítačových her. Jelikož jsem "zamlada" byla velkou hráčkou, a během těhotenství jsem projela celého Maxe Paynea, už z nostalgie jsem po této slibně vypadající knize sáhla. Autorka čtenáře zavádí do Londýna (mého oblíbeného města - to jsem si při čtení libovala :-)).
Student Nick už delší dobu pozoruje, že jeho spolužáci se nějak divně chovají, dávají si mezi sebou cédečka, o kterých se s nikým nechtějí bavit a mívají časté absence ve vyučování. Rád by přišel celé záležitosti na kloub, jenže jemu pořád nikdo nic nedává.
Ale i Nick se dočká a jednoho dne drží v ruce CD s nápisem "Erebos". V uších mu zní slova spolužačky, od které hru získal: "Nikomu nesmíš o této hře říct, ani ji někomu dát, aniž bys byl vyzván. A hrej vždy sám, nikdo tě nesmí vidět."
Ani tyto podivné příkazy Nicka od hraní neodradí, hned jak přijde ze školy domů, pouští počítač a nahrává hru...
Hraní Nicka pohltí, i když ho udivuje, že Erebos o něm ví všechno. Co poslouchá, jak žije, jaká jsou jeho nejtajnější přání...Když se hra rozhodne, že Nick pro daný den splnil úkoly, sama se vypne. Když si chce Nick vyhledat na internetu informace o této hře, nic nenachází. Jen odkazy na řeckou mytologii, ze které pochází název hry.
Realita se prolíná s hrou, Nick ve svém skutečném světě plní příkazy posla ze hry. Napětí se stupňuje, stejně tak se stupňují i poslovy požadavky. Erebos nemá slitování s nikým, kdo chce být nejlepší, musí hodně obětovat. Nebo někomu ublížit. Jenže jsou hranice, za které nejde ani Nick, a tak vypadává ze hry. Ještě předtím dává hru spolužačce Emily, a aby věděl, co bude dál, porušuje jedno z pravidel a sleduje kamarádčinu hru. 
Kniha mě pohltila, i když se v jedné části docela táhla. Pak se příběh zase rozjel, aby vyústil do napínavého rozuzlení.
Román Erebos ukazuje pohled na dnešní generaci mladých lidí, kteří jsou zcela pohlceni světem počítačů, internetu a her. Jedno je propojeno s druhým, je na nich, nakolik se nechají do tohohle světa vtáhnout, a zda-li si uchovají zdravý rozum.
Po přečtení mi to nedalo a stejně jako Nick, jsem i já do vyhledávače zadala ono magické slůvko "Erebos". :-)
Ještě musím napsat, že se mi líbila obálka, která působí "trochu ošoupaně", což ji přidává na atraktivitě. V knihovně ji máme obalenou (jak jinak), takže půvab je skrytý pod folií. Ale to jinak nejde, protože by se díky půjčování mezi čtenáři rychleji zničila. Doma si ji čas od času vezmu a nádherný, jakoby zašlý obal si pohladím. :-)

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)