pondělí 2. dubna 2018

Louskání v březnu




Za březen jsem přečetla míň knížek než obvykle. Miminko už není miminko, ale batole, které své rodiče, hlavně mámu, prohání po celý den. Na čtení mám vyhrazené chvilky při poledním a večerním uspávání, takže se toho moc stihnout nedá. No a večer? Většinou padnu před noťas s předsevzetím, že tu recenzi už opravdu dopíšu, abych pak na něm úspěšně prokrastinovala někde do půlnoci. No, asi to taky znáte. Takže co jsem přečetla v březnu?

Němý křik Moje první setkání s nekonvenční policistkou Kim Stoneovou. Perfektní!!! Jen mi vadilo, že pořád zvedala oči k nebi, no jo, asi máme v češtině málo synonym. :-D

Tisíc východů slunce Emocemi nabitý příběh, hlavní hrdinové toho dostali tedy naloženo. Čte se dobře, více v recenzi.

Všichni jsme nějak vadní Hlavní hrdina nezvládá rozchod se ženou a vlastně ani sám sebe. Hořkosladké čtení, které ale zadrnká i na vážnou notu.

Poslední paní Parrishová Výborný psychologický thriller, málem mě při čtení trefilo. Recenze tady.

Dělám si to sám Název evokuje show pro kutily, jedná se však o deník novináře, který tápe ve svém milostném životě. Vtipné, ironické, sarkastické čtení, které přelouskáte za chviličku.

Navždy po francouzsku Milá oddechovka, u které člověk vypne. Víte přesně, jak to skončí, ale u těchto příběhů to přece vůbec nevadí. Celá série je moc příjemná a poklidná romantika.

Dítě, které v noci našlo slunce Krásný, leč krutý a drsný historický román. Musela jsem ho prokládat romantikou, protože jsem na některé věci trochu přecitlivělá, ale i tak se nedalo odtrhnout.

Knihkupkyně  Dva osudy jedné hrdinky se prolínají v tomto krásném románu plném knížek. Který je ten pravý? Moc dobře se to čte, a ne, není to sci-fi, vyústění je zcela logické, i když kapku šokuje. Více v recenzi.

Vařila jsem pro Picassa Nádhera, balzám pro duši romantiků a milovníků rodinných příběhů. Doporučuji, recenze tady.

Hřbitov nevěst Zajímavá detektivka českého autora odehrávající se v nehostinné sibiřské tajze. Napínavé, ponuré, drsné. Recenze bude později, až vyjde v magazínu Luxoru.

Takhle velká ryba a další příběhy z Kanady Poutavé příběhy o cestování po Kanadě. S autorkou, která do Kanady emigrovala v roce 1968 čtenář prožije doslova adrenalinové dobrodružství.

Dneska bude všechno jinak Zajímavá knížka, která nemá moc kladných hodnocení. Dala jsem jí šanci a byla příjemně překvapená. Chce to vydržet přes trochu nezáživný začátek a pak dostanete příběh jedné rodiny v rozkladu, tragikomické čtení s hořkým podtónem.

Ztracený slib Nádherný, zamotaný příběh se dvěmi časovými liniemi. Tušila jsem, jak to asi skončí, ale i přesto se autorce dařilo úspěšně mě mást a svádět z cesty.

Co zbylo z mojí sestry Thriller, u kterého jsem brečela. No, to by mě v životě nenapadlo. Výborně napsané, ani jsem u čtení nedýchala. Zpracovává více témat.

Tání Náročné čtení, vrstevnaté, místy depresivní, máte u něj pocit, že zlo pořád visí ve vzduchu.

Dívka, která psala na hedvábí Dojemný, smutný, místy i srdceryvný příběh, opět se dvěmi časovými liniemi. Právě ta historická mě nejvíce vzala u srdce.

Takže takový byl můj knižní březen. Pořád mám rozečteny Šachové figurky - ty čtu v mobilu, takže jen sporadicky a je to, bohužel, znát, a pak Zimní příběh - do této knížky se pořád nemůžu nějak dostat :(. A co čtete vy? Necháte se něčím z tohoto článku inspirovat?

10 komentářů:

  1. Ahojky moc hezky napsané. Já miluji horory i v knižním vydání máš nějaké tipy?;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Terry. No, ale nevím, jestli tě potěším, horrory moc nečtu, maximálně Stephena Kinga a tady u něj končí i mé znalosti tohoto žánru.

      Vymazat
  2. Smekám před množstvím prectenych knih. Za měsíc zvládám tak 8. Četla jsem Poslední paní Parrishovou, Vařila jsem pro Picassa a Ztracený slib. Všechny se mi moc líbily. Chystám se na Knihkupkyni a Dítě, které v noci našlo slunce už mi taky dlouho leží v knihovně. Momentálně čtu Krasojezdkyni ve čtečce a Počátek v papíru a potřebuji se pustit do Šťastně až do smrti :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krasojezdkyně je taky krásná knížka. A přesně znám ten pocit, že se potřebuju do něčeho pustit. Toho je právě hodně, tolik skvělých knížek, ale času málo.

      Vymazat
  3. Tohle že je málo knih? Nemám miminko a precetla toho mnohem méně :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Panenko skákavá to je knih! :-D
    Kim Stoneovou miluju, autorka každým dílem roste a první se mi zatím líbil vlastně nejmíň i když byl super. :-D Druhý díl byl skvělý kvůli záporákovi! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. No na to, že čteš jen při spinkání malého, toho máš pořád načteno požehnaně. :) To kam já se na tebe hrabu... Jinak pěkné kousky. Ztracený slib na mě čeká, nebo spíš já čekám, až ke mě konečně doputuje. teď ho má nachystaný ke čtení mamka. :) A Dítě, které v noci... to je moje srdcovka. Nádherná kniha. Historická pohádka. :)

    OdpovědětVymazat