Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla

 Helena je obyčejná americká žena v domácnosti. Do šedesátky jí zbývá jen pár let a má pocit, že už má život za sebou. Děti ji berou na vědomí, jen když potřebují peníze, manžela zajímá pouze plná lednice.  Už ji nepoznává ani vlastní matka, která žije v domově důchodců a Helenu si plete se svou vlastní sestrou. 

Je to právě dědictví po zesnulé tetě, které Heleně změní život.  Zdědila starý, zchátralý dům, který se rozhodne prodat. Při vyklízení pozůstalosti najde záhadné dokumenty.  Helena se snaží přijít na to, jaký význam pro ni tyto dokumenty mají a přitom si uvědomí, že jí její rodina vůbec nechybí. Konečně se cítí svobodná, může být sama sebou. Když se na scéně objeví sympatický profesor literatury, který jí pomáhá řešit záležitosti, týkající se dědictví, Helena zjistí, že láska kvete v každém věku. 

Kniha je psána formou Helenina deníku, stejně tak, jako autorovo proslulé Mládí v hajzlu, které miluju. Helenina zpověď je hodně vtipná a styl vyjadřování hovorový, stejně jako u Nicka Twispa. Máte dojem, že Heleně je kolem dvaceti a ne skoro šedesát, je to sympatická "baba".

Při čtení jsem se bavila, až mi bylo líto, že knížka skončila. Je mi jasné, že se bude řadit k těm dílům, ke kterým se čas od času vracím.

Černý krkavec

Ostrůvek v drsném a nehostinném souostroví Shetlandy se stává dějištěm vraždy. Jednoho lednového dne je nalezena mrtvá dívka. Podezření ihned padá podivínského staříka Magnuse, který byl v minulosti spojován se zmizením jiné dívenky, jejíž tělo se však nikdy nenašlo. Oběť byla viděna v jeho společnosti právě v den, kdy byla zavražděna. Protože se Magnus celý život řídí doporučením své matky, aby o všem mlčel, má policie velmi ztížené podmínky pro vyšetřování. Sdílní nejsou ani ostatní obyvatele ostrova. Policista Perez, který má případ na starosti, se nevzdává. Jen pomalu se mu daří proniknout do uzavřené komunity místních, aby dospěl k šokujícímu rozuzlení.

Opravdu psychologický thriller, ve kterém jsou mistrně popsány charaktery hrdinů, vtáhne do děje a nepustí. Ponuré prostředí shetlandských ostrovů je pro vraždu jako dělané. Hned jsem si najela na mapy na Google a virtuálně se procházela po této drsné, ale přitom nádherné krajině.

Nechtěj nic vědět

Před několika lety přišla Ava Gardnerová o syna Noaha. Byly mu teprve dva roky. Všichni kromě Avy si myslí, že se utopil, protože se jeho tělo nikdy nenašlo. Ava se zhroutila a absolvovala léčbu v sanatoriu. Po návratu domů jí začíná peklo. Pořád naráží na Noahovy věci, slyší jeho hlas nebo má dojem, že ho, byť jen letmo, zahlédla. Zbláznila se nebo Noah žije? I přes protesty nejbližší rodiny se Ava pustí do pátrání.Čím dál víc ji pronásledují vidiny, Ava už neví, co je realita a co fikce. Když se v blízkém městečku objeví mrtvoly lidí, kteří mají s Avou něco společného, je hlavní podezřelou právě ona...
Musím říct, že jsem se na knihu hodně těšila. Lisu Jackson mám ráda, i když nesmím číst více knih po sobě. V téměř všech jejích knihách je totiž hlavní hrdinkou krásná žena, které z nesnází pomáhá přitažlivý muž. A to se občas člověku i přejí. 

Román Nechtěj nic vědět mě upoutal nejen děsivou a zároveň úžasnou obálkou, ale především svým dějem. Do příběhu jsem byla vtažená ihned, i když zpočátku jsem se jen těžce orientovala v širokém příbuzenstvu Avy. 
Všichni žijí na malém soukromém ostrově, který patří Avině rodině. Bydlí v jednom domě, scházejí se u společného stolu a všichni mají nějaké tajemství... Trochu mi to připadalo jako v klasické detektivce Agathy Christie :-). Samozřejmě i zde se objeví onen přitažlivý muž, který pohne nejen dějem, ale i soukromým životem Avy. Jak to vše souvisí se zmizením malého Noaha a k čemu vlastně Ava při svém pátrání dojde, nebudu vyzrazovat.

