Éru neblaze proslulých padesátých a šedesátých let má většina lidí zafixovanou jako dobu, kdy nebylo nic k sehnání, člověk musel budovat vlast, posilovat mír a souhlasit s tehdejším režimem nebo aspoň mlčet a jít s davem. Autor v publikaci dokázal, že i tato doba měla své specifické atributy, na které se vzpomíná dodnes. A tak máme možnost poznat přídělový systém potravinových lístků, nahlédnout do typické samoobsluhy nebo navštívit školní jídelnu. Spolu s autorem „svačíme“ v bufetu, kde se nedalo sedět, ale pouze stát u pultu. Nesmí chybět typický sortiment: teplé polévky, saláty, z nichž nejlevnější byl bramborový. Měl-li zákazník drobné navíc, mohl si dopřát „vlašák“ nebo „lepší“ francouzský salát. Lahůdkou býval mléčný koktejl. Juraj Šebo s humorem popisuje osoby, jež se určitým způsobem vzpíraly režimu, seznamujeme se tedy s bulačem, potápkou, šmelinářem, záškodníkem či fušerem. Proč mladí poslouchali tajně Rádio Luxembourg? Jak si lidé zařizovali své byty? A co mlsaly děti? Dnešní generace už neví, že největší pochoutkou bývalo červené želé, ptačí mléko, šuměnka nebo vajíčko s cukrem. Knihu lze brát jako autobiografické vzpomínání, sborník tématicky řazených hesel nebo jako průvodce po časech dávno minulých.
Žádné komentáře:
Okomentovat