Děkuji šikovné tvořilce Monice za ocenění, které udělila mému blogu. Myslím, že jsem k němu přišla jako slepý(á) k houslím, protože tuto cenu mívají vesměs blogy rukošikovných autorek. Já mám ručičky levé, málokdy se mi něco povede vyrobit.Těší mě, pokud někoho inspirují moje knižní tipy.Tím víc si tohoto ocenění vážím a jsem ráda, že jsem mezi bloggery zapadla.
Sedm faktů o své osobě jsem sepsala už o něco dříve ;-).
Nominaci dávám dále svým oblíbeným bloggerkám, rukošikovným kamarádkám a také kolegyním ;-): Beaute, Mokopce, Sonne, E.T., Aknezobce, Soně a Helči.
Kniha spisovatele Jeffreyho Eugenidise získala Pullitzerovu cenu. Slyšela jsem na ni jen samou chválu. Nemohla jsem si ji tedy nepůjčit :). Když jsem ji donesla z knihovny domů, trošku jsem váhala. Je to docela velká bichle, taková, která se při čtení ležmo špatně drží :-D. Taky jsem neodolala a začala jsem v ní listovat a hned první kousek textu, na který jsem natrefila, mě od čtení odradil. Narazila jsem totiž zrovna na úryvek, který, vytržený z kontextu,působil spíše rušivě. Když jsem se do ní ale pustila, nemohla jsem přestat. Hermafrodit vypráví o osudech řecké rodiny Stephanidesů, kteří se z malé vesničky v hroutící se Osmanské říši, dostávají do USA. Spolu s nimi putuje i jeden zmutovaný gen... S vypravěčkou/vypravěčem Callie/Calem sledujeme rodinu Stephanidesových a zároveň se stáváme svědky různých historických událostí, jako je vypálení Smyrny, doba hospodářské krize a prohibice, 60. a 70. léta a rasové bouře, které se v té době odehrávaly na předměstí Detroitu, kde Stephanidesovi žili. Proč je Callie/Cal napůl dívka a napůl chlapec? Je to vina zmutovaného genu a dávného tajemství, které s velkým pocitem viny tají její prarodiče. Obsáhlý román, spíše epos je velmi čtivý, řecký způsob života v USA připomíná film Moje tlustá řecká svatba.
Můj oblíbený podzim se ne a ne překulit do zimy a sychravé počasí přímo navádí k pití horkého čaje.Nechala jsem si nadělit k svátku pár nových čajů. Jedním z nich je zelený čaj s příchutí černého rybízu od Impry.Musím říct, že je opravdu výborný.
Mám od nich i zelený čaj cherry, taky chutná moc dobře. Čaje Impra mají výrazné příchutě, které "nesmrdí umělinou". Skvěle doplňují chuť čaje, ať už zeleného nebo černého.
Včera byla druhá adventní neděle. Z aromalampy voněla skořice, v hrnku chladl skvělý zelený čaj s černým rybízem. Celý den byl docela poklidný, strávila jsem ho úklidem a četbou příjemné knížky.
Málem až do nebes jsem vychválila román Obchodník J. O´Connora. Hned jsem v katalogu zjišťovala, jestli máme i další jeho knihy. Vlastníme historický román Hvězda moří. Měla jsem štěstí, byl volný, tak jsem si ho na cestě z práce vyzvedla. Jaké bylo milé překvapení, když jsem při čtení autorova životopisu zjistila, že je bratrem zpěvačky Sinéad O´Connor.
Mám její písničky ráda. To by mě zajímalo, kdo z jejich rodiny je ještě umělecky nadaný.
Zpěvaččin syn Jack nahrál pěvecký part na jednu její desku (Universal mother), když byl hodně malý. Opravdu šikovná rodinka, jen co je pravda. :)
Dnes ráno jsem dočetla skvělý psychothriller irského spisovatele Josepha O´Connora Obchodník. Je psán formou dopisu, který píše hlavní hrdina Billy Sweeney své dceři Maeve, která leží v dublinské nemocnici v komatu po brutálním útoku party zlodějů. Billy je bývalý učitel, alkoholismus ho zničil natolik, že se mu rozpadlo manželství, přišel o možnost učit a živí se jako prodejce satelitního zařízení. V dopise popisuje své mládí, seznámení s budoucí ženou i následující život až po Maeveinu tragédii. Postupně v něm narůstá zlost vůči tomu, že jeden z obžalovaných utekl z vazby a zdá se mu, že policie k tomu přistupuje s lhostejností. Rozhodne se, že vezme spravedlnost do svých rukou a útočníka potrestá sám. Jenže vše končí jinak než si to Billy naplánoval.... Román je velmi čtivý. Když jsem po něm sahala v knihovně, odradil mě nejprve styl, kterým je napsán, nemám moc ráda experimenty v žánrech, ale milované Irsko zvítězilo. Udělala jsem dobře, nemohla jsem se odtrhnout a přestat číst. To, že je román psán formou dopisu není rušivým prvkem, naopak. Román Obchodník doporučuju všem milovníkům irských reálií a psychothillerů. Tento opravdu stojí za to.
Včera jsme v knihovně s dětmi zdobili perníčky. Díky rukošikovné kolegyni Páje se tato akce konala už poněkolikáté a stala se velmi oblíbenou tradicí našeho oddělení. Ulepené prsty, soustředěný výraz a nadšení všech zúčastněných dětí (i knihovnic), to vše dalo vzniknout krásným výtvorům, které ozdobí nejeden vánoční stůl. Pokud neskončí v žaludku mlsných tvořilů. :)