Román je velmi čtivý, plný tajemna, autorka umí mistrně popsat hrůzy, které Ava prožívá. Napětí, které se stránku od stránky stupňuje, nenechá čtenáře vydechnout. 
Jediné, co mě trošku zklamalo, byla poslední třetina knihy - po všem tom natahování přišel docela rychlý konec (aspoň dle mého). Je mi jasné, že příběh nelze natahovat do nekonečna :).
Knihu můžu doporučit všem příznivcům Lisy Jackson i těm, kteří si libují v příbězích s mysteriózním nádechem.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Co je tvoje, je i moje

Žily byly dvě sestry, odlišné jako den a noc. Pečlivá, zodpovědná Grace, která by nikdy nedopustila, aby v jejím životě vládl nepořádek a mladší Susanna, která žije neuspořádaně.
Grace si žije jako v bavlnce. Má dobře placenou práci, velký dům a především milujícího manžela. Ke štěstí jí chybí jen jedno. Dítě. Když se dozví, že nikdy nebude mít vlastní děti, hroutí se jí svět.Naopak Susanna má děti dvě, jenže jaksi nepasují k jejímu životnímu stylu, proto je dala do pěstounské péče. Grace jí to nemůže odpustit, díky tomu je propast mezi nimi ještě hlubší. Zatímco Grace žije s manželem v Oxfordu, Susanna se usadila ve Státech. Vypadá to, že sestry spolu už nikdy nepromluví. Jejich matku Catherine však postihne mozková mrtvice, Grace Susannu vyhledá a ta se vrací domů. Když zjistí, že se její starší sestra trápí tím, že nikdy nebude mít děti, dostane nápad. Co kdyby se stala náhradní matkou Graceina dítěte? Konečně by snad získala uznání rodiny a vylepšila si svou pošramocenou pověst.
Grace se na možnost náhradního manželství upíná natolik, že si nevšímá toho, jak se jí hroutí manželství. Susanna si zase myslí, že těhotenství pro ni bude hračka, stejně jako před lety. Pár piv a cigaret nebo sex přece nemůžou nic ohrozit...

Pro knihy Tess Stimson mám velkou slabost. Nejenže píše velmi čtivým stylem, takže mívám problém odtrhnout se od knihy, zároveň dává prostor většině postav v ději tím, že příběh přibližuje čtenářům z jejich pohledu. Také v tomto románu hovoří jak Grace tak Susanna, a vy si můžete vybrat, kdo je vám sympatický... Prostor dostává i Catherine, matka obou žen, která je v kómatu, - (popisuje to jako limbus -stav mezi životem a smrtí), odtud své dcery sleduje. Přitom si uvědomí, že propast, která je mezi sestrami, má kořeny už v jejich dětství. Velké trhliny ve vztazích napáchal jejich otec David, který vždy upřednostňoval Grace. Právě pohled ze strany Davida mi v knize chyběl, mohl dostat prostor, aby vysvětlil, proč Susannu nemá rád a přiblížit své myšlenkové pochody.
Musím říct, že mé sympatie měla od počátku Grace. Asi proto, že nemohla otěhotnět. A Susanna mi přišla hodně lehkomyslná, nebrala ohledy na nikoho jiného než na sebe. Každopádně, stejně jako má každá mince dvě strany, tak i obě sestry mají ve svých povahách  kladné i záporné vlastnosti. A je jen na nich, které nechají zvítězit...

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Biblioperličky

Posloucháno, nasbíráno :-)

Perličky z besed:
"Paní knih...knih..knihkupko"
Při zařazování knih:"Máte tady taky písmenko Z?"
"Nebyla tady včera náhodou moje mamka? Krátké vlasy a tenký hlas?!
**********
Z besedy o ilustrátorech: "Paní knihovnice, můžu se vás na něco zeptat? Proč zvířátka krtkovi ušila kalhotky a ne slipy, když je to kluk?" :-)
Řeč byla o animovaném filmu Jak krtek ke KALHOTKÁM přišel. Ještě že to nebyli osmáci, ti by měli asi jiné asociace :)
**********

Maminka s malými synky,půjčili si Pipi dlouhou punčochu.
Maminka: "Tak kluci, teď musíme číst každý večer, ať to přečteme."
Mladší synek nadšeně: "I ráno??"
*************

A ještě jedna, tentokrát dospělé oddělení: Neuvěřitelně výřečná paní, která je schopná mluvit nepřetržitě po celou dobu, co je v knihovně, mě ve svém monologu prosí o pomoc při výběru knih, protože: "Už mám všechno přečtené, už nevím, co si vybrat, já jsem totiž velký KNIHOLOM" :-))))
***********

"Dobrý den, máte tady kopírku?"
"Kopírka je o patro výš."
"Aha...a dá se tam taky vytáhnout papír z flešky?" :))))))
************

Čtenář vrací knížku.
"To bylo dobré, máte ještě něco podobného?"
"Máme...dokonce máme více knížek od tohoto autora, chcete je?"
"Jooo, chci!!! On to má totiž tak dobře NAKAPITOLOVANÉ."

Zlomená srdce

Vivienne prožívá téměř banální situaci. Po dlouholetém vztahu ji znenadání opouští snoubenec. Jak jinak – našel si mladší a krásnější. VIvianne nehází flintu do žita a použije všech svých předností, aby muže svého srdce získala zpátky. Začíná série potřeštěných situací, ve kterých není nouze o humor a zábavu.  Soukromý život se prolíná s pracovním a Vivianne  má co dělat, aby vše ukočírovala. Jednoho dne dostane nápad založit internetovou stránku pro ty, kdo mají zlomená srdce. Sama se pachtí za ztracenou láskou, aniž by si všimla, že nejlepšího muže pro život má přímo pod nosem.  Je jím její nejlepší kamarád Max,který je pro Vivienne velkou oporou. Když to mezi nimi začne vypadat nadějně, na scéně se znovu objeví bývalý snoubenec Rob a chce Vivienne získat zpátky… 

Románek se mi četl velmi dobře, měl spád, byl humorný a ztřeštěný- ve stylu Bridget Jones. Mám teď období, kdy mě baví jenom lehčí čtivo, takže Zlomená srdce do tohoto stylu krásně zapadla. Určeno pro nenáročné čtenáře a pro ty, kteří se se zlomeným srdcem zrovna potýkají. :-)

Deník špatné matky

Když jsem zjistila, že mám možnost přečíst si Deník špatné matky, zbystřila jsem a zajásala. Jednak mám ráda deníkové zápisky a druhak - hlavní hrdinka, autorka a matka v jedné osobě, je Angličanka a já mám anglické reálie moc ráda.
Knížku jsem rozečetla v období, kdy jsem neměla chuť na nic těžkého. Žádnou detektivku ani psychologický thriller, prostě jsem si chtěla lebedit s něčím jednoduchým a zasmát se. Povedlo se.
Stephanie Calman(ová)!!! je novinářka, která v této knize popisuje vlastní zážitky s těhotenstvím, porody a výchovou dětí. A to zcela otevřeně.
Stephanie měla období, kdy děti nechtěla. Pak to vypadalo, že je mít ani nemůže. Když už se s danou situací pomalu smiřovala, otěhotněla.
Stephanie zjišťuje, že to nebude procházka růžovou zahradou. Musí se vzdát svého oblíbeného vína (ne, že by byla alkoholička, ale sklenka vína k jejímu trochu bohémskému novinářskému životu patří). Kvůli svému věku je nucena absolvovat spoustu vyšetření, některá si musela u lékařů doslova vydupat.
Nakonec se jí narodí zdravý syn Lawrence. Stephanii čeká další noční můra - musí se s novým přírůstkem sžít. Ještě že má tak skvělého muže, jakým je Peter - typický angličan se suchým humorem. Svou ženu dokáže držet při zemi, povzbudit a podpořit, když je třeba. 
Když má Lawrence dva roky, narodí se jim dcera Lydia, se kterou kolotoč rodičovských radostí a strastí začíná nanovo.
Knížka se mi líbila právě pro svou nenáročnost a humor, kterým je doslova prošpikována. Výpověď Stephanie jako matky je dost odvážná a někdy i trochu šokující. Mně se líbila, při čtení jsem se smála a říkala si, že to se mnou jako s matkou není zas tak špatné. :-). Určitě doporučuju čtenářkám, které mají smysl pro humor a tuhle knížku budou chápat především jako nadsázku.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)